Za jednu z mála světlých stránek tvrdé vlády jedné strany po roce 1948 lze považovat nechtěnou konzervaci objektů, které díky stáří původních majitelů zůstaly zachovány, byť často v zchátralém stavu, až do konce minulého století.

Teprve tehdy některé z nich mohly být s pomocí státních i evropských dotací uvedeny do původního stavu. Mezi takové objekty u nás patří zrekonstruovaný ateliér Josefa Seidla a jeho syna Františka, Němců z Krummau, jak se tehdy říkalo Českému Krumlovu Zakonzervován byl i kompletní provoz jeho fotografického závodu včetně 31 zákaznických knih, které byly vedeny od roku 1884 do roku 1955, 140 tisíc snímků osob a Pošumaví a z toho asi 100 tisíc skleněných negativů pečlivě uložených v krabicích. Chybí jen 5 249 kusů negativů uložených v 540 krabicích, které byly zabaveny v roce 1949 Ministerstvem osvěty a informací kvůli tomu, že z nich bylo možné vyčíst ráz krajiny na hranicích, které byly brzy oploceny ostnatým drátem. Tyto negativy se dodnes nepodařilo najít. Ve firmě pánů Seidelů se nejen fotografovalo, zvětšovalo, reprodukovalo, ale i vyráběly pohlednice, paspartovaly snímky, vyvolávaly filmy zákazníků a pořizovaly pro ně fotografie.

Podobný zachovalý ateliér existuje v Evropě asi jen ve Slovinsku ve měst Celje, který vedl tamější fotograf Josip Pelikan, který měl české předky. I on byl znamenitým portrétistou, fotoreportérem každodenního života a krajinářským fotografem a jako horolezec fotografoval i v Savinjských Alpách. Jeho skleněný ateliér, který je velice podobný tomu, který můžeme vidět v Českém Krumlově, je jen v o něco menším domku a je na něm dodnes zachovaný žlutý firemní nápis Foto Pelikan. Jeho pozůstalost obsahuje 50 tisíc fotografií a 10 tisíc negativů. A podobně jako syn Josefa Seidela František, který byl rovněž zaníceným fotografem, tak i dcery Josipa Pelikana Naďa a Božena se věnovaly fotografii, a proto zůstal objekt i po jeho smrti v roce 1977 zachován v nepoškozeném stavu.

Oba tito fotografové měli možnost se ve svém oboru za Rakouska-Uherska zdokonalovat v celé říši: Pelikán, narozený v roce 1885 ve Vídni, Štýrském Hradci a v Praze a Seidel, který byl starší, narodil se v roce 1859, se vydal na vandr jako malíř skla a porcelánu a náhodou začal v Šumperku u fotografa Antonina Glöcknera a pokračoval v tomto oboru v Sedmihradsku, dnes v Rumunsku, v Maďarsku a ve Vídni, kde pracoval v prestižním ateliéru Josefa Löwyho a krátce potom ještě v Liberci a v Prachaticích. Tam se doslechl o předčasné smrti fotografa Gottharda Zimmera, který vlastnil ateliér v Českém Krumlově, kde nastoupil 1. srpna 1886 jako nový obchodní vedoucí. Po patnácti letech od vdovy ateliér koupil za 4 850 korun a 50 haléřů. Za tyto peníze si pořídil ale jen malý dřevěný domek s ateliérem postavený v zahradě, který stál někde před dnešní zděnou budovou a také skromný zděný dům se čtyřmi obytnými místnostmi: Dnes slouží jako vstupní budova do muzea a zděná budova s ateliérem je z roku 1910, původně přízemní stavba obytného domu byla rozšířena o jedno patro ve třicátých letech. Jak je z toho zřejmé, Josef Seidel byl nejen dobrým fotografem, ale i podnikatelem, který se dokázal rychle přizpůsobovat novým technickým vymoženostem.

