7.12.2019 | Svátek má Ambrož, Benjamin


MÉDIA: Televize, angličtina a veřejný prostor

27.11.2014

Minulý týden jsem byl nemocný, a tak jsem měl po velmi dlouhé době více času na televizi. Byl jsem překvapen, kolik nových programů se vyrojilo. Ty hlavní zůstaly stejné, ale objevilo se mnoho kanálů s různou hudbou a hlavně kanálů opakujících dokola starší pořady. Ne že bych si myslel, že zrovna třeba Kolotoč stojí za nějaké reprízy, ale vlastně proč ne, pokud je na to v digitalizovaném éteru prostor...

Již několikrát jsem se ve svém životě potkal s lidmi, kteří mi tvrdili, že se učí angličtině z filmů. Dokonce mi jedna Slovinka přísahala, že se naučila jen z televize. Od mládí sledovala pořady s titulky a nějak samovolně jí to přešlo do krve. Jó, to má tak někdo kliku, že vyrostl v malé zemi bez tradice v dabingu.

Většina uchazečů o zaměstnání, s kterými občas dělám pohovory, má vysokoškolské vzdělání a prakticky všichni vyrostli po pádu komunistů, tedy v době s širokým přístupem k jazykovému vzdělávání. Je tedy běžné, že uvádějí ve svých životopisech znalost jednoho či dvou cizích jazyků. Zpravidla angličtiny a němčiny. S železnou pravidelností však zjišťujeme, že jejich znalosti jsou velmi špatné. Možná se domluví na dovolené, ale tím to končí.

Rozumím tomu, že je pro všechny televize, tu veřejnoprávní nevyjímaje, nepředstavitelné, že by nějak významně změnily podíl pořadů v původním znění s titulky na svých hlavních kanálech. Není mi ale jasné, proč nezřídí kanál, kde budou vysílat zahraniční pořady bez dabingu. Náklady včetně otitulkování by měly být v podstatě minimální. Jsem přesvědčen, že by mým dětem bylo jedno, jestli jim pouštím Teletubbies česky nebo v originále. A věřím také, že by pak byly schopny samy přejít na pořady složitější a složitější a zvolna tak jazyk vstřebávat a učit se.

Ano, jsem si vědom, že dostat se dnes k pořadům v cizích jazycích není nic těžkého. Téměř na každém DVD lze navolit další jazyky, každá kabelovka či satelit má hned několik anglických či jiných cizojazyčných programů, titulkované pořady jdou občas na dvojce, dokonce i komerční televize pouští v nočních hodinách některé seriály v originále. Přesto vidím rozdíl, když si pustím CNN, nějaký hudební kanál, film z americké nezávislé produkce anebo rodinnou komedii. A to nemluvím o tom, když bych chtěl něco pustit svým dětem.

V tomhle státě se neustále tlachá o konkurenceschopnosti, o vzdělávání a já nevím o čem ještě, ale dle mých zkušeností je například průměrné jazykové vybavení u nás horší než na Západě - a bohužel to platí i pro mladou generaci. Jedním z důvodů, proč tomu tak je, by mohlo být i prakticky plošné dabování všech zahraničních pořadů. Pokud nám ale digitální prostor otevírá možnosti ke zlepšení stavu, proč toho nevyužít. Co na to Rada pro rozhlasové a televizní vysílání?

Další články autora najdete na hanusvelebny.blog.idnes.cz








 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.