Nový evropský regulační rámec elektronických komunikací (e-komunikací) začíná dostávat finální kontury. 6. května schválil Evropský parlament ve druhém čtení výraznou většinou celý „telekomunikační balíček“, který nyní musí získat ještě souhlas Rady EU. Chystaná revize stávajícího regulačního rámce z roku 2002, jejímž hlavním účelem je sjednotit sektorovou regulaci odvětví e-komunikací, tzn. svázat příslušný trh regulací přímo z centra v Bruselu, obsahuje řadu opatření, jež zvyšují míru regulace a narušují zdravé tržní prostředí.

Nejvyšší prioritou evropské regulační politiky je vytvořit na trhu e-komunikací efektivní konkurenci (ve smyslu absence tržní síly), tzn. vybudovat trh co nejvíce se podobající modelu dokonalé konkurence. Z hlediska fungování konkurence na trhu e-komunikací hraje klíčovou roli infrastruktura. Proto upřeme pozornost na dvě zcela zásadní reformní ustanovení týkající se regulace fixních sítí.

Prvním z nich je rozšíření nuceného (regulovaného) uvolnění přístupové infrastruktury, tzv. zpřístupnění místní smyčky (Local Loop Unbundling, LLU), i na vysokorychlostní sítě příští generace (Next Generation Access, NGA), zcela nebo zčásti využívající optické vlákno, díky nimž mohou operátoři nabídnout zákazníkům nové služby. Původně se povinnost LLU (vynucený pronájem sítí na velkoobchodní bázi) týkala jen stávající metalické infrastruktury, jež byla vybudovaná v dobách státních monopolů. Dnes však stojí všichni operátoři na stejné startovní čáře, vstup do odvětví je volný, stavět optické sítě může kdokoli, nikomu nestojí v cestě žádné administrativní překážky.

Přesto Evropská komise přenáší tuto regulaci i na nové technologie (optické sítě); povinné podniky se tak musí dělit (za podmínek stanovených regulátorem) se svými konkurenty i o nově vybudované sítě vyžadující pochopitelně nemalé investice. Přístup Evropské komise vystihuje vyjádření komisařky EU pro hospodářskou soutěž Neelie Kroesové: „Rozvoj optických přístupových sítí ovlivní podmínky hospodářské soutěže v budoucnosti. Potřebujeme k tomu vhodný rámec, který evropským společnostem zajistí spravedlivý přístup k těmto novým sítím.“ Tímto dává Evropská komise jasně najevo, že zásadu nedotknutelnosti soukromého vlastnictví (výnosů z investic), která je základním předpokladem podnikání a investování, staví až za politiku hospodářské soutěže (resp. nízkou koncentraci trhu).

Razantní zásah do vlastnických práv podnikatele představuje i druhý avizovaný bod reformního balíčku – funkční separace, neboli oddělení síťové infrastruktury od poskytovaných služeb, která má být nově zařazena mezi tzv. nápravná opatření, jimiž se regulátor snaží dosáhnout svého cíle, tedy efektivní konkurence. Od násilného rozdělení podniku s významnou tržní silou, jemuž patří přenosová soustava, si Evropská komise slibuje posílení hospodářské soutěže ve prospěch koncových uživatelů, tzn. větší počet poskytovatelů telekomunikačních služeb a nižší ceny.

Ve skutečnosti však právě koncový zákazník doplatí na ono regulační opatření nejvíce, a to v důsledku snížené dostupnosti nových služeb, které vyžadují nové, moderní technologie (sítě). Provozovatel sítě totiž ztrácí v důsledku funkční separace motivaci infrastrukturu modernizovat a inovovat. Odtržení infrastruktury od služeb představuje pro rozvoj vysokorychlostních sítí NGA významnou hrozbu v podobě stagnujících investic do nové infrastruktury, která může zákazníka a rozvoj celého odvětví jedině poškodit. Tato regulace může přinést zákazníkům širší výběr operátorů, ale nikoli již nové služby.

Klíčová otázka zní, zda je dnes regulace e-komunikací vůbec potřeba. Klasické telekomunikační sítě (pevná linka) mají v dnešní době už řadu vhodných substitutů (sítě kabelové televize, optické kabely, mobilní, bezdrátové, wi-fi, satelitní a jiné technologie), které i jediného vlastníka metalických sítí dávno sesadily z pozice monopolisty. Přestože s rozvojem nových, vzájemně si konkurujících technologií smysluplnost regulace e-komunikací klesá, její intenzita v Evropě paradoxně roste, a ani po 11 letech od otevření evropského telekomunikačního trhu Evropská komise nepolevuje ve šněrování daného sektoru, jež narušuje zdravé podnikatelské prostředí a zdravý rozvoj trhu.

V souvislosti s liberalizací telekomunikací (zrušením státních monopolů a uvolněním vstupu na trh) se často hovoří o tzv. deregulaci. To, čím prochází evropský telekomunikační trh v posledních letech a kam jej Evropská komise směruje, však rozhodně nelze označit „deregulací“ v pravém slova smyslu (tj. odstranění státních intervencí). Mnohem výstižnější je spíše pojem „re-regulace“. Skutečná deregulace znamená svobodu podnikání (založenou na respektu a ochraně soukromého vlastnictví), ta ale na evropském trhu e-komunikací zatím stále chybí.

Pozn. Článek je úvodním komentářem k aktuálně vydané Policy Analysis Centra pro studium konkurence Liberálního institutu, která nese název Elektronické komunikace: rozvoj odvětví v kontextu evropského regulačního rámce, a která je přímo dostupná na webové adrese http://libinst.cz/etexts/PA_1_2009.pdf

Zdroje:
European Parliament Approves EU Telecoms Reform but Adds 1 Amendment: Commission Reaction(MEMO/09/219), Brusel, 6. května 2009, URL: http://europa.eu/rapid/pressReleasesAction.do?reference=MEMO/09/219&format=HTML&aged=0&language=EN&guiLanguage=en
Širokopásmové připojení: Komise zahájila konzultaci o regulačním rámci na podporu vysokorychlostních přístupových sítí příští generace v Evropě(IP/08/1370), Brusel, 18. září 2008, URL: http://europa.eu/rapid/pressReleasesAction.do?reference=IP/08/1370&format=HTML&aged=0&language=CS&guiLanguage=en

Centrum pro studium konkurence, Liberální institut