Od voleb neuplynul ani měsíc a Sněmovna je před svojí ustavující schůzí. Proto není nutné mít oči navrch hlavy z toho, že se nová vláda dosud rýsuje leda v očích Andreje Babiše a že má daleko od důvěry většiny poslanců.

Prostor pro vyjednávání ještě bude – celých 30 dní od oficiálního jmenování premiéra. Přesto některé varovné signály neberme na lehkou váhu. Předně není vůbec jisté, zda Babiš vůbec stojí o spojenectví někoho jiného než prezidenta Zemana.

Před volbami i po nich mluvil o tradičních stranách jako o korupční hydře. Ony zase veřejně prohlašovaly, že s vládou vedenou trestně stíhaným politikem nechtějí mít nic společného. Těžko se proto může Babiš rozčilovat, že se mu nikdo nehrne do chomoutu. To by leda musel mít za normální porušovat předvolební závazky.

Kdyby přesto stál o koaliční kabinet, scházel by se s ostatními politiky a sondoval by jejich podmínky. Ovšem jediná jednání, která teď probíhají, se týkají Poslanecké sněmovny a vedou je zástupci Babiše Jaroslav Faltýnek a Radek Vondráček. Kromě toho se takový Tomio Okamura do vlády nabízí, kudy chodí. Zároveň přitom opakuje, v čem všem se programy SPD a ANO prolínají.

Pokud Andrej Babiš přivykl představě klasické menšinové vlády, nemusel šmahem odmítat návrh Pirátů, aby se o vedení sněmovních výborů podělily opoziční subjekty. Za to by Piráti volili Radka Vondráčka předsedou Sněmovny, a navíc ANO mohlo snáz přemlouvat zbylé strany, aby Babišův jednobarevný kabinet alespoň tolerovaly.

Zatímco se sněmovní vyjednavači babišovců chovají adekvátně situaci i své síle, jejich lídr se tváří jako solitér, který politický smír nepotřebuje. A místo stranických rozhovorů vyráží za občany, aby jim děkoval a jistil si jejich sympatie.

Na tomto základě už lze rozvinout spekulace o dalších Babišových plánech. Blízko skutečnosti může mít například tato: Jediné co Babiš chce, je nerušené vládnutí bez jakýchkoli kompromisů. Po těchto volbách k němu ještě má daleko. Proto voličům představí manažerskou vládu snů. Odmítnou-li jí poslanci dát důvěru, bude chvíli řídit stát bez ní. Pak přijde s druhou, podobnou.

Když nepochodí ani potom, zatváří se velmi nešťastně. On chce pomáhat lidem, ovšem političtí dinosauři mu spolu s politickými zelenáči házejí klacky pod nohy. No uznejte, v takovém chaosu se normálně vládnout nedá. Proto s uplakaným obličejem sdělí, že jediná šance pat rozseknout je v nových volbách. On si je nepřeje, ale může za to ta korupční hydra.

ANO je jediné uskupení, které dokáže další volební kampaň bez mrknutí oka ufinancovat. A dá se předpokládat, že by s dalším rozdáním karet posílilo. Nahoru by ještě mohli jít okamurovci či Piráti. Vážné starosti by měla sociální demokracie, KSČM, TOP 09, KDU-ČSL i Starostové a nezávislí.

Pouze jeden oříšek nejde Babišovi rozlousknout: optimální složení jeho exekutivního týmu. Spousta vytipovaných jedinců totiž nechce riskovat. Předseda ANO také přiznal, že se do jeho vlády nechtělo ani Martinu Stropnickému. A když ten v neděli televizi hovořil o zahraniční politice a připustil, že by mohl být novým ministrem zahraničí, Babiš zrovna tweetoval: „Zahraniční politiku hnutí dělám já.“

Dříve nebo později Andrej Babiš i celé ANO pochopí, že víc než síla je konsensus. Čím rychlejší toto prozření bude, tím lépe pro nás pro všechny.