V irském referendu se tentokrát vyslovila velká většina pro Lisabonskou smlouvu. Polský prezident už předem oznámil, že v případě irského „ano“ bude Smlouvu ratifikovat. Václav Klaus se ocitá ve velmi exponované pozici.

Lisabonská smlouva by měla být přijata: EU se buď bude integrovat, samozřejmě s regresy a chybami(tak to v demokraciích chodí) , nebo se sesype do bezvýznamna. V dnešním mezistavu natrvalo zůstat nemůže.

Přesto by nebylo spravedlivé upírat Klausovi nos mezi očima. Schvalování Lisabonu neprobíhá bez problémů. Opakování referenda k témuž tématu bývá přípustné v delším časovém odstupu, než je jeden rok. Ovšem, EU Irsku mezitím vyšla vstříc, takže se hlasuje aspoň zčásti o něčem jiném než před rokem. Jakási pachuť ovšem zůstává.

Ještě podstatnější věc je, že při rozhodování by neměli být ti, co se rozhodují, vystaveni masivnímu nátlaku. Prezident Kaczyński tedy předem prohlásil zcela legitimně, že smlouvu podepíše až po irském „ano“. Pokud Klause vedly tyto pohnutky, sotva se mu to dá vyčítat.

Teď má Klaus alibi – až do rozhodnutí Ústavního soudu o senátorské stížnosti smlouvu podepsat nesmí. Alibi poněkud problematizuje podezření, že si ho tak trochu vytvořil sám, jako „duchovní inspirátor“ senátorů ODS. Jenže – i když senátoři budou, jak už ohlásili, stížnost průběžně doplňovat, tipnul bych si, že ÚS nejpozději do ledna rozhode a že stížnost v podstatě zamítne. Do voleb ve Velké Británii, kde se může dostat k vládě Klausův mocný spojenec, zbývají pak ještě čtyři měsíce. Provzdorovat je bude chtít skutečného chlapa.

Zdá se, že český prezident už pomýšlí na zadní kolečka. Na dotaz, co by vzkázal Britům, kteří sdílejí jeho názory na Lisabon, odpověděl: „Obávám se, že lidé v Británii měli něco dělat mnohem dříve. A ne až teď něco říkat, když už je příliš pozdě, a čekat na moje rozhodnutí. To je můj jasný vzkaz jim všem.“ Vzkaz je opravdu dosti jasný.

Obhájci Lisabonu doma i v zahraničí se bohužel chovají dosti kontraproduktivně. Michal Mocek líčí dnes v Právu, jaké všechny hrůzy nás potkají, když zvítězí euroskeptické stanovisko. Bohužel, plné kalhoty nejsou žádný argument, proč podepsat. A socialistický europoslanec Jo Leinen tvrdí, že Klaus nemá po Irsku žádnou legitimitu blokovat politickou vůli dalších 26 států zajistit EU lepší politiky a silnější instituce. Bohužel, Klaus má legitimitu vyplývající z toho, že byl řádně zvolen prezidentem ČR, Ústava vymezuje jeho pravomoci tak, jak je vymezuje, a v EU dosud ve věci přijetí Lisabonu rozhoduje konsensus.

Problém má i ODS a Topolánek. Nechci nijak bagatelizovat strach z Ruska, je čeho se bát. Ale podpora Lisabonu by měla být doplněna o důvody pozitivní. V čem je pro nás Lisabonská smlouva dobrá. Ne, jak nás ochrání před nebezpečím, před nímž se nemalá část české veřejnosti ani bránit nechce.

lidovky.cz 5. října 2009

Další události komentovány na www.bohumildolezal.cz
Publikováno s laskavým svolením autora.