Po minulé finanční krizi se zdálo, že propagátoři přijetí eura v Česku musí svůj boj vzdát. Systémové problémy společné evropské měny začali jasně pojmenovávat ekonomičtí nobelisté, vlastní měnu jako výhodu pro Čechy jmenovitě označil i hlavní ekonom Evropské banky pro obnovu a rozvoj. Jak naivní však je domnívat se, že racio hraje v euro-disputacích nějakou roli! Stačí jeden měsíc, kdy míra inflace v Česku je nejvyšší z celé EU, a ohrané hvězdy eurofilního boje jsou na koni: kvůli koruně přicházíme o úspory, lidé konečně vidí, jaké nevýhody bez eura máme!

Ceny rostou i s eurem

Našich 3,3 % skutečně je rekordních v EU za duben 2020. Ale je-li to taková katastrofa a důsledek absence eura, jak vysvětlit, že přesně před rokem dosáhlo stejné míry inflace Lotyšsko, které má euro od roku 2014? Snad jen tím, že inflace nad tři procenta není obecně žádným dramatem. V EU se běžně objevuje inflace i vyšší, a to opakovaně například v Estonsku - navzdory euru, které Estonci přijali již v roce 2011. Není bez zajímavosti, že Česko s korunou mělo vyšší reálný ekonomický růst než dva ze tří pobaltských států za dobu, po kterou tyto státy platily eurem.
Naopak některé evropské státy, které si vlastní měnu ponechaly, vykázaly za duben 2020 zápornou míru inflace, tedy deflaci (Švýcarsko, Island, nebo unijní Švédsko).

Je tedy zřejmé, že euro nás před inflací neochrání. Spíše je otázkou, jestli by v Česku byl možný srovnatelný ekonomický růst, nízká nezaměstnanost i ta inflace, a to zvláště při ekonomických krizích. Nabízí se srovnání se Slovenskem.

Slovenská zkušenost: argument pro korunu?

Pohled na křivku vývoje slovenského ekonomického růstu naznačuje časovou shodu s efektem reforem Dzurindovy vlády, i když se nabízí také výrazný vliv připojení slovenské koruny do „eurové přípravky“ ERM 2. Nejvyššího růstu Slováci dosáhli v roce 2007. V prvním roce s eurem se naopak ekonomika propadla. Šlo o začátek finanční krize, takže poklesy byly i v jiných státech. Jenže zatímco česká „korunová“ ekonomika po růstu o +2,7 % v roce 2008 propadla na -4,8 % v roce 2009 (rozdíl 7,5 procentních bodů), ta slovenská klesla ve stejných letech z +5,6 % na -5,5 % (rozdíl 11,1 procentních bodů). Po přijetí eura se Slováci již nikdy nedostali na úroveň ekonomického růstu před eurem. Nabízí se námitka, že již vstup do ERM 2 de facto „fixoval“ slovenskou měnu na euro, a tehdejší růst tedy dokazuje, že neflexibilní kurs ekonomickému růstu nezabránil. Jenže fluktuační pásmo v ERM 2 je plus mínus 15 %. To je více, než nedávný pokles české koruny k euru, který si vysloužil bědování českých europropagátorů. A právě slovenská koruna tohoto širokého pásma využívala.

Pro ty, kdo mají pocit, že je česká koruna ožebračuje, bychom měli dodat ještě jednu věc: za posledních pět let nás Slováci s reformovanější ekonomikou předstihli v ekonomickém růstu jen jednou (v roce 2018). Zvýšení cen bylo za toto období mírnější jen neznatelně - za rok průměrně 1,58 % v Česku vs. 1,18 % na Slovensku. Limitem českého růstu se přitom zdála spíše téměř nulová nezaměstnanost - bez té by podniky byly schopny produkovat zřejmě ještě více.
Pánové Prouza, Špicar a další by měli své proslovy více doprovázet kontextem ekonomických dat než ideologických frází.

Autor je ekonom