Středa 12. února 2025, svátek má Slavěna
  • Premium

    Získejte všechny články
    jen za 89 Kč/měsíc

  • schránka
  • Přihlásit Můj účet

První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996

KNIHA: Nová tvář literatury faktu

Nakladatelství Český les Zdeňka Procházky přidalo loňského srpna do národní bibliografie objevitelskou studii Kámen - s výpravností sobě typickou a také s poznámkou „pro Václavu Jandečkovou vydalo“. Proč právě to není předmětem našeho zkoumání a být ani nemusí, protože autorka poslala Kámen, opírající se vedle jiného o pozůstalostní strojopisné svědectví takřečeného hlavního aktéra akce „Falešné hranice“ v poúnorových Všerubech, bez rozpaků na knihkupecké pulty. Bez rozpaků oprávněně.

kamen

Václava Jandečková totiž odvedla velmi náročnou badatelsko-historiografickou práci bez nadsázky precizně – a k tomu i autorský výkon v nejednom ohledu převyšující obvyklou úroveň debutů. Na severoamerickém kontinentu objevila písemnost, která ji ve zmíněném tématu posunula – ač ne profesionální historičku – na nejpřednější místo, místo mezi historiky akademiky. Tou písemností jsou v kanadském exilu sepsané (1959) paměti Stanislava Lišky, v osudný čas žijícího a služebně i občansky působícího v ohnisku všerubských událostí z roku 1948 a 1949. Jandečková tedy svěřila čtenářské obci knihu hodnověrnou z hlediska historických faktů a paralelně – třebas to nemuselo být jejím plánem – též knihu podnětnou z hlediska psychologicko-sociologického.

V kontextu našeho uvažování nazíráme Kámen nikoli jako odbornou studii, nýbrž jako přispění literatuře faktu. (V. J. na s. 16: „Náš příběh se odehrává v pohraničí…“)

Nazdáváme se, že z ultrarigorózních kruhů literárně vědeckých může zaznít výtka na kompilaci, považovali bychom ji ovšem za nemístnou, neboť Jandečková velmi dbá na pojmenování každého zdroje. Eticko-obligatorním hlediskům se v žádném případě nezpronevěřila. Krom toho: to literární publikum, které přijme dílo za své, sotva zpochybní autorčinu svrchovanou schopnost proložit své vypravěčské líčení faksimiliemi archivních dokumentů a úryvky z pamětnického rukopisu tak invenčním způsobem, že na pozadí dílčích dějů vyvstává Velký příběh. (Ostatně i z toho důvodu Kámen přijímáme raději jako dílo literární.)

Všerubský průsmyk je lokalitou v povědomí pokolení uvízlou od středověku. Ze Všerub, pohlédnete-li na severozápad, uzříte obliny vrcholů Českého lesa, na jihovýchodě zas dlouhý masiv šumavský. Zkrátka svět doteků i prolnutí živlu českého a živlu germánského.

Václava Jandečková nás pozvala na Všerubsko poválečné a poúnorové, abychom vysledovali jí excerpované příběhy malých i velkých protagonistů, vždy to příběhy-životní zlomy. A nebýt zaznamenány s tak neotřesitelnou důkazní oporou, desetiletí by je srazila snad až k morytátům, stejně jako už dnes verbálně stereotypní propagandistické výdechy (právě že stereotypní a právěže výdechy) učinily z teze o inscenovaných politických procesech s rozsudky smrti povýtce oposlouchanou, nepůsobivou už mantru. Vždy, rozumějme vždy, jde o problém veletoku času, horizontů společenského vědomí generací a osobnostní profilace manipulátorů davů.

1948. Na všerubské stanici Sboru národní bezpečnosti je velitelem praporčík Stanislav Liška. Již třetím rokem, a to je mu teprve sedmatřicet. Nepříčí se mu z vlastní iniciativy převést do Německa utečence, a že jsou to Češi, Slováci, Poláci i Ukrajinci! Ale když dostane od důstojníka Státní bezpečnosti rozkaz „technicky zajišťovat“ akci „Kámen“, rozkazu se podvolí. Zajistit technicky přísně tajný podnik ministerstva vnitra (mající za cíl vyslechnout, zatknout a odsoudit předem vytypované osoby) pro velitele všerubské stanice SNB znamená zcivilizovat opuštěný dům v Myslívě a obléci dva podřízené do uniforem německé pohraniční stráže. A právě k fingované pohraniční stráži přivádí Liška obelstěné důvěřivce a stráž je odvádí vždy dále, do Myslíva, do fingované německé celnice s kanceláří americké vojenské kontrarozvědky CIC. Zde nic nebylo ponecháno náhodě. Agent ministerstva vnitra „pracuje“ v uniformě amerického důstojníka … Výslechy probíhají v německém nebo anglickém jazyce … Nešťastníci nemají ani zdání o tom, že se ocitli v pasti.

