Výročí první zmínky o Járovi Cimrmanovi je už za námi, nicméně myšlenka cimrmanovská není jako jiskra, která zhasne krátce po škrtnutí. Přehoupla se ze září do října. Ve chvíli, kdy usedám, abych napsal úvodník, v televizi hrají cimrmanovské Dobytí severního pólu. Otevírám zpravodajské weby. A čtu.

Táhni! Stovky lidí na oslavě sjednocení Německa v Drážďanech vypískaly Merkelovou. Černý protest v Polsku. Ženy vyrazily do ulic demonstrovat za právo na potrat. Merkelová je třetím nejoblíbenějším politikem Německa, ukázal průzkum. Řecká policie rozehnala protestující důchodce slzným plynem. USA přerušily veškerou spolupráci s Ruskem na příměří v Sýrii. Příměří dojednané 9. září se začalo hroutit v polovině měsíce poté, co americké letouny omylem zaútočily na syrské vojáky. Následoval útok na humanitární konvoj v provincii Aleppo, z něhož USA a další země obvinily Rusko, které odpovědnost odmítlo. Rusko pozastavilo platnost dohody s USA o likvidaci plutonia. Zastavit migranty? Kraje na to mandát nemají. V Bruselu se objevila obří malba penisu, už má jméno.

Takto bychom mohli pokračovat až do chvíle, kdy Čech Němec a jeho druzi dorazí na severní točnu.

Cimrmanův duch vznáší se nad vodami, ale k smíchu nad tím člověku není.

Přebytkový rozpočet

Máme podzim na krku, před sebou poslední kvartál, přebytek rozpočtu přesáhl 80 miliard korun. Loni v tuhle dobu byl schodek skoro tři miliardy. Andrej Babiš se těší na nejlepší výsledek od vzniku našeho samostatného státu. Podle něho stát vybral o 52 miliard korun navíc na daních a ke konci srpna přiteklo do územních rozpočtů o 15 miliard navíc. Bylo by to pěkné, ale pochybnosti se vkrádají na mysl: proč je tedy navržený deficitní rozpočet na rok 2017?