Velice pečlivě rekonstruovaný bývalý provoz ateliéru nefunguje dnes jen jako muzeum, ale i dál jako fotoateliér: návštěvníci se mohou nechat vyfotografovat v dobových kostýmech. To se ale stalo až v roce 2008, po 53 letech, kdy tam naposled pracoval František Seidel, ale už jako zaměstnanec místního komunálního podniku. Od roku 1955 až do roku 1969 fotografoval v komunálního ateliéru na náměstí.

Příběhy rodin Seidelů a Pelikanů připomínají nejen neúctu k talentům minulého režimu u nás, ale i rozdíly, které panovaly mezi jednotlivými zeměmi tehdejšího tzv. socialistického bloku: malé živnosti v bývalé Jugoslávii nebyly nikdy znárodněny.

Napsáno pro ČRoVltava

DISKUTOVAT NA FACEBOOKU

KAREL HVÍŽĎALA

https://blog.aktualne.cz/blogy/karel-hvizdala.php

nar. 16.8. 1941 v Praze, novinář a esejista. Studoval strojařinu a později politické vědy a němčinu a německou literaturu. V šedesátých letech pracoval v Mladém světě, po normalizaci v nakladatelství Albatros, od roku 1978 do roku 1990 v exilu v SRN, kde spolupracoval s RFE, Deutschlandfunkem, BBC a psal rozhlasové hry. Od roku 1990 šéfreportérem a předsedou představenstva společnosti MAFRA, která vydává MF Dnes, v letech 1994 - 1999 spoluzakladatel a spoluvydavatel newsmagazínu Týden. Nyní ve svobodném povolání.

celý profil

REKLAMA

• Archív všech textů autora
• Nejnovější texty blogerů
• Kodex blogerů

• NEJČTENĚJŠÍ ČLÁNKY AUTORA
• Jak StB bojovala proti Rádiu Svobodná Evropa
• Prezident je blbec
• Člověk Škvorecký
• Co nechce Babiš vědět
• Past na Schwarzenberga?

• OBLÍBENÉ ODKAZY AUTORA
• Aktuálně.czCentrum.cz

• DOPORUČUJEME
• Vedle možného rozpadu volebního procesu v USA by byla Watergate jen klopýtnutím
• Generál Pavel není Havel. Ale taky není rok 1990. Má šanci porazit Babiše
• Druhý život třetího světa. Čína zkouší pronikat do méně demokratických oblastí
• Dovolí Západ Rusku rozpoutat hladomor? Putin kopíruje Stalina
• Tlak na Zemana zabral. Radu České národní banky doplní kvalitní ekonomové
• DALŠÍ BLOGY

• NEJČTENĚJŠÍ ZA UPLYNULÝCH 12 MĚSÍCŮ
• Marek Vácha: Stydím se za Evropu
• Daniel Štrobl: Proč ruští vojáci páchají zvěrstva
• Marek Vácha: Teď budete říkat, co je neetické.
• Karel Janeček: Covid IV: Cesta ven z pandemie
• Jana Hamplová: ROZLOUČENÍ - Mé blogy na aktualne.cz končí.

• OSTATNÍ BLOGY
• Petr JanyškaO co jde v dnešních parlamentních volbách ve Francii?
• Jiří ParoubekInflace exploduje, odboráři ve varu. Čeká nás generální stávka?
• Jan DvořákRuští studenti, hadi na krcích vysokých škol
• DALŠÍ BLOGY

• ZPRÁVY DNE NA AKTUÁLNĚ.CZ
• 12.06.2022 | 18:20 | Zahraničí“Tady máte poslední české pivo.“ V Rusku kvůli sankcím dochází zahraniční alkohol
• 12.06.2022 | 22:48 | DomácíZemřel dlouholetý starosta a člen vedení STAN Věslav Michalik
• 12.06.2022 | 18:02 | NakupováníIkea začne vykupovat použitý nábytek i v českých regionech. Pak ho nabídne online
• DALŠÍ ZPRÁVY

• NAVIGACE
• Předchozí článek
• Další článek
• Dnes
• Archiv

• RSS KANÁLY
• Karel Hvížďala
• Blogy a názory