Nelevnější prostředek na ochranu ovzduší roste jako plevel

Na jednom hektaru spolkne víc CO2 než les, takže je jednou z nejúčinnějších rostlin přeměňujících uhlík v biomasu, jaké známe.

Vypěstovat hektar lesa trvá několik desítek let, zatímco hektar naší dobrodějky vyroste za několik měsíců. Snadno a levně se zaseje, oproti tomu vysázet stromky je pracné a nákladné.

Roste i na neúrodných místech bez umělého hnojiva a vyžaduje jen trochu vody.

Je tak výnosná, že představuje samofinancující řešení krize ovzduší. Podle časopisu Forbes, referenčního zdroje podnikatelů, sklizeň z jedno akru může vynést 20 až 30 tisíc dolarů. Obejde se tudíž bez vládní podpory a jiných peněžních injekcí, protože jí pomáhá neviditelná ruka trhu.

Může zlomit naše petrochemické okovy, včetně odstranění zplodin a smogu z pohonných hmot, má schopnost vytvořit čistější energii, která by mohla nahradit i tu jadernou, odstranit radioaktivní vody z půdy a dokonce se stát i zdrojem výživy pro všechny tvory na Zemi včetně lidí.

Po celá staletí ji pěstovali naši předci ke svému i obecnému prospěchu.

Jak se jmenuje ta dobrodějka a předurčená zachránkyně?

KONOPÍ.

Jak známo, není konopí jako konopí. O čem je řeč, je technické konopí s malým obsahem psychoaktivní látky THC. Moderní doba je odsunula na vedlejší kolej. Nejspíše se stalo obětí vlastního úspěchu. Svého času seté konopí totiž soutěžilo nejen s těžbou dřeva, ale také s ropným, petrochemickým a farmaceutickým průmyslem. Je tudíž důvodné podezření, že se tito mocní konkurenti cítili ohroženi a spikli se proti němu.

Americký miliardář William Randolf Hearst, který vlastnil spoustu lesů, chtěl vyrábět z dřeva papírovinu pro řadu svých bulvárních novin vycházejících v milionových nákladech. V cestě mu stáli výrobci podstatně levnějšího papíru z konopí. Hearst, mistr novinářské demagogie, rozpoutal proti nim špinavou kampaň, aby je vytlačil z trhu. Jeho spojencem byl koncern DuPont, dodavatel bělidla pro papírovinu. DuPont navíc chtěl prosadit petrochemická vlákna jako nylon, a proto se musel zbavit konkurence výrobců levnějších konopných vláken.

Ve skutečnosti stály konopné výrobky v cestě celému petrochemickému průmyslu. Zde není od věci připomenout, že otec automobilového průmyslu Henry Ford původně navrhl pro své výrobky motor poháněný alkoholem z technického konopí. Přechod na špinavější a méně výkonné fosilní palivo si vynutila tehdejší kriminalizace jak alkoholu, tak konopí. První zábrana v Evropě nikdy nebyla a druhá padá.

Otvírá se nám epochální příležitost vytvořit zcela decentralizovanou energickou síť, která vyloučí dnešní obrovité koncerny, jež vládnou energetickému trhu a nařizují nám ceny i podmínky. Místním společenstvím, jako jsou obce, města a kraje, se nabízí možnost vyrábět vlastní energii ze snadno obnovitelných rostlin. Nečekejme na nějaký podnět odjinud. Nepřijde. Je to výzva k revoltě zdola proti pomýlené energetické politice diktované shora v zájmu zisku. Mysleme globálně, jednejme lokálně.

Jestliže zelená energetická revoluce, o níž se tolik mluví, má být snadno dostupná všem a levná, nemůže být jiná než konopná. Tím spíše, že nezanechá žádnou nežádoucí stopu v ovzduší a v životním prostředí. Ta tolik protežovaná elektrická přeměna chystá bolehlav našim potomkům, kteří nebudou vědět, kam s nimi - miliony a milony baterií a solárních panelů plné jedovatých kovů a jiných škodlivin

Nic z toho není žádný objev. Historici konopí psali o možnostech jeho mnohostranného využití po celá desetiletí (1). Nové je ale to, že seté konopí je legální a šíří se v mnoha evropských zemích.

Máme-li věřit klimatickým prorokům, moc času na záchranu planety už nezbývá. Nač jej marnit spory o uhlíkové dani a debatami o nákladných řešeních pomocí špičkové technologie. Nesporně je mnohem snadnější a účinnější léčit ovzduší hojivou silou rostlin matky přírody.

=================================================

(1) “The Emperor Wears No Clothes” by Jack Herer, 1992 and “Hemp for Victory: A Global Warming Solution” by Richard Davis, 2009.