Jak to tak vypadá, letní okurková sezona, k nemalé spokojenosti médií, vezme pravděpodobně za své. Politici se budou i nadále handrkovat, jakže to ty letošní volby vlastně dopadly, rozuměj kdo vyhrál a kdo prohrál, jaká vláda, přeloženo do normální řeči, kdo s kým, proti komu, v čím zájmu, kdy a jak dlouho, atd. atd. A do toho politického zmatku vstupuje nabídka Spojených států na možnost vzniku raketové základny na našem území.

Jak známo, o umístění cizích vojsk, tedy i případné americké základny, rozhoduje výlučně parlament. Názory jednotlivých parlamentních stran na souhlas či nesouhlas nejsou až tak důležité a při současném složení Poslanecké sněmovny si troufám tvrdit, že bude jasně vysloveno ANO pro základnu. Ohánět se proto referendem, brát si na pomoc „psychiku národa“, jak říká předseda ČSSD Paroubek, je v dnešním politickém chaosu, na kterém má více než lví podíl, nejenom nepatřičné, ale působí to jako výsměch všem normálním lidem. Jsem přesvědčen, že právě probíhající politické hašteření a kupčení, má na psychiku národa daleko větší negativní dopad, než cokoliv jiného. To, že nejsme schopni se domluvit, abychom před světem, ale i před sebou samými nevypadali jako šašci, je mnohem, mnohem závažnější a měli bychom se nad sebou velmi rychle zamyslet a něco rozumného s tím udělat. Jeden návrh bych měl a pro inspiraci nemusíme chodit daleko. Právě probíhá MS ve fotbale. Jak známo, pokud se nerozhodne v normální hrací době, přijde nastavení a pokud ani to nerozhodne, jsou na řadě penalty, které definitivně určí, kdo postupuje a kdo „jede domů“. Převedeno do politiky, volby skončily plichtou, nastavení také k ničemu nevede, tak namísto penalt pojďme losovat. Máme dvě možnosti, buďto o + 1 poslance, nebo o -1. Osobně bych se přimlouval za to druhé. Losovali by předsedové parlamentních stran a nemusí to být žádná věda, stačí 5 sirek, ze kterých bude jedna kratší. Ten, kdo ji vytáhne, pošle jednoho svého poslance „domů“, v tomto případě, abychom nemuseli měnit volební zákon a Ústavu, ven z jednacího sálu a je rozhodnuto. Omlouvám se toto malé odbočení.

Americké základně v Česku je třeba říci ANO, a to velmi rychle. Přínos takového rozhodnutí vysoce převyšuje i případná rizika, která takové rozhodnutí pochopitelně přináší. Nemohu se ubránit dojmu, že nejvíce proti základně křičí právě ti, kteří po roce 1968 nejenže dodatečně pozvali cizí okupační armády do Československa, ale ještě v žoldu okupantů pomáhali zdecimovat vlastní národ. Američané sem přece nejdou v noci, za pomocí tanků. Dali jasnou nabídku, upozornili na výhody a nevýhody spolupráce a čekají jasnou odpověď. Jednají s námi jako se svým partnerem, jako rovný s rovným. Prosím využijme této šance a dokažme světu i sobě, že víme kam patříme.

16.7.2006

Autor je lékař a senátor