Petr Robejšek, duchovní otec iniciativy 2080, založil stranu Realisté. Strana se deklaruje jako pravicová, ambici má nahradit ty, které se k pravici hlásí, tedy především ODS. Institut 2080 je mi svým zaměřením sympatický, jsem v jeho orgánech a účastním se jeho akcí. Odchodu Petra Robejška z 2080 lituji, lidsky to chápu, realisticky, čili racionálně posouzeno nikoli.

Institut 2080 vnáší do našeho společenského života racionální pohled. Doba je ideologizovaná do krajnosti. Na jedné straně buší lidem do hlavy lidskoprávní náboženství se svými geospasitelskými vizemi, z jiné strany hulákají nacionalisté, v té vřavě doufají komunisté, že zase vzplane ten ohýnek, který opatrují už přes čtvrt století zkřehlýma rukama, toužebně hledíce k Severní Koreji. Institut 2080 nemá ve svém statutu nápravu toho všeho. Nabízí konkrétní studie vypracované odborníky bez ohledu na ideologické předpojatosti. V tom je jeho význam. Jeho analýzy budou studovány nebo nebudou, to už je jiná otázka, nicméně jsou tu a jsou nabídnuty k obecnému užitku.

Petr Robejšek při výkopu míče své strany hovořil o dvacetiprocentním volebním zisku. To je něco pro zasmání – a vyplývá to ze sloganu, že dvacet procent řešení cílí na osmdesát procent problémů. O dvacetiprocentním zisku se dnes nezdá v realisticky konkturovaných snech ani sociální demokracii. Dvacet procent, můjtybože, to aby jeden volič z pěti hodil realistům lístek do urny. Ale ne v Brně, Budějovicích, Liberci, Ostravě, Plzni a v Praze, ale i v poslední Horní Dolní o sto padesáti obyvatelích. Politik je obchodník s nadějí. Je to směnný obchod: milý voliči, dej mi hlas a já ti dám naději.

Realismus je z tohoto obchodního hlediska velmi neprodejné zboží.

Nicméně konzervativec jsem, a tudíž přeji Petru Robejškovi, aby se mu povedlo to, co se občas stává, a v poslední době se to ve světové politice stalo už dvakrát: aby se mu podařilo to, co zprvu vypadá jako nerealizovatelné.