Je snad odvážným tvrzení, že je mezi námi nespočet neuplatněných talentů v podstatě jen proto, že z těch či oněch důvodů těmto nic netušícím o možné náklonnosti Múzy chyběl jen docela malý krůček k tomu, aby svůj talent v sobě objevili?

Co je míněno tím krůčkem? Sklenka či dvě vína, případně něco lahodného, silnějšího alkoholu.

Je to řeč způsobená přemírou takových sklenek? Není. Je to jen konstatování podložené prokazatelnými fakty a doslova historickými skutečnostmi. Ač jsou výjimky, které tvrzení (úsloví užívá slovo pravidlo) potvrzují.

Pravím ve vší vážnosti: lidstvo by bylo ochuzeno o mnohé skvosty hudby, poezie, literatury a umění vůbec, kdyby prohibice byla trvalá, všeobecná a nebylo z ní úniku. Stačí jen si připomenout veliké básníky, spisovatele, muzikanty, skladatele, jejichž díla oblažují nás dodnes. A dokonce je namístě zmínit se o mém panu profesoru fyziky, v Anglii vyznamenaném za druhé světové války významným řádem za jeho práci na radarech. Tradovalo se o něm, že je zdatným pijákem jakostních alkoholů. Na jeho dokonalé přednášky občas s obdivem vzpomenu.

Myslím, že není třeba zmiňovat se o mnohých mistrech pera, tónu nebo štětce a palety, mistrech to z mokré čtvrti. Jejich životopisy stojí za přečtení. Což k obrazu básníka téměř samozřejmě nepřináleží sklenka či dvě, snad i láhve půl dobrého moku? Což to nebyl sám veliký Shakespeare, který ústy Falstaffa doporučoval mladým adeptům umění zavrhnout chabé břečky a oddat se pití vína, skvělého vína? A jak půvabná je definice vína Jaroslavem Seifertem jako mléka starců?

Tento nápoj, pokud je tedy kvalitní, nejenže je lahodné chuti, ale onou lehkostí, kterou naplňuje mysl u těch Múzou poznamenaných, stává se příjemným katalyzátorem jejich nadání; méně smělé jedince pak zbavuje zábran, dodává impulzy, inspiraci a energii, což vše je jinak zahaleno zbytečným závojem zábran.

Neposilňoval se snad geniální Amadeus vínem? Proč ignorovat známá fakta? Kdo se opováží zatratit tvůrce, jehož dílo přetrvává věky, jen proto, že byl násoska?

Ano ... je chybou, když se vy, vážení, kteří snad pociťujete ono zvláštní, sotva definovatelné vábení zapomenout na každodenní profesi a povolání, ale neodvážíte se vstoupit do onoho mystického neznáma tvůrčího nutkání, jež dostavuje se po pár sklenkách vína, skvělého vína či jakostní lihoviny, a necháte se z této cesty svést partnerem-partnerkou či omletými informacemi o škodlivosti alkoholických nápojů!

Ano, takové varování má své opodstatnění u mládeže, a je též na místě poukázat i na notoriky vzbuzující soucit, někdy i opovržení. K těm se ale druží sotva i jen velmi malá část těch, kdož obohatili lidstvo o skvělé zážitky svými díly, tvořenými nikoli v alkoholickém deliriu, ale ve stavu a rozpoložení mysli potvrzující ono klasické in vino veritas ... ̈

Vancouver