"Dnes v noci jsem ani na chvilku nespal, přemýšlel jsem, proč je v létě horko. Nakonec jsem to vyřešil," řekl starosta Gronam. "A jak?" zeptali se radní.

"Protože se celou zimu topí v pecích a to teplo u nás v Chelmu zůstává a v létě je pak horko." Všichni radní přikývli a jeden se zeptal: "A proč je potom od Nového roku vždycky tuhá zima?"

"To je přece jasné, proč," odpověděl starosta. "V létě se v pecích netopí, tak nezbude žádné teplo na zimu." Radní byli Gronamovou moudrostí nadšeni. Jeho žena Genedel mu však vyčítala, že plácá hlouposti.

"Když jseš tak chytrá, tak něco vymysli," žadonil Gronam.

"Dobrá, mám to. Když řekneš na zasedání rady něco hloupého, přijdu a přinesu ti klíč od obecní kasy. Z toho hned vytušíš, co si myslím." Gronamovi si na to plácli.

Za pár týdnů se sešla opět rada, aby projednala blížící se obecní novoroční slavnost: Problém byl v tom, že ku příležitosti oslav se pečou lívance, na které je zapotřebí velké množství kyselé smetany. Bohužel ale v zimě je o smetanu nouze. Krávy málo dojí. Starosta zase dostal nápad: "Vydejme zákon, že vodě se bude říkat kyselá smetana a kyselé smetaně se bude říkat voda."

"To je úžasný nápad," vykřikovali radní a sepsali nový zákon.

Po zasedání byli všichni radní zvyklí, že starostova žena Genedel přináší ostružinový čaj a makové koláče, začali se po ní ohlížet. Genedel přišla, ale místo podnosu nesla na tácku klíč.

To starostu rozzlobilo, obrátil se na radní a přiznal se ke konspirativní dohodě, kterou uzavřel s manželkou: "Řekněte mi, jakou jsem dnes řekl pitomost, že mi má žena nese klíč? Copak jsem nemluvil nanejvýš moudře? Copak jsem nevyřešil problém obce?"

Radní se na Genedel rozzlobili a jeden z nich pravil: "My jsme v Chelmu obecní radní a ve všem se vyznáme. Žádná ženská ani nikdo z jiných vesnic nám nebude říkat, co je moudré a co je hloupé."

Zasedli, projednali situaci a vydali tzv. novoroční zákon: pokaždé, když si bude Genedel myslet, že její muž plácá nesmysly, přijde a dá klíč radním. Pokud jí dají za pravdu, řeknou starostovi, aby mluvil o něčem jiném. Když jí za pravdu nedají, Genedel musí přinést každému radnímu dvojitou porci lipového čaje a medový pamlsek.

Od toho dne mohl starosta Gronam říkat na schůzích, co chtěl, protože jeho žena byla tuze lakomá a med by nikomu nenabídla. Gronam se proslavil po celém světě jako mudrc, který vydáním zákona dal chudičkému Chelmu v Haliči celou řeku a mnoho studní kyselé smetany. Hospodyně si ale stěžovaly, že je nouze o vodu. Jejich hlas v jásotu radních nebyl slyšet.

Když za čas lidé v obci nemohli starostovy plky vystát, začali reptat. Nikdo mu neřekl jinak než blbec Gronam. Radní ale odpovídali: Starostu jste si zvolili sami v přímé volbě, má silný mandát. Nadávat můžete jen sami sobě.

Vysíláno na ČRo Plus, publikováno na www.rozhlas.cz/plus