Nejenže ukázal machiavelistické sklony, kterými se chce zviditelňovat před celým národem, ale zároveň dokazuje skutečnou politickou nešikovnost pramenící z jeho zvolení bez mandátu voličů. Snaží se projevovat silově a tím dokazovat voličům, že on je ten pravý vyvolený pro křeslo premiéra, o které moc a moc stojí, protože si je dobře vědom, že zatím na něm sedí jen z vůle spolustraníků.

Jenže zapomíná, že dnes je - kromě určité schopnosti předvést klauniádu, která se mu víceméně daří - také potřeba získat voliče na základě morální důvěryhodnosti a kultivovaného projevu, rodícího se ze znalosti historických souvislostí, politologických poznatků a celkové sebeprezentace širšího záběru a vzdělanosti. Napadá mě v této souvislosti výrok učitele národů J. A. Komenského, který řekl: “V temnotách nevědomosti se rodí zlo.“

V případě předsedy vlády platí tento výrok dvojnásobně. Připomíná mně muže živícího se zlem jen proto, že se pohybuje v temnotách nevzdělanosti, rychle vykvašeného a tudíž trpkého.

Absence racionálních výroků je toho důkazem. Svou arogancí, která souvisí s pýchou a falešných představ o sobě, zastírá skutečnou politickou nevzdělanost vycházející z nedostatečného pochopení stavebních pilířů demokracie, na kterých stojí pluralitní občanská společnost. Bohužel, nemůžeme čekat nic lepšího od člověka, pohybujícího se dříve jen v socialistickém jídelním prostoru, kde se vařila šeď a jen se čekalo, kdy bude svobodná možnost plnými doušky vychutnávat politickou pestrost západních demokracií.

Hluboce zakořeněný šedivý socialismus v Jiřím Paroubkovi a také zakomponovaný styl jeho socialistické práce nám veřejně ukazuje ubohost současné politiky, zestárlé a prošedivělé a tudíž překonané. Arogancizace politiky ve stylu současného premiéra a některých ministrů, jdoucí ruku v ruce s osobním chvastounstvím a vychloubačstvím, bude kulminovat do té doby, než se na politické scéně objeví Nastěnka s jemným, kultivovaným projevem, která bude mít tolik odvahy, že i přes nadávky bude schopna odpustit neřesti současné vlády (jako odpustila Ivánkovi) a ujmout se vládnutí. Ženy totiž odpradávna mají schopnost zjemňovat muže i styl jejich vládnutí k prospěchu většiny.

Vzhledem ke zkušenostem ze zahraničí, kde se postupně začínají prosazovat a vládnout ženy, je cesta k premiérskému křeslu ženám zajištěna. Sexmisi zdar!