Senátor, vysokoškolský pedagog a ministr v jednom?!

V minulých dnech a týdnech se intenzivně řešila dlouhodobá absence poslance Jana Farského, která nakonec vygradovala jeho rozhodnutím vzdát se poslaneckého mandátu. Nicméně „chybějících“ zákonodárců je a bude více.

Nedávno se na mne obrátil soused se slovy: „Jako občanovi městské části Brno-střed se mi nelíbí, že senátor za náš okrsek Mikuláš Bek bude současně vykonávat (a vlastně už vykonává) funkci ministra. Když bude naplno zastávat ministerský mandát ve vládě, a profesor Fiala se dušoval s obrovskou pokorou, že vláda pojede minimálně na tři sta procent, tak zákonitě přece nemůže plnit úkoly senátora, ne? A to má navíc současně ještě třetinový úvazek na prestižní Masarykově univerzitě, jak to může, pro pět ran do pětikoalice, tedy vlastně všechno plnohodnotně zvládat?“

Rozhořčený takřka osmdesátiletý soused, kterého jistě nemožno podezírat z nedostatku životních zkušeností, pokračoval: „… navíc když kandidoval pan Mikuláš Bek do Senátu, tak o tom, že se chce stát ministrem a Senát půjde na druhou kolej, opravdu nic neříkal. Neměl by odstoupit? Není to podvod na voliče vyžadující nové senátní volby?“

Přiznám se, že souběh funkce senátora a ministra také nepokládám za vhodný, nejenže dochází k míchání moci zákonodárné a výkonné, jejichž oddělitelnost tvoří prazáklad evropského demokratického právního státu, ale sezením na dvou židlích zákonitě trpí výkon minimálně jedné z funkcí (mimochodem není tím, že pan senátor Bek je ministrem pro evropské záležitosti, ohrožena kvalita našeho blížícího se evropského předsednictví?). Jak se správně obával i výše zmíněný senior z Brna.

Zatímco kolize zájmů v podobě funkčního souběhu poslanec-ministr se snad alespoň pomalu odstraňuje za pomoci chystaného institutu „klouzavého mandátu“, tak u senátorů to logicky zavést nejde. Mám za to, že funkce parlamentního senátora, pokud se zastává pořádně, je natolik náročná a odpovědná, že by se měla vykonávat na sto procent a nikoliv jako „vedlejšák“ k ministerskému či jinému postu.

Další úhel pohledu – zmíněný Mikuláš Bek je nominant STAN. Neříká sekundárně toto hnutí, že je personálně vyprázdněné, a tedy nemá kvalitní lidi do vlády? A tak musí de facto přetěžovat své stávající politiky? Tím samozřejmě vlídný publicista neříká, že zmíněný problém má jen hnutí STAN.

V rámci fair play doplňme, že Mikuláš Bek není zdaleka jediný „kumulátor funkcí“, nicméně to zde není důvod pro systémovou omluvu.

Jestliže si chce Senát vydobýt skutečné renomé, nesmí to být trafika na méně než půl úvazku!

A pokud ji lze vykonávat jako „vedlejšák“ k náročné práci/funkci starosty, ministra, podnikatele či chirurga, tak by se měla stát funkcí neplacenou.

Sečteno a podtrženo přísným perem – sedět na dvou křeslech není dobré, to věděly už naše babičky.

V případě, že v tomto trendu kumulace funkcí bude pokračováno, měla by být zahájena celospolečenská diskuse o tom, že senátor nesmí být současně ministrem, jako jím nesmí být třeba soudce nebo prezident.

LN, 15.2.2022

Autor je právník a publicista

**********************

Úvahy o veřejném právu

Kniha JUDr. Petra Kolmana je dílem převážně právně-teoretickým, ovšem se značnou ambicí být i praktickým rádcem osobám, které se potýkají s některým úskalím vyplývajícím ze současného veřejného práva.

Publikaci je možno zakoupit zde.