Moderní ekonomika se neobejde bez bank a bez úvěrů. Podniky potřebují úvěry na investice a na provozní financování. Většina domácností nemá šanci získat vlastní bydlení bez hypotéky. Společnosti, které fungují bez bank a bez úvěrů, jsou vesměs chudé a zaostalé. Ať se to někomu líbí nebo ne, bez bank moderní hospodářství nemůže fungovat.

Ekonomika může fungovat hladce a bez krizí, pokud objem úvěrů roste dlouhodobě stejným tempem jako hrubý domácí produkt v nominálním vyjádření. Problémy nastávají ve dvou možných případech:

1. Pokud objem úvěrů stagnuje nebo dokonce klesá, nastává úvěrová deflace. Ta se projevuje růstem nezaměstnanosti, poklesem tržeb a zisků, poklesem objemu vybraných daní a dalšími příbuznými jevy. Ekonomice se zkrátka nedaří. (Vedlejším produktem úvěrové deflace může být cenová deflace, zejména pokles cen nemovitostí.)

2. Pokud objem úvěrů roste příliš rychle, ekonomika je ve zdánlivě skvělém stavu. Hrozí ovšem nebezpečí, že po éře úvěrové inflace nastane bod /1/, tedy úvěrová deflace.

Následující graf ukazuje, jak obě fáze probíhaly v eurozóně. Není třeba zvláště upozorňovat, v jakém okamžiku úvěrová inflace přechází do deflačního stádia. Ano, ekonomický motor se zadřel na přelomu let 2008 a 2009.

Úvěry v eurozóně - Zdroj: ECB

Za krizi zdánlivě může pád Lehman Brothers – přinejmenším to časově odpovídá. Ale kdyby v USA k ničemu nedošlo, evropská úvěrová inflace by stejně jednou musela skončit, a to s úplně stejnými nepříznivými efekty. Čím později by deflace nastala, tím horší by byl její průběh.

Za evropskou krizi nemůže Amerika a Lehman Brothers. Dokonce ani Řecko a problémy veřejných financí nejsou hlavním problémem. Tím je nezvládnutá bankovní expanze. Řešení? Bohužel. Žádné snadné a rychlé neexistuje. Jen pomalé a bolestivé.

Proč řešení důsledků evropské bankovní bude pomalé a nepříjemné: podívejte se na následující graf. Západní Evropa je nejvíce "přebankovaná" část světa. U Švýcarska nebo Británie by se to dalo ještě pochopit, neboť tyto země jsou světovými finančními centry. Ale když Francie nebo Nizozemsko mají objem bankovních aktiv v masivní hodnotě přesahující 400 procent hrubého domácího produktu, je to důvod k zamyšlení. K zamyšlení nad tím, proč tyto ekonomiky dokázaly před rokem 2008 růst i navzdory vysokým daním a nákladnému státu. Recept na růst v Evropě byl celkem jednoduchý: státy podporovaly tvorbu úvěrů pomocí daňové a odpisové politiky. Je to zanedbávané a nedostatečně prozkoumané téma finančního výzkumu, ale kořeny evropské bankovní krize zřejmě sahají ke zrychleným odpisům a dalším "prorůstovým" opatřením.

Celková bankovní aktiva jako podíl na HDP

Příležitostné výmluvy evropských politiků na Ameriku a Lehman Brothers jsou opravdu jen výmluvy. Evropská finanční krize vznikla na pravé straně Atlantiku.