V zrcadle nákazy stereotyp úspěchu už neplatí

Zkusme to vzít provokativně. Je dobře, že Německo zařadilo Prahu na seznam rizikových oblastí. Je dobře, že německá média prezentují Česko jako bývalého premianta v boji s epidemií. A proč je to dobře? Inu proto, abychom se probrali z navyklého stereotypu.

Ten stereotyp se netýká samotného šíření nákazy. Varovný vývoj posledních dnů a týdnů si uvědomuje každý u nás sám. Ale stále přežívá stereotyp srovnávání Česka v rámci Evropy, stereotyp úspěšné pozice mezi zeměmi daleko postiženějšími. V úterý, když se stylizoval do role obránce Česka před nařčeními z WHO, ho použil sám premiér. „Pro česká média, která stále kritizují a píšou, jak to nezvládáme, posílám statistiku počtu úmrtí v evropských státech na milion obyvatel. Jsme na tom velmi dobře,“ řekl Andrej Babiš. Má pravdu, Česko je v tomto žebříčku šesté nejúspěšnější z 31 evropských států. Jenže to není celá pravda.

Čísla nelžou, ale jde o to, jak se vykládají. Premiér se opírá o čísla odrážející bilanci šesti měsíců epidemie, tedy i velmi dobrý český začátek (březen, duben, květen). To nikdo nepopírá. Ale v září, když křivka nákazy vystřeluje, už jarní úspěch moc lidí nedojme. Chceme-li aktuální srovnání, nepoužívejme čísla od 1. března, ale třeba od 1. srpna. Taková však hovoří v náš neprospěch, a proto se politici raději drží stereotypů.

Stereotypy nepůsobí jen u nás. Ovlivní každého, kdo si dělá obrázek podle čísel z webů typu Worldometers (za půlrok od 1. března). To kvůli nim má Švédsko stále cejch tragicky neúspěšné země. Ano, na začátku podcenilo mnohé, hlavně ochranu seniorů. Ale čísla z posledních týdnů ukazují, že šíření nákazy krotí úspěšněji než my. Díky disciplíně obyvatel, na něž stát přenáší hlavní odpovědnost, a ono to začíná fungovat.

Jak vidíme, v jistých případech může odpovědnost obyvatel působit podobně úspěšně jako restrikce nařízené státem. Jenže právě tato zkušenost bude ze Švédska jen těžko přenosná. Nebude fungovat v zemi, kde se prosazují „asociální hédonici“, jak napsal k Německu komentátor Martin Niewendick. Nebo v zemi, kde „všichni na všechno s**ou“, jak to u nás kdysi vyjádřil spisovatel Petr Placák.

LN, 11.9.2020