Pozor na klimatizaci! Může způsobit katastrofu.

Psal jsem tady před týdnem, jak mne v době koronavirové zklamávají televizní seriály - i ty detektivní. Přitom jsem úplně zapomněl, že jeden seriál mám ve zvláštní oblibě. A jsou to prosím Letecké katastrofy, které kanadský tým točí podle skutečných událostí. Je to takové šamanské zaříkávání. Když se budu dívat na ty katastrofy a hromadné hroby, na ty desítky pozůstalých, kteří, když jim to místní rozhlas oznámí, pláčou v letištních halách, a koukat se pod ruce vyšetřovatelům, pak se mně ani mým blízkým nic takového nestane. I proto, že po vyřešení záhady a zjištění důvodu nehody provedou letecké společnosti „nápravná opatření“ a nic takového se už nestane. Ne, spadneme kvůli něčemu novému, originálnímu. Budeme křičet a držet se za ruce, když budeme mít s kým...

Na ty katastrofy se někteří z nás ještě pamatují. Ale pamatují se možná špatně, protože třeba ministr vnitra prohlásí na ofiš tiskové besedě, že v letadle byla bomba - a ono mělo jen přetíženou klimatizaci.

Původně jsem chtěl psát jen o tom, jak mě jakákoli klimatizace, kterou nemohu sám ovládat, jak mě štve. Zejména, když si její majitel myslí, že když je venku třicet plus, tak musí být v klimatizovaném buse nebo i hotelové hale stupňů sedmnáct. Ono právě i v tom letadle, kterým jsem se předloni vracel ze severní Anglie, bylo asi jen sedmnáct stupňů. A u výdechu z klimačky se skvěl nápis, abychom nepřivírali její výfuky, že by se pak změnily poměry a klima by nemohlo správně klimatizovat. Po celý ten říjnový týden, který jsem strávil s potomstvem chozením po horách a plavením se na jezerech Lake District, v mlze a větru, dešti a větru, ostrém slunci a větru, po celý ten týden jsem nevytáhl svůj nejtěžší svetr. Jenom na začátku, když jsme ještě neměli v řadovém domečku nad městečkem Coniston zatopíno, tak to jsem si ho vzal na pyžamo a košili a lehčí svetr. No a pak až v tom letadle při návratu, kdy jsem ho použil jako deku na kolena. Pravda je, že tentokrát bylo uvnitř sice sedmnáct, ale venku minus šedesát...

Prapůvodní záměr, se kterým jsem se pouštěl do tohoto písání bylo ale varování jiné. Varování před důsledky, které do civilního letectví přišly s drastickými úsporami lidských i nelidských zdrojů. Říkala mi jedna známá, která dříve pracovala v jisté nejmenované letecké společnosti, že původně se to mělo s pravidelnou údržbou klimatizace v kabině pro cestující tak:

Vždy, když letadlo přistálo, tak přišli technici, kteří (mimo jiného) vyměnili filtry v klimatizaci. To znamená, že než letělo letadlo z mateřského letiště, tak mu vyměnili filtry, a než odletělo zpátky, tak mu vyměnili filtry na cestu zpátky. Když se létalo po Evropě, stihly se i tři lety denně, takže se denně měnily filtry šestkrát.

Pak se začalo šetřit, a měnily se filtry vždy jen doma před dalším odletem. Tedy max třikrát denně.

Šetřilo se dál, a měnily se filtry jen jednou denně.

Šetření pokračovalo, filtry se měnily jednou týdně. Když má známá z firmy odcházela, tak už jen jednou měsíčně. Dnes tedy nevím, jen doufám, že je to častěji než v mém autě, kde si filtry (na čištění venkovního vzduchu i klimatizaci) nechávám měnit jednou ročně.

Jo, ano, naposledy jsem v letadle chytil úpornou rýmu. Dnes bych v něm chytil nejspíš covid - podle rozhodnutí českého Ústavního soudu, podle kterého může do Česka přiletět i pozitivní pacient a jeho karanténa se má řešit až doma. Až během letu nakazí šedesát nebo tři sta dalších pasažérů. Pokud ho letecká společnost do svého letadla pustí bez negativního testu.

