11.5.2024 | Svátek má Svatava


ŠAMANOVO DOUPĚ: Potlach čtvrtého kmene

17.6.2009

V sobotu 30. května, týden před evropskými volbami, tradičně na svátek Letnic, se sešli v bavorském Augsburgu na svém šedesátém srazu členové Sudetoněmeckého landsmanšaftu. Víkendový potlach "čtvrtého německého kmene" zahájil jeho náčelník Franz Pany. Nejdříve přivítal spoustu slovutných osobností - ministry, poslance, primátora, ale i "Jeho císařskou výsost dr. Ottu z Habsburků". Obzvlášť srdečně uvítal "staré hosty z České republiky", především nositele sudetoněmecké "Karlovy ceny" z loňska Petra Uhla.

Tak někteří Češi jsou dobří, ale jinak "Češi dosud nenašli sílu zříci se aktů zvůle," jak Pany hořekoval. "Označovat ještě dnes Benešovy dekrety a nelidský amnestijní zákon za integrální součásti národního právního systému je ranou do tváře každému, pro něhož něco znamenají právo a spravedlnost... Po Schengenu ztratily česko-německé hranice rozdělující charakter - teď by ještě měly padnout hraniční závory v mozcích pražských politiků..." Měly by se znovu zpracovat dějiny, aby se pojmenovaly zločiny německého nacismu - a aby za ně Němci převzali odpovědnost. Tím pádem "bude překonána neblahá teorie o kolektivní vině sudetských Němců za Hitlerovy zločiny".

Tak Hitler byl tedy ten zločinec, který za vše může. Ale existovali ještě horší politici, například "Benesch". Christa Matschl, předsedkyně pracovní skupiny pro politiku vyhnanců při CSU, zkritizovala už 28.5. předsedu bavorské SPD Franze Mageta za jeho účast na předvolební akci ČSSD v Domažlicích. Maget se zde sešel s Jiřím Paroubkem při příležitosti 5. výročí vstupu ČR do EU a daroval mu bavorského lva, aby "jako lev bojoval za svůj cíl - stát se předsedou české vlády". Toto setkání bylo dle Christy "trpkým zklamáním" pro sudetoněmecký landsmanšaft i všechny vyhnané. Vždyť Paroubek při svém projevu na "vysoké škole pro mezinárodní vztahy" v Praze jednou označil Beneše za jednu z největších osobností českých dějin!

Ale vraťme se k samotnému srazu. Řečníků na něm bylo hodně, za pozornost však stojí hlavně tři. Bavorský premiér Horst Seehofer, jakožto patron sudetských Němců, nejdříve srdečně pozdravil sudetské Němce "všude na světě, především ty, kteří žijí v České republice". "Sudetští Němci jsou vitální kmen. Možná mnozí - v Německu i v České republice - by si přáli, kdyby zmizeli ze scény... Ale sudetští Němci jsou zde a nenechají se odstranit z centra společnosti." Pak pochválil začínající spolupráci s českými partnery, neboť i "česká strana postupně objevuje sudetoněmecké dědictví v Čechách". Potěšitelná je činnost Collegium Bohemicum v Ústí nad Labem. Bývalý starosta Ústí a bývalý ministr zemědělství Gandalovič informoval pana premiéra o přípravě Muzea Němců v severních Čechách. Franz Pany se stal čestným občanem Mariánských Lázní. Bernda Posselta zase často citují česká média. Seehofer varuje: "Žádné rychlé odpovědi, žádné revoluce, vše se musí evolučně vyvíjet. Nedávno jsem o tom mluvil s českým prezidentem Václavem Klausem v Mnichově. Pro příští rok jsme se dohodli na návštěvě ČR. Samozřejmě že vše bude předem projednáno se zástupci sudetských Němců a poslanci, kteří se speciálně zabývají otázkami vyhánění, jako je Christa Matschl." Sami sudetští Němci mají být i členy státní bavorské delegace.

Předseda landsmanšaftu Franz Pany by se "rád zde pana prezidenta Klause zeptal jako na otevřeném jevišti: Proč nám, sudetským Němcům, opětovně upíráte právo na pocity bolesti za starou vlast?... Pravda je taková: Pražská politika stále ještě rozděluje oběti ideologického a nacionalistického zmatení 20. i 21. století na "Dobré" a na "Zlé". Můj apel na prezidenta Klause zní: Nepátrejte stále zoufale po tom, co nás rozděluje. Podívejte se na to, co můžeme mít společného: lásku k vlasti, bolest nad její ztrátou a zodpovědnost za mírové spolužití v dnešní Evropě. 90. výročí potlačení sudetských Němců v březnu 1919 a Hitlerovo napadení Československa v roce 1939 jsou stinnými stránkami našich dějin... Ani pět let po vstupu do EU nedospěla Česká republika do Evropy vinou antievropského angažování prezidenta Klause a setrváváním na Benešových dekretech a amnestijním zákonu."