Strojopisné svědectví někdejšího velitele všerubské „esenbácké“ stanice a „na své triko“ převaděče v jedné osobě (V. J. na s. 15: „Nebyl jednodimenzionální…“ - - „Byl odbojářem bez zařazení.“ - - ???) tak odhalilo scénář velmi podobných, sovětskými „poradci“ dozorovaných akcí zinscenovaných také v poválečném Německu, Polsku, v baltských republikách a jinde. Sám Liška po vyzrazení svých vlastních převaděčských aktivit překročil v srpnu 1949 i s rodinou státní hranici a o akci „Kámen“ (zpočátku zvanou „Jonny“) zasvěceně poreferoval. Nato se putování rodiny Liškových skončilo v Kanadě.

Začínající spisovatelka Václava Jandečková (*1974) již má na svém autorském kontě několik výraznějších publicistických počinů. I jinojazyčných. Též jako autorka literatury faktu vkročila do světa nesmírné odpovědnosti slova a v tomto smyslu Kámen poznamenala spisovatelčina zatímní literární nezkušenost. Kamenem úrazu je v knižní prvotině občasný úlet k drobným, popisovanou událost patrně neplánovaně zlehčujícím komentářům, s kterými se ne každý recipient ztotožní. Tak kupříkladu na s. 130 líčí Jandečková situaci, kdy Stanislav Liška vypomáhal jako řidič místnímu autodopravci. Vypravěčka: „Zkrátka a dobře, převážet osoby zadržené na hranicích do vazby okresního soudu v Domažlicích někdo musel …“ S takovou formulací máme etický problém.

Podobně se nám jeví být po povrchu klouzající floskulí konstatování (s. 14), „že dnešní společnost je k totalitní minulosti čím dál tolerantnější …“ Už ze sociálně ontologické podstaty dějin plyne, že societa vždy, rozumějme v ž d y , citlivě reaguje na všechny krajnosti uvnitř sebe.

Ovšem i přes dílčí výhrady považujeme knihu Václavy Jandečkové za veskrze nenahraditelnou. Očekáváme, že čas vyjeví ještě další myslitelské horizonty cílevědomě tvořivé osobnosti.

Aston Ondřej Neff
12. 2. 2025

Česká sněmovna je všechno, jenom ne hezká.

Karel Wágner
12. 2. 2025

Technologie pro 3D tisk se využívá i na stavbách.

Lubomír Stejskal
12. 2. 2025

Podrobnosti příběhů plných hrdinství a odvahy, ale také zmaru.

Alexander Tomský
12. 2. 2025

Trump bombasticky napadá zažitá konvenční moudra.

Aston Ondřej Neff
10. 2. 2025

Babišovi se můžeme smát, že prohlašuje „Green Deal je mrtvý“.

Ondřej Neff
11. 2. 2025

Janě Maláčové se nepodařilo zvrátit situaci SOCDEM.

Tomáš Vodvářka
11. 2. 2025

Budu bit, haněn, osočován, skandalizován jako zastydlý boomer.

Marian Kechlibar
10. 2. 2025

Gaza má skutečně nejlepší pláže v celém východním Středomoří.

Tomáš Břicháček
11. 2. 2025

Nedávné krize pomohly zelené plány posílit a urychlit.

Marek Hudema
12. 2. 2025

Vláda pracuje na zavedení mistrovských zkoušek pro řemeslníky. Ministr průmyslu a obchodu Lukáš...

Josef Kopecký
11. 2. 2025

Sněmovnu paralyzovala v úterý přes sedm hodin diskuse o tom, čím se poslanci vlastně budou zabývat....

Lidovky.cz, ČTK
11. 2. 2025

Fotbalisté Realu Madrid vstoupili úspěšně do vyřazovací fáze Ligy mistrů, ve sledovaném šlágru...

Lidovky.cz, ČTK
11. 2. 2025

Českým fotbalovým klubům, jejichž hráči se zúčastnili loňského mistrovství Evropy v Německu,...

ČTK, Lidovky.cz
11. 2. 2025

Slovenský premiér a předseda strany Směr-SD Robert Fico oznámil, že navrhne změny ve vládě. A to...

Vyhledávání

TIRÁŽ NEVIDITELNÉHO PSA

Toto je DENÍK. Do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy. Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston). Příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce.

ondrejneff@gmail.com

Rubriku Zvířetník vede Lika.

zviretnik.lika@gmail.com

HYENA

Tradiční verze Neviditelného psa. Sestává ze sekce Stručně a z článků Ondřeje Neffa - Politický cirkus a Jak život jde. Vychází od pondělka do pátku.

https://www.hyena.cz