Informace o mnohasettisícových odměnách policejních funkcionářů navzdory uplatňování drakonických úspor budí dojem, že museli plnit úkoly mezigalaktického významu někde v hlubokém vesmíru. Výše odměn by ovšem měla být uměřená významu úkolů – a také finančním možnostem resortu.

Po Langerově "generačním odšpuntování" už v české policii možná nepracuje tolik lidí, kteří pamatují dobu, kdy se všem policistům plošně nesnižoval plat a kdy na služebnách ještě tekla teplá voda. Bylo to v dobách, kdy česká policie ještě neprožívala takovou finanční bídu, v níž je dnes. Přitom v lepších časech mimořádná odměna ředitele policejního útvaru dosahujícího nadprůměrných výsledků činila něco mezi 15–20 tisíci.

Vágní zdůvodňování přemrštěných odměn současného policejního managementu bohužel nenapovídá, které konkrétní činy či úkoly byly předmětem onoho příkladného plnění. Je přitom zvláštní, že ač práce policejních ředitelů je vždy příkladná, výsledky jimi řízených útvarů jsou obvykle průměrné, nebo v některých případech neuspokojivé.

Zajímavý pohled na "příkladnou" práci se nabízí například při posuzování činnosti Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ), který se v posledním období proslavil největším debaklem ve své historii v souvislosti s kauzou údajného vydírání a útisku ze strany zaměstnanců společnosti ČEZ, kteří vyhledávali černé odběratele elektřiny. Z pravomocného rozhodnutí soudu v vyplývá, že k žádnému trestnému činu nedošlo.

Zatímco předchozí ředitel ÚOOZ Jan Kubice se proslavil svou zprávou o prorůstání organizovaného zločinu do státní správy, která vedla "jen" k očernění několika desítek osob, aniž padlo jediné obvinění, natož odsuzující rozsudek za jakýkoliv trestný čin, v případě kauzy ČEZ byl Kubiceho "odkaz" překonán a ze spáchání trestného činu byly obviněny na tři desítky osob.

Po dobu několika let tak bylo vystaveno útrapám trestního řízení třicet bezúhonných. Případ po celou dobu významně zatěžoval kapacity útvaru, které tak objektivně jen stěží mohly být využity k účelu, jemuž slouží – tedy k vyhledávání a objasňování případů organizovaného zločinu a zjišťování jejich pachatelů. A proč se vlastně nikdo neptá, kolik tohle všechno stálo? Nepochybně hodně a přitom je jasné, že to byly vyhozené peníze.

V souvislosti s udělováním mnohasettisícových odměn řediteli ÚOOZ pak musí mít veřejnost nezbytně pocit, že ředitel za výsledky svého útvaru v oblasti trestního řízení nenese odpovědnost a odměňován je pouze za příkladné objednávání toaletního papíru, zajištění vysekání trávníku a související činnosti.

ÚOOZ přitom zřejmě není jediným útvarem, kde se přehlížejí důležité aspekty výkonu policejních činností při stanovování odměn jejich vedení. Chybí-li těm, kdo odměny policejním ředitelům nadělují, dostatek objektivity, neměla by jim napříště chybět alespoň špetka soudnosti.

Právo, 16.2.2012

Autor je bývalý ředitel Finanční policie, více k problematice na www.zimmel.cz