Dvakrát do stejné řeky nevstoupíš. Mezi roky 2008 a 2022 je rozdíl. Před čtrnácti lety byl zvažovaný americký protiraketový systém v Brdech vnímán coby součást ne úplně srozumitelných her republikánské administrativy George W. Bushe. Chvíli se argumentovalo ochranou před střelami z Íránu, chvíli ze Severní Koreje, chvíli z Ruska. Veřejné mínění vřelo, zastánci a odpůrci projektu se navzájem cupovali hlava nehlava.

Nekritický obdiv se mísil s fanatickým odporem. Štít nakonec odpískal demokratický prezident Barack Obama. Íránské riziko prý nebylo tak akutní. Možná ale měla vliv i odezva Moskvy. Ta pohrozila odvetnými opatřeními v ruské Kaliningradské oblasti mezi Polskem a Litvou.

Čas trhnul oponou. Hypotetická rizika se změnila v reálná a hlavní roli hraje Kreml. Vpád Vladimira Putina na Ukrajinu vyvolal otázky, co může mít za lubem příště. Dnes už nejde o to, jestli vycházíme vstříc spojencům, ale zda sami dostatečně chráníme náš životní prostor. Posilování východního křídla Severoatlantické aliance je v bytostném zájmu České republiky. Druhá věc ovšem je jeho konkrétní podoba.

Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) v rozhovoru pro Deník N prozradila, že po Velikonocích bude jednat se svým americkým protějškem Lloydem Austinem o vybudování základny armády USA na českém území. Není dvakrát moudré tímto způsobem hodit veřejnost do ledové vody. Žádná argumentační příprava, žádný pokus o nastolení vstřícné atmosféry.

Od lidoveckého vicepremiéra Mariana Jurečky pouze víme, že příhodnými lokalitami mohou být Přerov a Mošnov. Co by měla základna obsahovat, jak my měla být velká, co by obnášel její provoz, je dosud ve hvězdách.

Pokud by každopádně měl být tento plán realizován, zasloužil by si pečlivější aranžmá, včetně shrnutí zkušeností jiných zemí východní Evropy a neodbyté vnitropolitické diskuse. Jak si kdo ustele, tak si lehne.

Záměr je sympatický občanským demokratům a TOP 09. Lidovci a Starostové jsou zdrženlivější. Pirátům vadí způsob, jakým téma neprojednané ani v koalici Černochová otevřela. „Jsem přesvědčen, že obrana Evropy by se měla diskutovat zejména s našimi evropskými partnery,“ uvedl vicepremiér Ivan Bartoš.

Jednoznačně proti jsou už teď okamurovci. Podle nich by o přítomnosti cizích vojsk v Česku měli rozhodnout lidé v referendu. Hnutí ANO je nepřekvapivě rozpolcené. Místopředseda Ivo Vondrák by základnu podpořil, poněvadž posílení naší bezpečnosti považuje za prioritu. Andrej Babiš ale necítí potřebu hostit u nás americké vojáky. K odstrašení Ruska prý bohatě stačí systémy protivzdušné obrany, jež mají být instalovány v ostatních východoevropských zemích.

Dosud nad bezpečnostními zájmy České republiky panoval vnitropolitický konsensus. Třeba by i vydržel, kdyby nebyli straničtí lídři postaveni před hotovou věc. Takto se bude méně mluvit o smyslu projektu a více slinit prst, co na to vox populi.

Hodně bude též záležet na postoji prezidenta. Miloš Zeman, evidentně Putinem zklamaný, od ruské agrese nešetří na adresu Kremlu silnými slovy. Stal se stejným radikálem, jako když byl na pořadu dne boj s mezinárodním terorismem, Afghánistán či arabsko-izraelský konflikt. Ukáže-li Zeman základně palec nahoru, můžeme si odpustit nejednu hysterickou scénu. Snad vládní špičky nepřekvapily aspoň jeho.

Podstatné je, aby všechno, co se stane, bylo součástí společného postupu NATO a Evropské unie. Partyzánštiny provázené hádkami a chaosem by Moskvu pouze utvrdily v dojmu, že má proti sobě protivníka slabého a neakceschopného. Abychom si pod sebou sami neřezali větev, by mělo být také společným zájmem zdejší vlády a opozice.

Autor je politický analytik

Vysíláno na ČRo Plus, publikováno na www.rozhlas.cz/plus