S klimatickou politikou přímo do hladové katastrofy

Je všeobecně uznávaným faktem, že většina věcí na tomto světě má nejen výhody, ale i nevýhody. U racionálních lidí...

Mezi těmi, kteří se propadají z jednoho humbuku do druhého, kteří přecházejí ze své mánie covid-19 přímo do hysterie související se změnou klimatu, je tato skutečnost neznámá, je ignorována, vytlačována psychologickou nutností, tím, v co se tak vroucně věří, že jako čistý a dobrý člověk vzdorujete jasně špatnému vývoji, jako čistý a dobrý člověk na misi záchrany lidstva a planety (nebo v opačném pořadí). Racionalita a ideologie se navzájem neslučují, nýbrž vylučují. Proto doby, kdy se lidé snažili žít svou ideologii, jsou dobou, kdy bylo obětí nejvíce; ať už v ruském gulagu, v koncentračním táboře třetí říše nebo v kambodžských vražedných polích. 

V tuto chvíli opět žijeme ve fázi, která je poznamenána sektami. Sektami, jejichž učedníci se považují za nejlepší ze všech učedníků, kteří dosud nějaké sekty vytvořili. Sekty, které se jako každá sekta snaží ostatním vnutit to, co považuje za správné. Sekty, které se jako každá sekta vyznačují konglomerátem psychologických defektů, motivy sebeobohacování a pohrdáním lidskými bytostmi. Nejlépe to bylo vyjádřené Rogerem Hallamem, zakladatelem Extinction Rebellion, který pacienty umírající v sanitce, jež nemůže projet, protože Hallamova sebranka blokuje silnici, je ochotný obětovat tak, jako k tomu byli ochotní nacisté, jako Mao Ce-tung, jako Pol Pot, Stalin nebo Lenin. Všichni mají na svědomí kolem 100 milionů lidí.

Světová populace roste tempem, které je děsivé

V roce 1940 žilo na Zemi 2,26 miliardy lidí. Světová populace se od roku 1940 více než ztrojnásobila. Jak roste světová populace, roste i poptávka po potravinách. Skutečnost, že od roku 1940 bylo možné nakrmit většinu nově příchozích a v odlehlých oblastech světa proměnit hladomor ve Freak Event, má hodně společného s tím, že výnos zemědělských produktů se od roku 1940 výrazně zvýšil. V USA jako největším producentovi zemědělského zboží se například od roku 1940 zvýšil výnos kukuřice (rostlina C4) o 500 % a výnos ozimé pšenice a sóji (obě rostliny C3) o 200 %. 

Na otázku, proč došlo k tomuto zvýšení výnosu, je běžně odpovídáno tím, že za to jsou odpovědny změny v metodách pěstování, industrializace zemědělství a zdokonalování semen, ochrana rostlin a potírání škůdců. Ale to je jen část pravdy. Druhá část pravdy vyžaduje mnoho od členů klimatické sekty, protože to nezapadá do jejich pohledu na svět, do jejich většinou jednorozměrného myšlení, do jejich podnikatelského plánu a zamýšleného zisku z opatření na ochranu klimatu a už vůbec ne do psychologického stavu většiny klima-učedníků.

Druhou část pravdy lze nalézt ve vědecké práci, za niž jsou zodpovědní Charles A. Taylor a Wolfram Schlenker a která byla právě zveřejněna v řadě Working Paper Národního úřadu pro ekonomický výzkum (NBER) v USA a dospěla k výsledku, který stojí za povšimnutí:

za 50 % zvýšení výnosu kukuřice,
za 60 % nárůstu sójových bobů a
za 80 % nárůstu výnosu ozimé pšenice

od roku 1940 je odpovědný nárůst atmosférického CO2, tedy přesně ten nárůst, který chtějí klimatičtí učedníci bezpodmínečně zastavit (aniž by chtěli zastavit nárůst obyvatelstva a s tím související stoupající poptávku po zemědělských produktech). Tento výsledek stojí na konci analýzy, kterou nelze označit jinak, než jako velmi dobře odvedenou, analýzy, jejíž data zabírají víc než polovinu obdělávané půdy USA, jejíž datový základ je tak rozsáhlý, že nejde odbýt mávnutím ruky. Výsledky se opírají o

