29.5.2022 | Svátek má Maxmilián, Maxim


POLITIKA: Ovčáček se z toho vyspí…

20.12.2021

… Rakušan s Pekarovou nikoliv

Víkendovému zpravodajství dominovalo několik jmen: Ovčáček, Rakušan, Obzinová, Pekarová Adamová. Vezměme to popořadě.

Tiskový mluvčí prezidenta republiky Jiří Ovčáček se v noci ze čtvrtka na pátek, tedy v předvečer jmenování nové vlády, opil, možná přímo ožral, a za asistence policie a záchranky nakonec skončil ve zdravotnickém zařízení. Předtím trochu vyváděl, jak už opilci někdy vyvádějí. Co k tomu napsat? I já jsem se ve svém životě vícekrát opil, ba dokonce párkrát byl úplně našrot. Nic ke chlubení to není, ale dozajista v tom nejsem sám. Soudím proto, že tohle opilecké extempore jinak spíše koženého hradního tiskového mluvčího spíše polidšťuje, než aby jej nějak zásadně diskvalifikovalo. Ovčáček se z toho vyspí, dluh 350 korun taxikáři uhradí a za svůj poklesek se nepochybně omluví. (Už se stalo.) Za víc slov to nestojí.

To s Vítem Rakušanem, předsedou plastelínového hnutí STAN a novým ministrem vnitra, je to daleko horší. Vylikvidovat bezproblémového policejního prezidenta z funkce ještě předtím, než usednete do ministerské funkce, je výkon v novodobé české historii dosud nezaznamenaný. Na nového ministra to prozrazuje daleko víc, než může být jakémukoli politikovi milé. Je zřejmé, že do jednoho z nejvýznamnějších ministerských křesel usedá člověk s totalitními sklony. Rakušan evidentně vůbec nechápe, že kouzlo demokracie je právě v tom, že spolu musejí koexistovat orgány a osoby, jejichž funkční období se nikterak nepřekrývají, nikoli v tom, že nová nastupující politická garnitura personálně vyčistí vše kolem sebe a dosadí všude vlastní lidi. Buďme proto ostražití, na rozdíl od Ovčáčka se z toho Rakušan nevyspí.

Klidné spaní naopak může mít Jitka Obzinová. Nemá se za co stydět, a už vůbec ne za svůj úctyhodný profesní životopis či za své šéfredaktorské působní ve zpravodajství televize Prima. Každý, kdo ví, jak to ve velkých mediálních domech chodí, respektive, jak to tam chodilo, dokud byl svět ještě v pořádku, chápe, že je naprosto normální, že redakce mívají svoji redakční politiku, že za ni odpovídají šéfové a že profesionální redakce není žádná „cochcárna“.

Jestliže několik set zaměstnanců Českého rozhlasu, z nichž naprostá většina Obzinové profesně nesahá ani po kotníky, protestuje proti jejímu jmenování do čela rozhlasového zpravodajství, opět to ponejvíce vypovídá nikoli o Obzinové, nýbrž o nich samotných. Hlavně o jejich stádovitosti. Nic dobrého jsme se z víkendového zpravodajství rovněž nedozvěděli o generálním řediteli Českého rozhlasu René Zavoralovi. Pouze to, že je to zbabělec neschopný a neochotný stát si za svými rozhodnutími. Ustupovat ovcím se nemá.

Pouze v řádu věcí je, že v rozhlasové kauze se stihla omočit také nová předsedkyně poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová. Ale buďme za to rádi, neboť aspoň víme, jaký politický vítr opět vane. Z Fialovy (ODS) vůle třetí nejvyšší ústavní funkcionářka naší země nám totiž připomněla doby, kdy o vedoucích postech v médiích rozhodovali papaláši ze stranických sekretariátů. Ale není se co divit, vždyť zpravodajství našich veřejnoprávních médií má dlouhodobě nejblíže právě k TOP 09, jíž Pekarová Adamová předsedá.

Suma sumárum: Společenská kocovina nehrozí kvůli opilému Ovčáčkovi, nýbrž kvůli Rakušanovi s Pekarovou, apoštoly staronových politických pořádků.