Klimatická konference v Egyptě nakonec dospěla k výsledku. Založila klimatický fond na kompenzaci škod vyvolaných změnou klimatu zranitelným zemím.

Pole k ironickým komentářům je volně otevřené. Neodpustím si poznámku, vlastně dvě. Ta první, odstartoval se zápas o to, kdo je klimaticky zranitelná země, podle jakých kritérií se zranitelnost posuzuje, kdo bude hodnotit posudky. Jako Libuše viděla město jehož sláva hvězd se dotýká, já i bez toho abych vylezl na skálu vidím obrovskou příležitost pro korupci a lobbing všeho druhu. Ukáže se, že existuje korelace mezi mírou korupce a zranitelností. Škodolibě připomenu, že Holanďané s hladinou moře bojovali tím, že vytvořili hráze a dnes vidíte nad dálnicemi v Holandsku mosty – průplavy, po nich plují lodě. Začali s tím, když byli chudí, dělali to holýma rukama, pomáhali si dřevěnými větrníky, ve kterých bydleli v postelích dlouhých metr pade a živili se miskou brambor denně. Teď se jde na to jinak, začne rvačka o dotace, navíc poskytnuté z uměle natištěných peněz: copak na Západě ještě jiné peníze než natištěné existují?

Druhá uštěpačnost – Čína, která je druhá nejsilnější ekonomika světa a v oboru znečištění je největší znečišťovatel (29,3 procent celosvětově, dvakrát víc než USA a třikrát než celá Evropa) nepřispěje ani brďol. Takže sorry jako.

Nyní k faktům. Je absolutně nutné se odstřihnout od fosilních zdrojů energie, to je mimo rozumnou diskusi. Je to zásadní úkol pro jednadvacáté století. Ruská dobyvačná válka proti Ukrajině proces urychlí. Kdo stojí v cestě? Nějací klimaskeptici, kteří píší článečky na internet? Nikoli. Hlavní překážkou jsou politici a fanatičtí ideologové, kteří stojí v cestě věděckému a technickému pokroku. Dnes je zbytečné plakat nad tím, že z čistě ideologických důvodů, věcně neopodstatnitelných, se paralyzoval vývoj nukleární energetiky a koncept termonukleární řízené reakce se odsunul do říše sci-fi. Je to promarněných čtyřicet let, výsledek je hanebná závislost na zločineckých zemích, jako je Rusko a Střední východ. Jediné řešení tedy je masivně investovat do rozvoje skutečně bezemisních zdrojů energie se speciálním zaměřením na modulární reaktory. Ty existují v podobě reálných projektů. Pokud vědci a technici přijdou na nikoli chemické skladování elektřiny použitelné v běžné praxi, bude to objev století a pak i soláry a větrníky budou mít smysl. Taková je realita. Jestli se o tom v Egyptě mluvilo, nevím, mediální odraz v tomto smyslu nebyl žádný.