Před pár dny prezident Miloš Zeman změnil názor na zákon o střetu zájmů, kterému se přezdívá lex Babiš. Ještě v září řekl, že ho nebude vetovat, protože by to bylo jen symbolické gesto, a nyní začal váhat.

Z toho se dá usuzovat, že chce možná ještě jednou kandidovat. Stalo se tak těsně poté, co prezidentovi klesly listopadové preference podle agentury CVVM z Akademie věd ČR. Konkrétně důvěra klesla z 56 procentních bodů na 48 a nedůvěra vzrostla na 49 procent a má převahu. Ke změně prezidentova postoje zřejmě přispěla i audience ministra financí Andreje Babiše.

A protože po hloupých vyjádřeních v souvislosti s vymyšleným článkem novináře Peroutky, nehorázných výpadech mluvčího Ovčáčka proti všem, pozdním příjezdu do Bratislavy na pohřeb bývalého slovenského prezidenta Kováče a tahanicích kolem vyznamenání pana Bradyho přibyl ještě skandál s šéfem protokolu Forejtem kvůli jeho sexuální orientaci a drogám, lze předpokládat, že by prezidentské preference mohly v příštích měsících dál klesat.

Zvlášť pokud se bude dále poukazovat na minulost kancléře Mynáře a poradce Nejedlého. To by, pokud budeme spekulovat, mohlo nejspíš vést k tomu, že pan prezident začal váhat.

Babiš, jehož hnutí preference naopak stále stoupají, mu totiž mohl nabídnout podporu v příštích prezidentských volbách za vetování zákona o střetu zájmu. Odpovídalo by to nejspíš jejich ustrojení: oba jsou příkladnými technology moci.

Nátlak, korupce, manipulace

A i když s největší pravděpodobností zákon, i kdyby ho prezident vetoval, sněmovnou projde a nakonec bude platit nejpozději od února 2017, každý měsíc navíc je pro Babiše dobrý. Patnáct dní po tom, co norma bude zveřejněna ve sbírce zákonů, ztratí všechny jeho firmy možnost dostávat od státu zakázky a dotace.

Po příštích volbách pak bude všem budoucím členům vlády zapovězeno, aby měli podíl v jakékoliv společnosti, která vlastní tištěná, televizní a rozhlasová média.

Protože sněmovna zákon Zemanovi postoupila 5. prosince, musí se k němu vyjádřit nejpozději do 20. prosince. Poslanci ho nejspíš přehlasují až na řádné schůzi v lednu, a proto bude platit až od února 2017. Pak už zbývá jen ústavní stížnost, která však nemá odkladný účinek.

Ústavní soud má možnost zákon zrušit buď jako celek, nebo jen zčásti, což je pravděpodobnější. V úvahu připadá vypuštění té pasáže zákona, která se vztahuje nejen na členy kabinetu, ale i na nižší úředníky včetně obecních zastupitelů.

Chování pánů Zemana a Babiše má ale v důsledku devastující vliv na vztah občanů k politickým elitám, protože oba pánové jen stvrzují to, co stojí v učebnicích sociologie, že si tato privilegovaná vrstva udržuje své postavení především nátlaky, korupcí a manipulacemi.