Odborové svazy sdružené v Asociaci samostatných odborů zvažují, ústy šéfa Odborového sdružení železničářů Jaromíra Duška, generální stávku. Odborům se totiž nelíbí vládní záměry v reformách veřejných financí, sociálních dávkách a zdravotnictví. Tak se rozhodují, zda si vezmou své spoluobčany jako rukojmí a budou se s touto „zbraní“ domáhat úprav dle svých představ. Jen si připomeňme, že generální stávka byla u nás naposledy v roce 1989, kdy byli přinuceni odejít od moci komunisté a lidé tímto způsobem vyjadřovali podporu studentům. Jsem toho názoru, že vyhrožování generální stávkou je hodně přehnané, a to minimálně ze tří důvodů: za prvé nejsme v době, kdy by byla radikální, celospolečenská poptávka po změně politické situace. Za druhé jsem přesvědčen, že požadavky odborů určitě nepodporují všichni ti, kteří by byli touto stávkou omezeni. V konečném důsledku s nimi určitě nesouhlasí všichni obyvatelé republiky, kterých se méně či více, dříve či později dotknou ekonomické ztráty, způsobené takovou stávkou. A za třetí, nezaznamenal jsem v minulosti ani náznak jakékoli stávky, když se minulá vládní koalice v čele se sociální demokracií zhlédla v politice rozhazování a zadlužování. Jakoby v té době odborářům nedocházelo, že dluhy se musí platit. Čili mé doporučení těm, kterým se chystané reformy natolik nelíbí, že cítí vekou potřebu zapojit se do jejich příprav a úprav: nezneužívejte svého postavení a nezatahujte do těchto svých nápadů ty, které to nezajímá nebo s vámi dokonce nesouhlasí. Vyjednávejte, přesvědčujte, argumentujte seč vám síly stačí, ale nevyhrožujte a neomezujte!

Ministr zahraničí Karel Schwarzenberg se minulou neděli v rakouském listu Kurier nechal slyšet, že jaderná elektrárna Temelín je bezpečnější než mnohé německé elektrárny. Dále se odmítl omluvit rakouským aktivistům, kteří našli zálibu v blokování rakousko-českých hraničních přechodů. Ty totiž nedávno označil za „magory“. Myslím, že by se náš pan ministr zahraničí měl rakouským aktivistům omluvit. A to co nejdříve, hned jak pro ně najde vhodnější pojmenování. Ale vzhledem k tomu, že dle mého názoru trefil to pojmenování naprosto přesně, nebude se ani namáhat hledat označení trefnější. A tudíž se ani nebude omlouvat.

Na nedávno zveřejněném žebříčku popularity či oblíbenosti se jasně ukázalo, jak úžasnou nevypovídající schopnost má. Pražský primátor a místopředseda ODS Bém, který strávil dva měsíce v Himalájích, se vyšvihl na první místo. Sesadil tak dlouhodobou favoritku této ankety ministryni obrany Vlastu Parkanovou, jejímž nejviditelnějším počinem směrem k veřejnosti za poslední dobu byl duet s Janem Vyčítalem na počest návštěvy amerického prezidenta Bushe. V žebříčku si též polepšili Jiří Paroubek a Zdeněk Škromach. Možná bych opravil svůj úsudek o nevypovídatelnosti – možná jednu mají. Je to krásný obrázek, jak tazatelé v anketě chápou pojem oblíbenost.

Bývalý ministr zdravotnictví David Rath se v rozhovoru pro páteční Hospodářské noviny nechal slyšet, že poplatky u lékaře jsou špatným opatřením coby prevence proti zneužívání péče, nicméně přinášejí peníze do zdravotnictví. On by proti poplatkům nebyl a jak tvrdí „…lidé, kteří vydělávají průměrný a nadprůměrný plat, nechť u doktora platí nějakých 10 procent výkonu. Postihlo by to nějakých 30 procent obyvatel, byli by vyjmuti důchodci a děti“. Ach jo, zase to příšerné socialistické „ať platí bohatí“. Pochybuji, jestli tento nápad vůbec stojí za komentář.

Autor je místopředseda jihomoravského Regionálního sdružení ODS

www.michalkadlec.com