Třicetihektarové území v bezprostřední blízkosti centra Ostravy bylo od listopadu 1989 předmětem již několika ideových a urbanisticko – architektonických soutěží, jejichž výsledky však vedení města nikdy nebylo s to kloudně zužitkovat a nabídnout investorům. Prý územní plán budoucí investory příliš svazuje. Proto radní dosavadní územní regulaci a nashromážděné poznatky a ideje z proběhnuvších soutěží odložili a začali znova od začátku – a vyhlásili soutěž nikoliv o nejlepší nápad, jak urbanisticky vyřešit „budoucí centrum města“, nýbrž soutěž „developerskou“, jež má vyhledat přímo investora, který pozemek koupí a příslušný regulační plán si pak nakreslí „na míru“ pro svůj vítězný záměr.

Nuže tedy: nynější soutěž naplňuje většinu charakteristik urbanisticko – architektonické soutěže, jaké bývají vyhlašovány dle soutěžního řádu komory architektů. Avšak tato soutěž se tímto řádem neřídí a jako „urbanistická“ se záměrně netváří. Proč? Kdyby mělo jít o soutěž regulérní, tedy „urbanistickou“, pak v souladu s řádem komory by hodnocení jejích výsledků podléhalo nezávislé komisi odborníků. V tomto případě však, kdy soutěž je sice o urbanismu, ale de iure jde o soutěž „developerskou“ a tudíž nepodléhající řádům komory, je způsob hodnocení zcela na vůli vyhlašovatele. Hodnotitelem výsledků této soutěže tedy bude – samo zastupitelstvo města Ostravy!

Tím není řečeno, že soutěž je nezákonná ani že musí nutně dopadnout špatně – a všichni si jistě přejí, aby byla úspěšná. Nicméně jde o postup nestandardní a odborná i laická veřejnost má jistě právo vědět, proč bylo nutné sáhnout k tak neobvyklému řešení, a to tak narychlo a způsobem, který vzbuzuje řadu otázek.

A zde je jádro problému: možná, že opravdu existovaly důvody, proč se vedení města cítilo oprávněno anulovat výsledky předcházejících urbanistických soutěží a oslovit přímo developery a investory. Proč nebylo možné či vhodné dopracovat předchozí územně–plánovací podklady do regulačního plánu. Proč bylo nutné vyhlásit soutěž právě takto. Proč se jevilo jako rozumné vyloučit z rozhodování urbanisty a posuzování svěřit komunálním politikům. Proč je užitečné, aby zastupitelé sami sebe obsadili do role těch, kteří jsou nejkompetentnější posoudit nesmírně komplikovaný a navýsost multidisciplinární komplex otázek. A proč je nutné takto chvátat půl roku před komunálními volbami.

Přitom je možné, že na tyto otázky lze nalézt kloudné odpovědi a také není žádný důvod a priori zpochybňovat motivy zastupitelů. Ale v tom případě se vedení města naprosto nepodařilo tyto argumenty vysvětlit ani odborné veřejnosti, ani ostravským občanům. Ba právě naopak: nejasný rozchod s architektonickým týmem, který vyhrál mezinárodní urbanistickou soutěž Karolina 2000, zmatky kolem změny územního plánu a podíl hlavního architekta na nich, nerudné reakce některých radních na veřejnou kritiku. To vše otázky přidává, než aby je zodpovídalo.

Pokud radní na jasně formulované námitky zástupců komory architektů odpovídají „My máme jiné právní rozbory, vy máte jeden názor a my máme jiný,“ tak jako jeden z náměstků primátora při nedávné veřejné debatě, lze to hodnotit jako vstřícný postoj komunálního politika, který chápe obavy občanů? Dělá „město“ skutečně vše, aby rozptýlilo obavy a vyjasnilo otázky – nebo jen hledá způsob, jak obhájit zvolený postup a znemožnit kritiky?

Ano, mnozí kritikové si při své kritice radnice počínají neomaleně a střílejí notně vedle. Ale tak už to v demokracii chodí a právě s tím museli komunální politikové počítat, když si ukrojili tak velký krajíc a rozhodli se sami sebe pasovat do role hodnotící komise. To, co mohlo a mělo být předmětem odborného sporu, se tak stalo – z vůle vedení města – politikou! A ta, jak známo, žije vlastním životem a řídí se mnohdy jinými zákony, než jsou principy urbanismu a ohled na obecné dobro. Je nyní na zastupitelích, aby prokázali, že tomu tak není. A mnoho času už nezbývá, zastupitelstvo Ostravy má o zástavbě Karolíny rozhodovat už koncem června …