Neděle 15. června 2025, svátek má Vít
  • Premium

    Získejte všechny články
    jen za 99 Kč/měsíc

  • schránka
  • Přihlásit Můj účet

První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996

KULTURA: Je Andrea Bocelli operním zpěvákem?

diskuse (12)

Čtu v denním tisku, jak se italský tenorista Bocelli v Praze opět dočkal nadšených ovací. Nemohu si pomoci, abych k tomu nenapsal nějaký komentář. Počítám ovšem s tím, že budu náležitě sepsut. No nic, jsme tu na Psovi.

Podle mne je Andrea Bocelli tak velice populární ze dvou důvodů. Jednak je slepý, což v lidech vyvolává emoce, zpravidla pozitivní. Všichni přece rádi vidíme, když se někdo, kdo má nějaký hendikep, dokáže prosadit. Ovšem, čtu a slyším leckde, jak skvělý tenorista, jak skvělý operní zpěvák je Bocelli. Můj názor na věc se asi spoustě lidí líbit nebude. Podle mne je Bocelli dobrý zpěvák pop music, podprůměrný tenorista a vůbec žádný operní zpěvák. Kdyby nebyl slepý, a mohl by tudíž regulérně stát na operním jevišti, stěží by se uživil i v těch nejzastrčenějších operních domech, v Itálii a kdekoliv jinde. Důvod k tomu je ten, že má tendenci zpívat ve vyšších polohách poněkud falešně, často o čtvrt tónu níž, než by tomu mělo být. Navíc nezpívá vyšší noty plným hlasem, nýbrž tzv. falsetem, což je tón vznikající pouze v hlavě.

Typickým příkladem je slavná arie z Pucciniho Turandot „Nessun dorma“. I když se zdají být vysoké, noty ke konci aire nejsou zdaleka ty nejvyšší, jaké se nacházejí v operním repertoáru dobrého tenoristy. Pěvec se někdy musí potýkat s vysokým „c“, někdy „d“ a tu a tam dokonce i s „e“. V Nessun dorma se se nachází pouhé „h“, po němž následuje o tón nižší „a“, obojí je ale zpěvákem dlouho držené, takže běžnému posluchači to připadá být hodně vysoké. Správně by se tónu mělo dosáhnout hlasem, který vzniká v oblasti bránice a přes prsa stoupá do hlavy a, jak vám mnozí pěvci řeknou, až kamsi výše, kde je zavěšený v jistém bodu v prostoru nad hlavou. Zpěvák si potřebuje vytvořit takovouto mentální představu. Pokud to nedokáže, tak operním zpěvákem prostě není, diváci to poznají a v takové Itálii, kde bývají nejnáročnější, ho klidně i vypískají. Stalo se to i některým velikým hvězdám operního jeviště, například slavnému Pavarottimu, když se k stáru už začala jeho technika pomalu vytrácet. Bocelli se někdy toho „h“ tím svým falsetem jen dotkne a potom se chvíli usadí na té nižší notě, protože „a“ ještě jakž takž zvládne. Jeho četným příznivcům tohle nevadí, protože většina z nich nemá o operním zpěvu a technice, jakou musí zpěvák zvládnout, vůbec žádné ponětí.

Stačí jít na YouTube, naťukat tam „nessun dorma“ a k tomu jméno některého ze známých tenoristů – Bjorlinga, Pavarottiho, Dominga, Flóreze, Kaufmanna nebo Yonghoon Leea a budou vám ještě po zbytek dne v uších vibrovat ty tóny vysokých not, které oni dokáží vyprodukovat. Také je třeba si uvědomit, že tito hoši (a dívky samozřejmě také) navíc jedou bez mikrofonu a že přitom dokáží svým hlasem dosáhnout až do nejzazších sedadel velikého koncertního sálu či divadla a také přezpívat plně obsazený orchestr. Oproti tomu Andrew Bocelli neudělá bez mikrofonu ani krok. Jinak ani nemůže, protože orchestr by jeho hlas zcela utopil. Návštěvníkům populárních koncertů tohle nevadí, naopak, spíš by je rozčilovalo, kdyby ten mikrofon zpěvák v ruce neměl. Proti samotnému Bocellimu nic nemám, je to prostě populární zpěvák, který občas zazpívá nějakou operní árii, někdy celkem slušně, spíš nepříliš dobře či přímo špatně. Vždycky ale s mikrofonem, bez něhož, a zde si nemohu odpustit svůj oblíbený citát z Jana Wericha, „by se přívozu nedovolal“.

Chápu, proč se mohou opravdoví operní zpěváci cítit uražení tím, že bývá Bocelli považován za jednoho z nich. Aby se dostali tam, kde jsou, museli zpravidla po dlouhá léta těžce pracovat na svých hlasech; to se ošidit prostě nedá. A najednou se tu objeví „operní zpěvák“, jak bývá v reklamních kampaních nazýván, který přivádí do sálů tisíce a tisíce nadšených posluchačů a prodává milióny nahrávek, zatímco většina z nich je ráda, když se nějak svým zpíváním uživí. Přitom vědí, že Bocelli má k opeře asi tak daleko, jako k ní má Oprah Winfrey. Nezbývá než doufat, že aspoň některé z těch svých posluchačů k té pravé opeře Bocelli přivede.

Autorovy stránky:
http://www.vkoreis.com/
http://www.vojen.com/

Jan Kovanic
14. 6. 2025

Kdo chodí spát s raketami, nesmí se divit, když se ráno neprobudí.

Gita Zbavitelová
14. 6. 2025

Izrael v noci na pátek podnikl dlouho očekávaný útok.

Aston Ondřej Neff
14. 6. 2025

Izrael udeřil, protože jeho zájmy jsou ohroženy.

Jan Bartoň
14. 6. 2025

Izrael zasáhl cíle, které souvisí s výrobou jaderné zbraně.

Thomas Kulidakis
15. 6. 2025

Nejlepší je si svět velkých politických idejí a slibů ověřit v praxi. A tak jsem jednoho krásného...

jhr Jan Hron, ČTK
14. 6. 2025

Neznámý pachatel střílel v americkém státě Minnesota po členovi místního Senátu Johnu Hoffmanovi....

dtt Ditta Stein
14. 6. 2025

Ruský exprezident Dmitrij Medveděv byl začátkem roku 2022 v politickém důchodu, ruská invaze na...

elsy Eliška Sýkorová
14. 6. 2025

Obloha nad Spojenými státy by se v blízké budoucnosti mohla otevřít pro rychlejší leteckou dopravu....

Lidovky.cz, ČTK
14. 6. 2025

Ruský prezident Vladimir Putin dnes měl zhruba padesátiminutový telefonický hovor s americkým...

Vyhledávání

TIRÁŽ NEVIDITELNÉHO PSA

Toto je DENÍK. Do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy. Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston). Příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce.

ondrejneff@gmail.com

Rubriku Zvířetník vede Lika.

zviretnik.lika@gmail.com

HYENA

Tradiční verze Neviditelného psa. Sestává ze sekce Stručně a z článků Ondřeje Neffa - Politický cirkus a Jak život jde. Vychází od pondělka do pátku.

https://www.hyena.cz