Poslanec evropského parlamentu a mluvčí sudetoněmeckého landsmanšaftu Bernd Posselt své soukmenovce pochválil: "Bezmála 70 let po vyhnání jsme tady v plné síle jako národnostní skupina, a to ve vší pestrosti, což je sudetoněmecký zázrak, na který můžeme být hrdi... Hrdě můžeme pohlížet na naši sudetoněmeckou mládež, milý Bernharde Goldhammere." Pak kolegy vyzval k další pilné práci: "Naší další velkou úlohou je starat se o to, abychom ještě nebyli vyhnáni z dějin. Proto potřebujeme, milý Horste, Ústřední sudetoněmecké muzeum v Mnichově. Proto potřebujeme, milá Eriko Steinbachová, Středisko proti vyhánění v Berlíně. K našim konceptům pro budoucnost patří evropské právo národnostních skupin a právo pro menšiny a právo na vlast. Sudetoněmecká mládež to řekla takto: potřebujeme opravdovou evropskou ústavu." Posselt odsoudil zřízení říšského protektorátu Čechy a Morava, který "byl zřízen násilnickýcm režimem", což byl "flagrantní průlom do práva na sebeurčení"... (míněno české sebeurčení). Avšak "Vyhánění bylo a je nástrojem politiky. Sice NATO zastavilo vyhánění Kosovanů, ale tenkrát nějaký Václav Klaus veřejně prohlásil, že on je proti takové intervenci, jelikož by mohli přijít jiní a podobnýn způsobem trvat na svém právu na vlast. Takové zlo musí být z Evropy vykázáno a k tomu potřebujeme partnery v českém národě." Jako partnery pak jmenoval bývalého českého ministra zahraničí "Karla knížete Schwarzenberga" za to, že v Ústí jmenoval v jedné větě české Lidice a masakr v Postoloprtech , českého ministra školství Ondřeje Lišku za zavedení učebnic, ve kterých se "o vyhánění lépe informuje než v mnohých německých školních učebnicích" a Cyrila Svobodu, který jako ministr pro místní rozvoj "vidí v Evropském parlamentu velice pozitivní signály pro sudetské Němce" a jako nově zvolený předseda lidovců "na mé pozvání přijede do Štrasburku"...

Možná proto se "egoman v čele státu" (míněn prezident Klaus) podílel na pádu vlády s tolika (zdánlivě - Šaman) krásnými ministry. Prezident Václav Klaus prý nachází společnou řeč pouze s komunisty a nacionalisty. (V té bavorskosudetoněmecké delegaci, se kterou plánujete příští rok navštívit Klause, chceš taky být, Bernde?)

Posselt pak vyzval přítomné: "My, sudetští Němci, bychom měli založit ministerstvo zahraničních věcí." Ostatně - "v EU patří dnes 80 milionů lidí k národům a národnostním skupinám, které nejsou tradičními státotvornými národy a existují déle než národní státy. Důležitou takovou národnostní skupinou jsou sudetští Němci ." A měli by proto být i "přiměřeně zastoupeni v evropských strukturách".

Nakonec tento klasický Bavorák zaperlil: "Čtvrtý kmen Bavorska má historickou úlohu jako pojítko mezi národnostními skupinami a v neposlední řadě i jako most mezi Čechy a Němci. Byli jsme a jsme druhým národem českých zemí a čtvrtý kmen v Bavorsku. Tento historický úkol, milí krajané, nás vede do budoucnosti."

Proti minulým srazům mluvili sudetští Němci až nebývale krotce. Avšak - pozor na to. Sami varují - žádné revoluce, musí se pomalu, evolučně. Přesto si nemohou pomoci a svou živočišnou nenávist k prezidentu Benešovi a zprostředkovaně doslova ke každému, který ho veřejně uctí, dávají najevo nezakrytě. Tak alespoň v tomto nezklamali.

Psáno v Praze dne 16. června 2009

Viz i deset let staré Šamanovo doupě: Sudeťáci nezklamali, Němci potěšili

Za poskytnutí překladu textu z německých novin děkuji kolegovi Lš.