Co bude dál po volbě Trumpa prezidentem, to je právě to, co nevíme. Američané si ho zvolili jistě kvůli problémům americkým. Vyhození dělníci ze zkrachovalých továren „rezavého pásu Ameriky“ ho zvolili v naději, že fabriky vstanou z mrtvých. Nevstanou.

Ochranářské kroky, které by k obnově zdánlivě vedly (když ořežeme Číňany, budeme si to vyrábět sami) by vedly jen ke zhroucení – žádný Američan nebude pracovat tak efektivně a za tak málo peněz jako skromný, disciplinovaný a terorem zkrocený Číňan. To je ale americký problém, nás se bezprostředně netýká.

Nás pochopitelně zajímají vztahy USA – Evropa, zvláště pak v oblasti bezpečnostní. V Evropě řečené západní je mír, protože Evropa tiše hnípe pod americkým atomovým deštníkem. Málokdo si uvědomuje, že mír v době studené války byl založen na doktríně americké atomové odvety i na konvenční útok. To byl základ strategie, byla věrohodná a Rusové se drželi zpátky. Ovšem – vědělo se, kde je hranice, ta byla daná dohodami z Jalty (o kterých účastníci popírali její existenci). Ta hranice je dnes nejasná. Je vedena podél hranic členských států NATO? To by se mělo jasně říct a toto nikdo nikdy jednoznačně neřekl. Naopak, blouznivci mezi politiky Západu spřádali plány o Gruzii v NATO a Ukrajině v EU. Kde je Ukrajina? Je ve sféře vlivu Západu nebo Východu? Moc toho nedělá pro to, aby si zasloužila být ve sféře Západu, kromě toho, že někteří její předáci mají na Západě ulité peníze a vykřikují prozápadní hesla.

Z toho plyne otázka, co bude s Ukrajinou, zdali se odepíše anebo zda se bude udržovat v nejasnosti mezi Východem a Západem, jako tomu bylo dosud, s výsledkem vleklých bojů. Na to je navázána otázka Krymu a protiruských sankcí. Jak se k tomu všemu Trump postaví?

Nás především zajímá imigrační krize a ta je navázána na situaci v muslimském světě, který zabředl do náboženské války s perspektivou trvání na desítky let a vyhlazení miliónů lidí – Evropa to zažila v sedmnáctém století a už to nikdy nebude opakovat, muslimové si to užívají, v roce 2500 taky na to budou vzpomínat s podivem, jak to bylo možné. Ale teď se píše rok 2016. Bude Trump nadále podporovat umírněnou syrskou opozici sestávající ze stovky po zuby ozbrojených organizací vzájemně se potírajících, z nichž většina je islámsky fundamentalistická? Obama to dělal a Hillary Clintonová dokonce tlačila na americké angažmá v pozemních bojích. Jak se zachová Trump?

Sumárně vzato, je hodně diskutovaný vztah Trumpa k NATO. V kampani vyjádřil pochybnost o ochotě Ameriky pomáhat evropským členským státům NATO – potud to vyvolalo nadšení v Kremlu –, pokud nadále budou kašlat na vlastní obranu tak, jak to dnes dělají. Čili se od nich chce zvýšit bojovou připravenost a to se Putinovi jistě líbit nebude. To jsou dva protichůdné principy, vyznat se v nich nedá, je to součást předvolební rétoriky.

Od ledna příštího roku to ale bude obsah politiky.