Povodně zasáhly hlavně Českou republiku a ze sousedních zemí v Německu Bavorsko, Sasko a Rakousko. Připomeňme si, jak se v této situaci chovali politici.

Prezident Miloš Zeman v pondělí prohlásil: "Přemýšlel jsem, co udělat... Byly zde dvě varianty. Buď se ostentativně proletět helikoptérou nad zaplavenými oblastmi. Ale silně se obávám, že to nikomu z postižených nepomůže. Anebo nabídnut konkrétní, byť malý vklad do pomoci těmto lidem. Rozhodl jsem proto, že požádám Hradní stráž, která mně podléhá, aby se zapojila do záchranných akcí." A bývalý prezident, který se objevil na počátku povodní na obrazovce televize Prima, se o povodni ani nezmínil. Martin Fendrych to na Insideru komentoval slovy: "Klaus nepostřehl povodně, vidí jen sebe!"

Rakousko se chová klidněji a ani média situaci nedramatizují jako u nás: Důvod je jednoduchý, většina měst je tam na velkou vodu připravená, Vídeň má dokonale zregulované koryto Dunaje již z minulého století a navíc odpovědnost je tam za veškerá selhání v krizových situacích mnohem zřetelnější než u nás. Přitom nejvyšší průtok Vltavy se pohyboval v Praze nad 3 200 krychlových metrů za sekundu a průtok Dunaje ve Vídni činil 9 000, ale do okamžiku, kdy toto píši, tam ještě nedosáhl vrcholu. Povodňové hráze tam počítají s průtokem až 14 000 krychlových metrů za vteřinu. Základní tón, který zaznívá od sousedů, zní: Máme situaci pod kontrolou a povodně na úrovni roku 2002 zvládneme! Za zvládnutí odpovídají hejtmani a primátoři či starostové.

V Německu, kde škody budou zřejmě největší, si nejhůře postižené oblasti mezi Drážďanami a Pirnou prohlédla paní kancléřka z helikoptéry, přestože i tam ještě hladina nedosáhla kulminačního bodu nebo dosáhne někdy v době, kdy se bude tento komentář vysílat. (Tomu kulminačnímu bodu bulvární Bild říká poťouchle Česká vlna místo Labská vlna.) Pasov, kde voda dosáhla nejvyšších hodnot od roku 1501, navštívila osobně v doprovodu bavorského ministerského předsedy Horsta Seehofera. Při minulé povodni dosáhly škody 20 milionů eur, nyní starosta Jürgen Dupper odhadl, že budou dvojnásobné. Jenže stavět zábrany na tisíciletou vodu by bylo - jak se odhaduje - ještě mnohem dražší a to si ani bohaté Německo nemůže dovolit. Média, která se chovala oproti nám rovněž střízlivěji, si z paní kancléřky trochu dělala legraci, protože se tam procházela v lodičkách, zatímco ostatní politici měli holínky.

Rozdíly v přístupu médií i politiků jsou tedy zřejmé: Média kromě bulváru jsou tam věcnější a tón veřejného diskurzu je u sousedů mírnější a věcnější, a to přesto, že v Německu mají tři a půl měsíce před celostátními volbami: vláda s opozicí situaci nevyužívá ke vzájemným útokům, maximálně k sebeprezentaci. U nás, ač volby budou za rok, je tomu naopak: nejenže TOP 09 povodní využívá k útokům na ODS a opačně, ale i oba prezidenti, bývalý i současný, v době povodní útočí na premiéra: jeden by ho rád sesadil a druhý s úšklebkem zesměšňuje jeho cestu helikoptérou, ač symbolická spoluúčast a podání ruky postiženým má v takových situacích určitě význam. Symboly v politice jsou a vždy byly velmi důležité. Tak zafungovala i prezidentská pomoc šedesáti vojáků hradní stráže. Ale i prezident zafungoval tradičně: I povodně mu byly dobrou záminkou, aby zaútočil na novináře, kteří v těchto situacích mají stejně důležitou roli jako politici.

Vysíláno na ČRo Plus, publikováno na www.rozhlas.cz/plus