Toto není psáno primárně proti našemu ÚS, ale proti managorům nejen leteckých společností, kteří šetří až do mrtě. Často svou zodpovědnost házejí na „outsourcing“. Ano, šetří se ale i na „outsourcování“. Mezinárodní telefonní ústředna, kde jsem v energetickém provozu pracoval čtvrt století (než jsem utekl před pokračujícím šetřením), si takhle outsourcovala nakonec už téměř všechno. A pak se zlobil jeden z ředitelů, že když zůstal viset ve výtahu, tak ho z něj dostali hasiči až po několika hodinách. Protože firma nejdříve propustila výtaháře. Pak toho chlápka z klimatizace, který to dělal na vedlejšák. Pak údržbáře. Pak vlastní hasičský sbor. Všechny ty služby outsourcovala...

Když se bývalý kinosál změnil v nové call centrum, dostal na střechu nové klimatizační jednotky. To už ale klimatizáci dávno ve firmě nepracovali, takže někdo z nových šéfů nic neoutsourcoval. Po třech letech se začali divit, že se jim zvedá teplota v call centru, i když klimačka jela naplno. Pozvali si externího údržbáře, který zjistil - když tu klimačku otevřel -, že její filtry jsou zcela zanesené, nasáváni je tedy ucpané, a navíc, že tím pádem shořely příslušné elektromotory. Řešením tohoto šetření bylo - vyměnit celou klimatizaci...

Dost mne děsí, když se dovídám, že k podobnému šetření přistupují různé letecké společnosti, což může mít za následek pád letadla. V tom kanadském filmu to tedy bylo tak, že potrubí klimatizace vedlo (společně s kabely!) skrz centrální palivovou nádrž. Než posádka dostala povolení k odletu, trvalo to několik hodin, které letadlo strávilo na rozžhaveném betonu ranveje. Bezpečáci totiž dlouho nemohli ztotožnit jedno zavazadlo s cestujícím. Který ovšem celou tu dobu seděl v letadle! Klimatizace jela „na plný pecky“. Vzduch v ní se nečekaně zahříval. A několik minut po startu, ještě za stoupání, palivová nádrž vybouchla. Jak už jsem napsal, vnitráci v tom viděli jednoznačně teroristický útok, tedy výbuch bomby na palubě letadla. Letečtí vyšetřovatelé tomu nechtěli věřit, nenašli totiž žádné chemické zplodiny. A proto nasimulovali zkušební let za podobných podmínek. V místě, kde ta „bomba“ vybuchla, naměřili v klimatizačním potrubí teplotu asi šedesát pět plus, což by mohlo vést k výbuchu kerosinových par (nádrž už nebyla zcela zaplněna). Pokus okamžitě ukončili. Já bych do takového pokusného letadla tedy nevlezl.

Jen mě teď při tomto písání napadlo, jak na tom asi byly firony v klimatizaci onoho vybuchnuvšího letadla? Jestli byly částečně zaneseny, pak mohly k oteplení přispět několika stupni. Ke katastrofě totiž málokdy dojde jen z jednoho důvodu. Může se nahromadit několik nezávislých poruch. A to v určitém jedinečném pořadí. Kdyby k jediné z těch závad nedošlo, nebo došlo jindy, katastrofa by se nekonala.

No, my teď zažíváme přímo světovou katastrofu jiného druhu, pandemii, ke které přispělo i dlouhodobé podfinancování zdravotnictví a jeho kapacit. A neexistence reálného pandemického plánu. A T. D. A také světová letecká doprava, jistěže. Teď skoro žádná letadla nelétají. Až budou, a až se do něj někdy posadím, připravím si kromě svetru ještě respirátor, a na plalubě raději ani nebudu jíst.

Třeba bych zase mohl chytit rýmu.

Psáno v Praze v úterý 6. apríle 2021

Převzato z Šamanovy hospůdky U hřbitova.