30.1.2023 | Svátek má Robin


Zelenskyj v Americe

23.12.2022

Byla to první cesta ukrajinského prezidenta do zahraničí od začátku ruské kořistnické války. Je příznačné, že prezident zamířil právě tam. USA jsou v současném konfliktu hlavní spojenec Ukrajiny. Paradoxně se opakuje situace ze začátku čtyřicátých let minulého století. Poté, co Hitler napadl svého dosavadního spojence Sovětský svaz diktátora Josifa Stalina, Američané nechtěli sami vstoupit do války jako válčící subjekt posílali Sovětům zbraně a další produkty nezbytné k vedení války – a dělaly to po celou dobu války. I teď tedy pomáhají napadenému.

Je zřejmé, že v současné krizi mají USA klíčovou úlohu. Kdyby se rozhodly podporu omezit nebo dokonce zastavit, válka by nabyla zcela jiné dimenze. Putin by pravděpodobně prosadil svoje plány a Evropu by zaplavily miliony ukrajinských uprchlíků (obava před podobným scénářem vedla NATO k operaci Spojená síla v roce 1999, kdy bombardování Miloševičova Srbska zastavilo krveprolití v Kosovu a tedy i exodus Kosovanů do Evropy). Nezdá se, že by toto hrozilo. Přijetí Zelenského bylo až okázale srdečné a chystaná dodávka systému Patriot potvrzuje, že podpora nepolevuje. Nicméně je těžké si představit, že dvouapůlhodinová debata prezidentů byla ve znamení poplácávání po ramenou. Poptávka po mírovém jednání stoupá. Kyjevem proklamovaný program – vytlačení Rusů za hranice z roku 2014 je tak málo reálná, jako ovládnutí Ukrajiny Rusy. Veterán americké diplomacie Henry Kissinger dlouhodobě navrhuje kompromis, sestávající z odstoupení Krymu a odštěpeneckých provincií Rusku. Nově přišel s inovací. Okleštěná Ukrajina by vstoupila do NATO – tudíž by se na ni vztahoval článek 5, a na separatistických územích by proběhla referenda, ale tentokrát pod skutečným nezávislým dohledem mezinárodního společenství. V jistém smyslu by to znamenalo návrat k Minským dohodám (které ani jedna ani druhá strana nedodržovala). Projekt má v sobě mnoho neznámých – včetně reakce členských států NATO, které mají všechny své právo veta.

Příští dny přinesou náznaky, o čem oba prezidenti jednali. Každopádně by bylo dobře, kdyby USA řekly svoji vizi cíle své podpory: odchod posledního Rusa z posledního čtverečního metru ukrajinské půdy včetně Krymu? Návrat k hranicím před 24. únor? Ustavení krvavé hranice na Dněpru a vznik „západní‟ a „východní‟ Ukrajiny podle vzoru rozděleného Německa, které takto fungovalo čtyřicet let? Každá z variant má svoje pro a proti, kdežto nejistota těch „pro‟ mnoho nenabízí.

Aston Ondřej Neff