Náhlé Fischerovo zbohatnutí o několik milionů během čtyř pracovních dnů poté, co bylo jisté, že bude ministrem financí, zavání korupcí.

Státní zástupce Ivo Ištvan stanovil, že tisíce let používané politické praktiky a obchody jsou korupcí. Pravda, asi se mu to bude poměrně těžko dokazovat, protože post ve státní či polostátní firmě je postem, kam politické strany dosazují své zástupce. Zde došlo pouze k vyslyšení hlasu ulice, která za každým politickým konáním vidí korupci.

Budiž, dejme tomu, že trafiky pro rebely jsou nyní korupcí, ačkoli pouhé dva dny před zásahem policie se chystala další trafika, tentokráte v podání ČSSD a pro bývalého předsedy Sněmovny Vlčka, který měl nastoupit na post v ÚOOÚ. ČSSD po policejní akci rychle vycouvala.

Celý národ byl nyní svědkem korupce "online". Křišťálový Standa byl překonán. Ten alespoň své miliony vyzískal "legálním" obchodem, alespoň to tak konstatoval soud, ačkoli kompletně všem bylo jasné, že jde o korupci a odměnu.

Jan Fischer sice mašinfíru Standu nepředčil v objemu financí, ale zato v neuvěřitelné drzosti nechat se zkorumpovat přímo před televizními kamerami. Téměř půl roku dlužil Jan Fischer za svou volební kampaň. Peníze mu začaly zázračně chodit, hned jak bylo jasné, že se stane ministrem financí.

Na Jana Fischera bylo podané trestní oznámení pro podezření z korupce. Zřejmě má velice pramalou šanci na úspěch, přesto přináší pár základních otázek. Prováděcí zákon k prezidentské volbě vůbec nepředpokládá, že by prezidentský kandidát mohl skončit ve své kampani v minusu či že by zůstal dlužen.

Zákon stanovuje zřízení transparentního účtu, ale už nenařizuje jeho zrušení. Zákon stanovuje, jak se má naložit s nevyužitými penězi na kampaň, ale neřeší situaci, kdy kandidát dluží. Peníze pro volební kampaň kandidáta jsou osvobozeny od daní. Je ale půl roku po volbě Jan Fischer stále ještě kandidát?

Pokud ne, pak by peníze, které dorazily na jeho účet, podléhaly darovací dani. Navíc peníze na tomto účtu musí mít veřejné informace o tom, kdo je poskytl, a to opakovaný dar Fischerova zaměstnavatele nesplňuje, protože finanční prostředky byly vloženy pokladnou a ve výpisu není uvedeno jméno dárce.

Kromě toho Fischerův zaměstnavatel Ladislav Dráb vložil v hotovovosti na účet ve dvou splátkách částku čtyři a čtvrt milionu korun, přičemž obecný limit pro hotovostní operace je jen 350 tisíc. Ladislav Dráb tak v obou případech porušil platné limity, jenže banka má za úkol jen prověřit původ peněz i toho, kdo s nimi přijde.

Pokud má banka podezření na praní špinavých peněz, musí se obrátit na finančně-analytický útvar ministerstva financí. A ministerstvo financí včetně finančně-analytického útvaru nyní spadá pod Jana Fischera. U vkladu v hotovosti lze jen těžko prokázat původ peněz i jméno pravého dárce.

Otázkou rovněž je, zda neměl být transparentní účet již dávno zrušen. Zákon stanovuje, že jej lze zrušit poté, co z něj byly převedeny veškeré nepoužité finance na kampaň. Vzhledem k tomu, že už dávno proběhlo vyúčtování volební kampaně, tak je na vážkách, zda Jan Fischer neporušil zákon tím, že na účet k volební kampani dál přijímal peníze, které navíc nejsou zdaněny a nadto peníze v hotovosti překračující limit.

Samostatnou kapitolou je pak evidentně korupční chování, kdy během 24 hodin od oznámení přijetí postu ministra financí náhle Jan Fischer obdržel několik milionů na své dluhy, a to přímo před televizními kamerami. Stali jsme se svědkem korupce online.

Jsou-li podle státního zástupce Ivo Ištvana trafiky korupcí, pak zde nemůže být pochyb, že jde o korupci rovněž. Jenže tady už nejde o tu nenáviděnou "zlodějskou" vládu, ale sympatického želatinového medvídka, který nic nedělal, a přesto mnohé pokazil.

Šéfka ERU v rozhlase prohlásila, že na podporu obnovitelných zdrojů vydává Česká republika ročně 45 miliard korun, z toho jde na FVE 22 miliard a z nich 15 končí v zahraničí. Jan Fischer odmítl společnou žádost Topolánka a Paroubka, aby z titulu funkce premiéra zasáhl vůči hrozícímu maléru podpory FVE.

Poté, co Jan Fischer v prezidentské volbě neuspěl, sponzoři se od něj odvrátili. Vsadili na špatného koně. Jenže nyní, když je mrtvý kůň ministrem financí, tak z toho půjde něco vytěžit, a tak se najednou milionky jen hrnou. Aby ne, když ja na obzoru kšeft desetiletí, dostavba Temelína.

Očekávám, že plukovník Šlachta už oprašuje beranidlo a státní zástupce Ištvan vyhotovuje žalobu pro korupci. Jan Fischer dostal trafiku a de facto byl zkorumpován v přímém přenose. Nebo snad najednou přísné měřítko na korupci neplatí?