Budeme-li se snažit jako Marcela Augustová, která bude zřejmě po 26. říjnu 2013 v České televizi ve virtuálním studiu komentovat výsledky voleb, předjímat výsledky ve virtuálním prostoru komentáře už dnes, zahlédneme následující obraz: ODS se zřejmě značně propadne včetně současných šéfů:

Martin Kuba v jižních Čechách neuspěje stejně jako asi Miroslava Němcová, ať bude kandidovat kdekoliv. Nejvíc hlasů dostane asi sociální demokracie: Michal Hašek z ČSSD získá skoro jistě nejvíc preferenčních hlasů na jižní Moravě a Strakova akademie se stane detašovaným pracovištěm Hradu. Bohuslav Sobotka bude na odstřel. Slušnější výsledky získají ještě nejspíš komunisté a TOP 09, zbytek naší politické krajiny bude s největší pravděpodobností značně rozdroben. Za takové situace by byla zcela narušená rovnováha mocí, v níž ve fungujících demokraciích spolu soupeří moc zákonná s mocí výkonnou, které jsou kontrolovány dvěma nezávislými mocnostmi justiční a mediální. Proto už dnes je tak důležité, aby si to uvědomily hlavně poslední dvě mocnosti, to znamená veřejnoprávní a privátní prestižní média a samozřejmě justice. Poslední události jak v České televizi, tak v justici tomu snad nasvědčují.

Podívejme se dneska zevrubněji na situaci v justici. Další právníci, kteří mají nejblíž k Miloši Zemanovi, nepočítáme-li pana předsedu, kteří by mohli fungovat u Ústavního soudu jako jeho advokáti, naštěstí zatím neprošli: Pana Koudelku si nedovolil prezident ani nominovat a pan Sváček neprošel v Senátu, který zafungoval jako pojistka. Uvidíme, jak dopadne nový prezidentův nominant Radovan Suchánek, který učí na vysoké škole, působil jako poradce několika sociálnědemokratických poslanců a je zatím pouze advokátním koncipientem. A skoro současně se prezident pustil v Hovorech z Lán do předsedkyně Nejvyššího soudu Ivy Brožové, řekl, že k ní ztratil důvěru, kvůli tomu, že jeden ze senátů tohoto soudu zastavil stíhání poslanců Tluchoře, Fuksy a Šnajdra, jako kdyby ona mohla a směla zasahovat do rozhodování jednotlivých senátů nebo se od jeho rozhodnutí distancovat. To v České televizi dost důrazně vysvětlil právník Petr Pithart. Prezident však přesto z neformálního justičního poradního sboru Ivu Brožovou vyškrtl a doplnil ho novými členy, aniž to oznámil ostatním. Na to justice reagovala velmi jasně. Bývalý ústavní soudce a dnes ombudsman Varvařovský vzkázal, že pečlivě zváží, jak se příště stavět k odborným konzultacím s Hradem. Podobně reagoval i předseda Nejvyššího správního soudu Baxa: "Rozhodnutí ignorovat předsedkyni Brožovou se mi nezdá. Stejně jako důvody, které pan prezident uvedl..." Nahradit v poradním sboru měl Ivu Brožovou šéf Soudcovské unie, který ale prohlásil: "Nikdo se mnou o nominaci nemluvil. Musím teprve zvážit, zda to z pozice šéfa unie přijmu... Vyjádření na stranu (dr. Brožové) považuji za mimořádně nešťastné.

A o pár dní později Nejvyšší soud vydal rozhodnutí, podle kterého se nevztahuje amnestie bývalého prezidenta na pachatele, kteří se skrývali před spravedlností a sami tak zapříčinili průtahy ve svých kauzách. Zatím tak bylo rozhodnuto ve třech z jedenácti odvolání, která podal Nejvyšší státní zástupce Zeman.

Tyto signály by mohly vzbuzovat naději, že zvláště s generační výměnou v soudnictví se zvýší v justici pocit samostatnosti a bude v nejbližší době, kdy to bude nejvíc zapotřebí, fungovat jako pojistka proti uzurpování moci do jednoho centra. Nezávislá média by v tom justici měla pomáhat.