*data dodávaná NASA „Orbiting Carbon Observatory“ , tedy satelitem od roku 2014, a to přibližně z 150 000 měřících bodů denně
*data, která sbírá Carbon Tracker od NOAA od roku 2000 na 460 místech světa
*data, která jsou sbírána v rámci Solar-inducent chlorophyll fluorescence, tj. data, která poskytují informace o rozsahu fotosyntézy;
*údaje zahrnuté v Enhanced Vegetation Index jako součást NASA-MODIS,
*údaje o teplotě, shromážděné v PRISM
* a samozřejmě o data o výnosech kukuřice, sóji a pšenice na úrovni okresů USA.

Na tomto rozsáhlém datovém materiálu je založen téměř stejně rozsáhlý statistický postup, který se odráží ve třech různých modelech, z nichž všechny představují různé varianty longitudinálního modelu, který kombinuje anomálie v naměřených hodnotách CO2 s anomáliemi ve výnosech (tj. odchylky od průměrné hodnoty) a ve kterých jsou kontrolovány různé faktory ovlivňující sklizeň - od teploty, znečištění ovzduší a počasí až po vlhkost vzduchu. Chytré na modelech Taylora a Schlenkera je, že vliv jiných faktorů než CO2 modelují jako nekorelované reziduum. To je chytré, protože pokud všechny faktory, které tvoří zbytek, od technických vylepšení až po počasí, nejsou ve vzájemném vztahu, můžete vyloučit jakýkoli vliv na naměřený vztah mezi CO2 a výnosem. A pro každou proměnnou nezohledněnou v modelu, která má vliv na výtěžnost, která má snižovat vliv CO2, platí, že jak úroveň CO2, tak úroveň výtěžnosti musí stejným způsobem ovlivňovat, což je téměř nemožné, takže lze vycházet z toho, že výsledky Taylora a Schlenkera tu část zvýšení výnosu, kterou lze připsat na vrub CO2, lze poměrně přesně určit. Stalo se to, co se v duchovním světě učedníků klimatu stát nesmí: bylo dokázáno, že nárůst CO2 nemá jen negativní účinky, jak tvrdí jednorozměrná klimatická sekta, ale že má také pozitivní účinky - a to výrazně pozitivní účinky! Zvýšení atmosférického CO2 o 1 ppm zvyšuje výnos kukuřice o 0,5 %, sóji o 0,6 % a pšenice o 0,8 % (od roku 1940 se koncentrace CO 2 v atmosféře zvýšila asi o 100 ppm). To je významný faktor, který relativizuje všechny zprávy o katastrofách, kterými nás v současné době bombardují média. I kdybychom vycházeli z toho, že změna klimatu (způsobená CO2) vede ke zvýšeným teplotám a většímu suchu, musíme zároveň uznat, že z toho vyplývající negativní účinky jsou například z velké části eliminovány zvýšeným výnosem plodin způsobeným zvýšením úrovně CO2. Není to opravdu složité, ale pravděpodobně příliš komplikované na to, aby si to našlo cestu do mozku učedníků klimatu. A samozřejmě všichni ti ziskuchtivci, kteří na klimatických změnách vydělávají, nemají absolutně žádný zájem na tom, aby se studie jako ta Taylora a Schlenkera dostaly k širší veřejnosti.

Šiřte tedy tento text, ať se diskurz o klimatických změnách, za které údajně zodpovídají lidé, nakonec vrátí do sféry rozumu.

Taylor, Charles A. & Schlenker, Wolfram (2021). Environmental Drivers of Agricultural Productivity Growth: CO₂-Fertilizaion of US Field Crops. National Bureau of Economic Research – NBER Working Paper Series #29320.

sciencefiles.org