V rámci nové, lepší, pokrokové společnosti bychom prý měli mluvit „genderově vyváženě“. Proto Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy z nedostatku jiných činností vydalo roku 2010 metodickou příručku „Kultura genderově vyváženého vyjadřování“. MŠMT zřejmě nevadí, že absolventi základní školy, maturanti, vysokoškoláci, moderátoři ani politici neumějí mluvit správně česky. Ne, ministerstvo vyplodí komisi, aby nás přesvědčila, že to všechno neumějí ani absolventky základní školy, maturantky, vysokoškolačky, moderátorky ani političky...

Tak ano, všechna maskulina lze přechýlit na feminina. Už dávno jsme si zvykli, že máme sekretářky (zatímco sekretáře aby pohledal, nově je to „asistent“), letušky (nově „palubní průvodčí“ - tady je jedno, o jaký jde rod, chytře jsme se vyhnuli pojmu „letuš“), lékařky, advokátky, řidičky, nověji i pilotky a kosmonautky. Jenže čeština zná milý instrument zvaný „vespolná podstatná jména“. Ta označují osoby bez rozdílu pohlaví. Takže aby se nemuseli dlouze oslovovat vážení delegáti - a vážené delegátky, aby se nemuselo mluvit o stávkujících lékařích - a lékařkách či pochodu demonstrantů - a demonstrantek (případně demonstrantkyň), použije se ona vespolnost a maskulinum zastoupí úplně všechna pohlaví.

Jenže vespolnost nejpíš uráží gender a tak ministerská komise vytvořila před čtrnácti lety z podstatného jména „host“ přechýlením podivné slovo „hostka“. To bylo péčí MŠMT vyrobeno nejspíš z toho důvodu, že sama slovutná komis byla tvořena genderově nevyváženě pouze třemi ženami(!). A nakonec hlavně „ženské“ organizace toto slovo nejdříve používaly.

V roce 2013 to na internetu byly „nadstranická platforma žen“ ceska-prezidentka.webnode.cz, pak feminismus.cz, kongreszen.cz, zenyaveda.cz a web filmového queer festivalu Mezipatra. Avšak celkem bylo registrováno pouze 30 použití!

Do výskytu tohoto uměle vytvořeného paslova se zapsal díky skloňování dalšími 15 výskyty i jinak nevinný sociální demokrat Petr Hostek. Největší frekvenci „hostek“ však měly lingvistické články, pojednávající o tomto slově (38). Tak to v roce viděl český webový korpus Araneum Bohemicum Maximum.

Co se tištěných médií tejče, pak v korpusu SYN2015, pocházejícího z časového období mezi lety 2010–2014, tak tam má slovo „hostka“ pouze 6 výskytů (zatímco slovo „host“ 1.667) . Přitom se tento patvar ocitl právě šestkrát pouze v jediném lingvistickém článku, jenž se tímto fenoménem zaobíral. V množném čísle pak dopadl match mezi tvary „hostky“ a „hosté“ ještě průkazněji se skóre 0:5.870.
Korpus mluvené češtiny ORAL2013 našel v uvedeném ročníku rovněž nula výskytů „hostky“. Ve spontánní konverzaci výhradně v neformálních komunikačních situacích, tedy v mluvené češtině, se v té době „hostka“ vůbec nepoužívala.

„...lze konstatovat, že se označení hostka neujalo“, uzavírá v článku „Vážené hostky, vážení hosté“ z roku 2015 (z něhož jsem výše citoval) jeho autorka Marie-Anna Hamanová.

Fenomén se z této zvrhlosti stal nejspíš až poté, kdy slovo „hostka“ v jednom televizním zábavním pořadu pronesla jeho moderátorka Ester Kočičková, jinak i zpěvačka, textařka a hlavně - provokující komička! Její sranda měla nečekaný dopad. Počet výskytů se dramaticky zvýšil na tisíce, ale stále je to ze dvou třetin v diskusních článcích. V beletrii nula bodov, v obecné češtině nula bodov.

Ani moderátoři se do „hostek“ nehrnou. Jan Kraus ve své primácké show vítá „s pýchou a radostí svého prvního hosta“, jímž je - Marta Kubišová. Rovněž Karel Šíp ve své Všechnopárty na ČT vítá jako hosta - pilotku dopravních Boeingů Karolínu Sukovou. Tak je jasné, proč se jedná o „hosta“ i to, proč se vítá „zpěvačka“ a ne zpěvák, a „pilotka“, a ne pilot, že? „Host“ je kategorie, kde užijeme oné „vespolnosti“ a konkrétní dáma pak má konkrétní profesi.

Karel Šíp na začátku také vítá „diváky tady v Semaforu i ty u svých televizorů doma“ - a i jeho divačky mu za to tleskají.

Rovněž jinak pokrokářsky orientovaní Piráti aktuálně připustili, že jim ze tří europoslanců zbyl jediný - Markéta Gregorová.

Problémy s násobením oslovení, kdy se každé slovo musí vyslovit nebo napsat dvakrát v ženském a mužském rodě (což například prodlužuje inzeráty, hledající manažerku/manažera) „vyřešily“ zejména bojovnice (i bojovníci) za gender spravedlnost novým pravopisným vynálezem: Za maskulinem se učiní zvláštní znak, načež se dopíše přechylovací koncovka pro dámy.

Na vlastní oči jsem to poprvé uviděl v květnovém věstníku Asociace pro mezinárodní otázky (AMO). Děvčata a hochy z této české nevládní organizace jsem míval rád, když organizovali besedy s různými politiky, kde se i novinář nižšího kalibru s nimi mohl setkat v téměř rodinném prostředí a klást jim tak otázky, aniž se předem musel akreditovat - když už ho sami nepozvali. Jenže zdá se, že v AMO poněkud evropsky zpokrokářštěli. Teď si například vylepšili svou „databázi expertek“ (které byste měli zvát přednostně) takto:

„Co se obsahu týče, přibyla například možnost Nominovat expertku nebo zásady dobré praxe pro pořadatele*ky konferencí a veřejných debat.“ Pokud se nepletu, tak německý soud nedávno podobné gender zkracování zakázal, jako odporující němčině...

Krom toho, některá přechýlená slova nemusí vyjadřovat totéž, co slova nepřechýlená. A tak, když přijdu do nějaké přátelské společnosti, neoslovuji ji „ahoj, přátelé a přítelkyně“, protože výraz „přítelkyně“ se už nejméně od dob filmu „Přítelkyně pana ministra“ (1940) používá jako synonymum pro „milenku“. A tolik milenek zase nemám, jako - kamarádek.

A tak nejlepším oslovením pro smíšenou společnost zůstává téměř obrozenecky znějící „Dámy a pánové“. I když soudružka předsedkyně Evropské komise Uršula (fon der) by ho na jednáních orgánů Evropské unie chtěla zrušit, neboť nezahrnuje „třetí pohlaví“, které je už například uzákoněno v největší evropské zemi Německu...

ALE! Pohlaví je přece mnohem více. Podle posledního vážně myšleného průzkumu (nikoli dle vulgárního sčítání) je všelijakých skutečně existujících variací 35. Ale vážně: Nechci bagatelizovat jejich problémy, které ať už reálně či pouze subjektivně zažívají kvůli své genderové identitě, aniž diskriminaci nebo snad dokonce šikanu. Samozřejmě žádný jazyk se nemůže vyrovnat s 34 či kolika jazykovými přechýleními. Jako dokonalé řešení pro multigender vyvážené oslovení tak považuji onu mnou oblibovanou vespolnost:

Vážení čtenáři, ano!

Psáno v Praze na Lužinách v úterý 11. června 2024