Spějeme k eurovolbám. U nás vcelku poklidně, nezdá se že bychom je prožívali. Billboardy se slibem, že strejda zruší Green Deal budí oprávněný posměch. Kateřina Konečná prožívá své mediálně oživované čtvrthodiny slávy a do popředí se dere jakýsi pan Turek. Demonstruje, co všechno dokáže upoutat pozornost ksichtem z reklamního plakátu a hlubokým, dobře modulovaným hlasem. Na vojně jsme měli takového jednoho práporu z autoroty. Úplný idiot, ale měl senátorský hlas a tím když v kantýně promluvil, všichni uctivě ztichli a teprve po chvíli ožili: no jo, vždyť zase říká blbost.

Od výsledku voleb si moc neslibuji od chvíle, kdy se za revizi Green Dealu staví Ursula von der Leyen. Volby nevolby, perestrojka je zřejmě vyhlášena, jenomže tu není žádná Berlínská zeď ke zboření, aby výsledek byl vidět. Evropský business jde dál as usual. Svědčí o tom poslední vymoženost.

Je to právo na opravu.

Hosana, Evropská unie nám zařídila právo na opravu, čekají nás , cituji ofiko web: snazší opravy, které pro spotřebitele budou atraktivnější. Dále čtu, že výrobce musí po uplynutí zákonné záruční doby výrobek za přiměřenou cenu a v přiměřeném čase opravit. Co je přiměřená cena? Přiměřený čas?

Uvedu příklad, šlo o mobil značky sice renomované, ale v mobilovém světě už bagatelní. Nefungoval. Šel jsem s ním do opravny. V jejich lhůtě mi ho vrátili dál nefunkční s tím, že nic nenašli a účtovali mi pět set korun za námahu se zjištěním, že ho nedovedou opravit. Z toho vidíte, že už je to dlouho, dnes by to bylo patnáct set se stejným výsledkem.

Mohl bych pokračovat dál, je to perla za perlou. Spotřebitelé budou motivováni k tomu, aby se rozhodli pro opravu – např. prostřednictvím poukázek a fondů oprav, opět citát.

Nejvíce mě ale na tom všem fascinuje ten pojem právo.

Je to pojem z podstaty úctyhodný, ale podařilo se z něho udělat trhací kalendář a ztratil obsah a váhu. Před lety byli socdem před volbami slogan, že každý má právo na šťastný život. Každý má mít možnost vytvořit si šťastný život, s tím souhlasím. Ale právo na ně? Štěstí se nafasuje?

Právo na opravu je už úplný bizár. Divím se, že se kolem něho nezvedl povyk. Kdyby se mělo brát vážně, pravděpodobně by to srazilo pozici spotřebního průmyslu o další patro do suterénu. Jakpak se asi stavěli naši reprezentanti, ať v Evropském parlamentu nebo v bruselské administrativě, když se plodila tato šílenost? Proč se ozývám zřejmě jen já, naprostý laik, ale poučený desítkami let zkušeností se zlovůlí výrobců a potměšilostí opravářů? Proč se ozývám v obavě, že potíže potrvají, ale otevře se prostor pro kverulaci a buzeraci?

Není čas. Chystáme se na Eurovolby. Po nich všechno spolu vyřešíme. Všechno, včetně opravy žehličky za dva tisíce, u které vyhořel spínač za pětikorunu a ten není k sehnání.

Psáno pro Poslední slovo Lidových novin

___________________________________________________________
PŮVOD TAJEMNÉHO ROBOTA PŘIVEDE MĚSÍC NA POKRAJ ZKÁZY

Jsi robot? Tak ti tu tvou plechovou držku rozmlátíme! Ano, roboti zažívají v Arkádii špatné časy. Starožitníci Kuba Nedomý a kyborg Dědek Čuchák ovšem ani na vteřinu neváhají postavit se na správnou stranu. Odpověď na způsob, jak vrátit plecháčům důstojnost, se skrývá ve Zlatém pomeranči. Kdo je Bejby, jenž se z něho zrodil? Robot? Polymorf? Nekontrolovaný experiment? Dost možná všechno dohromady. Hlavně a především je to ale bytost, která dokáže Kubovi s Dědkem pěkně zkomplikovat život…
Nová akční sci-fi z oblíbeného cyklu Arkádie, která postavami a prostředím volně navazuje na knihy Hvězda mého života, Ultimus, Hu! Povídky Dědka Čucháka a Ostrov nesmrtelných.
K dostání všude, ale i zde.