Návrh na změny ve funkci prezidenta republiky, který podali již před dvěma lety sociální demokraté a před pár dny ho schválila sněmovna, přináší řadu pozoruhodností. Pokusím se jen o pár stručných poznámek od boku, ačkoliv toto téma si jistě zaslouží hlubší analýzu, ke které se možná někdy dokopu.

Přímá volba prezidenta je naprosto legitimní a nelze proti ní mít žádné námitky. Respektive lze je mít v kontextu dalších návrhů ČSSD, ale to si žádá podrobnější rozbor, který by překračoval povrchně glosátorský rozsah tohoto postu. Nápad, aby měl prezident svého plnoletého promotéra, který by pro něj sbíral podpisy a pak měl právo ho při sehnání 10 000 podpisů navrhnout, mi přijde zbytečný - logičtější by bylo, kdyby si kandidát sbíral podpisy sám a místo tohoto prostředníka ho nominovalo přímo těch 10 000 podepsaných. Ale připouštím, že tohle je naprosto okrajová prkotina, která do podstaty tohoto návrhu zasahuje minimálně.

Pokud jde o další nápady sociálních demokratů, tak možnost jmenovat představitele ústavního a nejvyššího soudu pouze z jeho členů je naprosto logická a velmi se mi nelíbilo, že se prezident republiky pokoušel jmenovat osoby zvenčí. Rozšíření povinnosti kontrasignace na prezidentskou pravomoc milosti a právo vypsání voleb, stejně jako omezení imunity pouze na dobu výkonu funkce, jsou celkem bezvýznamné změny, které nijak zásadně nevychylují rovnováhu mezi vládou a prezidentem a lze je akceptovat.

Větší problém mám se zavedením povinnosti kontrasignace k jmenování členů bankovní rady České národní banky. Z pohledu právníka existují mnohé argumenty pro, které už mnoho ústavních právníků shrnulo. Tyto argumenty se týkají především faktu, že prezident na rozdíl od vlády není z výkonu své funkce odpovědný, a proto není možné, aby sám, bez kontroly vládou, činil tak závažné rozhodnutí, jakým bezesporu jmenování členů bankovní rady je. Občas se přidá i oblíbené „víc hlav víc ví“. Jenže tahle věc má bohužel i ekonomickou stránku. I člověk jen povšechně vzdělaný v ekonomii (tzn. i já se svými dvěma semestry VŠE) ví, že v případě, že je centrální banka se svými měnovými pravomocemi pod vlivem vlády závislé na vůli voličů (a podle toho jednající), může to být pro měnovou politiku velmi zhoubné. Proto ekonomové mají jasno, že centrální banka musí být nezávislá na vládě. A těžko si představit nezávislost, jestliže jmenování člena bankovní rady bude záviset na vůli premiéra či ministra financí. A navíc - bavíme se zde o přímo voleném prezidentovi, tedy prezidentovi s mnohem silnějším mandátem nežli dnes v podmínkách nepřímé volby. A v tomto kontextu jsou argumenty právníků o překročení kompetencí neodpovědného prezidenta významně zrelativizovány.

Dále návrh obsahuje návrh na řešení situace, kdy by prezident nevyhlásil volby v Ústavou stanovených termínech. V takovém případě by byl při jejich vypsání automaticky zastoupen předsedou Poslanecké sněmovny v případě voleb sněmovních, krajských a obecních a předsedou Senátu v případě voleb senátních. Sama myšlenka zastoupení prezidenta v takto konkrétně vyjmenovaných případech mi přijde podivná, nevím, proč by zrovna v tomto případě měl být prezident republiky obejit, když v jiných případech obstruovat může (nehledě k tomu, že mi přijde nepochopitelné, proč zrovna v této nijak ožehavé otázce předpokládají navrhovatelé prezidentovo trucování). Pokud jde o způsob, jakým má být při rozhodování nahrazen, přišlo by mi mnohem smysluplnější řešit tuto situaci podle principů obecné úpravy náhradního výkonu prezidentské funkce dle čl. 66 Ústavy. A navíc mi vzhledem k hierarchii ústavních činitelů přijde nepochopitelné, proč by měl o vypsání obecních a krajských voleb rozhodovat předseda Poslanecké sněmovny, když předseda Senátu je v naší ústavní hierarchii výše. A viděl bych zde ještě jeden praktický aspekt, proč by obecní a krajské volby měl vypisovat předseda Senátu - neboť obecní i krajské volby obvykle kolidují s jedním kolem senátních voleb, a proto by bylo logické, aby byly vypisovány jednou osobou.

Další novotou je možnost odsouzení prezidenta ústavním soudem na návrh Poslanecké sněmovny v případě, že by významným způsobem porušil ústavní pořádek. Nevím, zda se jedná pouze o přečin velezrady (pak by se jednalo jen o rozšíření práva z něj prezidenta obvinit, neboť doposud jím disponuje pouze Senát - viz můj nedávný post), nebo zda se jedná o širší portfolio přečinů. V takovém případě by to myslím bylo vzhledem k prezidentově neodpovědnosti i k silnému mandátu získanému přímou volbou značně problematické.

Když to shrnu, přijde mi celá tahle novela Ústavy velmi problematická.

Převzato z blogu autora