19.8.2022 | Svátek má Ludvík


PRÁVO: Nezoufejte

22.7.2013

Všechno vyřeší tvrdá ruka jediného spravedlivého…

Je roztomilé sledovat, jak se v médiích interpretuje rozhodnutí Nejvyššího soudu. Někdy hloupě, až to bolí (když třeba Erik Tabery tvrdí, že se jím legalizuje krádež a podplácení jen tím, že se tak stane na půdě parlamentu), někdy hystericky (když nás iDnes.cz, ale bohužel i Lidovky.cz oblažují titulky o tom, kterak ten který ústavní právník nesouhlasí s rozhodnutím pro nepřípustně extenzivní výklad ústavy a že to prý všechno brzdí vyšetřování) a nakonec pseudoučeně (když se rozhovor se zdrženlivým doyenem Ústavního soudu stáčí pod taktovkou redaktora od akademické úvahy ke kritice Nejvyššího soudu, kterou podává dotyčný redaktor a ctihodného muže používá jako tréninkovou stěnu). Vrchol všemu nasazuje prohlášení Cyrila Svobody a Miroslava Výborného, že imunita, když se ústava sepisovala, měla chránit jen verbální politické projevy. Jako kdyby unikaly souvislosti a mediální doba se orientovala na co nejplošší interpretaci na úrovni hlouposti a snahou jen kontroverzně šokovat. Stojí za to však některé výstupy komentovat.

1) Nepochybuji, že ochránci a tvůrci ústavy opravdu měli na mysli jen projevy na schůzi. Je tomu tak a bylo tomu tak, protože s politikou měli houby zkušenost a naivní představy. Jednání politické je jednáním v celé šíři a znamená i jeho přípravu, realizaci a projevy jak v poslanecké sněmovně (místnosti), tak v celé budově nebo i na ulici a sekretariátu strany či mítinku. Jistě, čím dále od parlamentu, tím méně chráněni. Ale imunitou je chráněno to, co je politika, a o to jde. Ostatní demokratické země nás učí, že tomu tak je. K absurdnosti technicky popisného výkladu: v roce 1992, kdy se ústava připravovala, nikdo nepomyslel na mobilní telefon. Kdyby poslanec kul pikle debatuje s kolegou v poslanecké sněmovně, tak je to politika, ale kdyby volal v poslanecké sněmovně kolegovi na ulici, tak on je chráněn a ten na ulici ne? Blbost, že?

2) Zásadním předmětem kritiky je i smažení formálně nevinných ve vazbě, podmínky v ní jak ve středověku, silácké projevy policie při zatýkání a šikana obviněných. Myslím, že dopis dcery paní Nagyové je naprosto věrný. Potvrdí vám to každý advokát. Až nyní a díky této kauze se mají možnost politici seznámit s tím, jak hodná výkonná moc používá jejich zákony. Nezbude než se v rámci rovnováhy moci podívat na její kontrolu, když moc soudní příliš nepomáhá.

3) Příšerné pokřivení rozhodování v trestních věcech na začátku procesu, tedy vazba, sdělení obvinění, zadržení a podobně, kde je zdání právního státu iluzí. Budu rád, když se státní zástupce Ištvan nevzdá a bude chtít vydat Nečase. Pak ať si příslušný výbor vyžádá všechna rozhodnutí ve věci, včetně třeba vazebních, a nebudeme se stačit divit, jak snadno se v naší zemi stane kdokoli vězněm ze dne na den.

Pokud se chce i nadále Parlament profilovat jen demokraticky, tak ať ustanoví vyšetřovací komisi na celý zásah a provede politickou kontrolu nad výkonnou mocí. Pevně věřím, že závěry takové komise by přesvědčivě ukázaly bídu současného systému i zákonné úpravy.

No a na závěr. Nějak jsem si myslel, že naši zemi ničí korupce s veřejnými zdroji a sání peněz ze státu. Prozatím to vypadá, že základem krize je manželská nevěra a hlasování o zvýšení daní. A všechno vyřeší tvrdá ruka, s jediným spravedlivým, ale správným věrozvěstem božím. (Jen škoda, že jich máme tolik najednou, že, pane Randáku, Janečku, Babiši a další.)

Autor je  advokát

Psáno pro Pravý břeh