21.9.2021 | Svátek má Matouš


EKONOMIKA: Růst cen a volební kampaň

24.8.2021

Na výrocích Ivana Bartoše i Andreje Babiše je kus pravdy i kus demagogie

Předseda Pirátů Ivan Bartoš se dostal do ostrého sporu s Andrejem Babišem. Ten obvinil Piráty z možné spoluviny za významný růst cen energie. Následně Bartoš obvinil Babiše z viny na růstu cen zboží a služeb. Babiš odpověděl výsměchem a doporučením, aby Bartoš nastoupil do prvního ročníku Vysoké školy ekonomické. Zároveň podotkl, že za inflaci, respektive za její kontrolu, je zodpovědná Česká národní banka.

Kdo z obou gentlemanů má pravdu? A lze z cen skutečně obvinit ČNB?

Leccos šlo udělat lépe

Nejprve proveďme rekapitulaci světového hospodářského dění od února 2020. V očekávání smrtonosné pandemie provedly téměř všechny státy radikální opatření sahající zhusta k mnoha měsícům uzávěr celých odvětví služeb, částečně i průmyslu. To vedlo k dočasnému, avšak hlubokému poklesu ekonomické aktivity. Tedy k nižšímu objemu vytvořeného zboží a služeb.

Centrální banky prakticky všude na světě reagovaly rychle – na rozdíl od finanční krize, která začala někdy v březnu 2007, ale skutečně akční odpověď přišla až během září 2008. Toto prodlení bylo velmi drahé, takže tentokrát centrální bankéři nečekali ani týden. Co udělali? Centrální banka má vlastně jen jediný nástroj, a sice peněžní expanzi. Ta může být prováděna různými cestami, v konečném důsledku však vždy jde o zvýšení objemu peněz v ekonomice.

Stalo se, že objem likvidních dolarů v americké ekonomice vzrostl mezi koncem února 2020 až koncem června 2021 o 36,8 procenta. Nižším, avšak stále dvojciferným tempem rostla peněžní inflace v jiných vyspělých ekonomikách. Pokud jde o Česko, objem likvidních peněz (agregát M1) rostl od února 2020 do konce června 2021 křepkým tempem 16,8 procenta. Jinak vyjádřeno, šlo o finanční impulz v hodnotě 966 miliard Kč. (Zde je ovšem nutno zdůraznit, že šestnáct měsíců před únorem 2020 peněžní zásoba rostla téměř o 11 procent. Již tehdy byla tedy česká měnová politika značně expanzivní.)

Vláda skutečně nemůže ovlivnit měnovou politiku centrální banky. Může však ovlivnit rozpočtovou politiku. Rozpočtový schodek ve výši 367,4 miliardy Kč za rok 2020 byl snad ospravedlnitelný pandemií (o míře oprávněnosti tohoto schodku lze diskutovat), avšak nelze popřít, že měl proinflační efekt.

Mezitím došlo k oživení světové ekonomiky a o své slovo se přihlásila zadržená poptávka. Kombinace omezení produkce, peněžní inflace a chuti kupovat po nucené přestávce nemohla skončit jinak než růstem cen. Chytřejší analytikové to očekávali již na jaře 2020, kdy většina centrálních bankéřů tvrdila, že „inflace nepředstavuje problém“, a ekonomové se obávali spíše deflace. Zde si musíme uvědomit, že vláda i ČNB balancovaly mezi dvěma špatnými možnostmi. Nedostatečná míra expanze by měla za následek řetězec bankrotů a vysokou nezaměstnanost. Přehnaná expanze by vyústila v přehřátou ekonomiku a růst cen, což je scénář, který se nyní odehrává. (Připusťme, že není v lidských silách dosáhnout stavu, aby se pandemie typu covid-19 zcela obešla bez jakýchkoli ekonomických nesnází.)

Jistě, leccos šlo udělat lépe. Šéf Pirátů má asi kus pravdy, když vyčítá Babišově vládě organizační nesnáze: „Právě sektor služeb totiž Babiš s Havlíčkem svým chaotickým zavíráním, otevíráním a nepořádkem v kompenzacích doslova přidusili. Nedivme se, že nyní potřebují podnikatelé za své služby vyšší ceny.“

Kus pravdy má tedy Babiš (za inflaci je v první řadě odpovědná centrální banka) i Bartoš. V režimu otvírání–zavírání–omezení se již nevyzná nikdo. A valné části populace (jak se ukázalo, dokonce i ministryni Maláčové) jsou již lhostejná.

Mohou si podat ruce

A jak je to s vinou Pirátů za růst cen energií? Piráti, stejně jako ANO, patří k frakcím Evropského parlamentu, které podporují ekologická opatření – přesně řečeno opatření, která se za ekologická vydávají. Jde o zákaz budoucí výroby automobilů se spalovacími motory a podobně. Jak se tyto kroky, budou-li uvedeny do praxe, promítnou na cenách elektřiny?

Bude-li vskutku zapotřebí nahradit benzin a naftu elektřinou, poptávka samozřejmě vzroste, tudíž i její cena. Zároveň je třeba počítat s poklesem nabídky, neboť plánované odstávky uhelných a jaderných elektráren nebudou kompenzovány. Snad jen kdyby v blízké budoucnosti nastal technologický zlom, například v podobě objevu použitelného fúzního reaktoru. To je však nepravděpodobné, takže je třeba počítat s chmurnou vyhlídkou drahé energie a s možností častých výpadků sítě. Nezapomeňme také na fakt, že rozvodná síť bude potřebovat mnohamiliardové investice, aby kapacita benzinových pump byla nahrazena jinou cestou.

Na výrocích Ivan Bartoše a Andreje Babiše je tedy kus pravdy i kus demagogie. V tomto směru si oba pánové mohou podat ruce. Pro voliče asi bude chabou útěchou, že k podobným ekonomickým problémům i politickým přestřelkám dochází i v zahraničí, a nejsme tedy ničím výjimečným.

LN, 20.8.2021

Autor je ekonom, Algorithmic Investment Management, a. s.

Robot Investment Calculator



Když holčičky testují: Jak se bude líbit panenka Kitten Cafté?
Když holčičky testují: Jak se bude líbit panenka Kitten Cafté?

Na 20 maminek a jejich holčiček tentokrát čeká kelímek s panenkou Kitten Catfé. Zapojte se do testování a získejte pro svoji holčičku další...






 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.