Čtvrtou letošní Psí vycházku (předchozí viz zde) jsem směřoval do Holešovic. Vyšli jsme za sychravého počasí (leč nepršelo!) od stanice Vltavské, nyní právě zbavené tramvajové dopravy, neboť všude kolem padají mosty. Psí vycházníci se v počtu asi 40 osob vydali na cestu. Nejdříve k administrativní budově na Bubenském nábřeží, která tu stojí prázdná už asi 15 let. Navrhl ji architekt Radek Kolařík a zdá se, že se tam něco děje a bude asi konečně fungovat. Pak jsme šli po Bubenském nábřeží kolem hezké pozdně secesní budovy Emila Králíčka a Matěje Blechy, která i dnes slouží Vaňkovu semenářství (zadní budova do uličky U Topíren k ní taky patří). Na rohu Argentinské je pak zchátralý činžák ve stylu české neorenesance od Jana Zeyera.

Socha jatky Vosmík

Následuje velký areál Městských jatek – dnes Tržnice, který byl budován v 90. letech XIX. století městským stavebním úřadem, vedeným tehdy architekty Josefem Srdínkem a Františkem Velichem, který sem navrhl neorenesanční budovu ředitelství a vodárnu – zmenšeninu té letenské. Pavilony jsou sice utilitárním, ale hezkým příkladem industriální architektury. U vstupu jsou dvě plastiky s „jatečními“ motivy od Čeňka Vosmíka a Bohuslava Schnircha. Ač už pár let existuje velmi pěkný projekt revitalizace celého území, který zachovává všechny původní objekty, vypracovaný místním studiem CMC, stále se téměř nic neděje.

Továrna Pleskot

Pak jsme vstoupili do ulice Komunardů (dříve Habermannovy). Tady je hezká cihlová továrnička na vodoměry pana Antonína Pleskota z přelomu XIX. a XX. století, kterou dnes zčásti využívá architekt Josef Pleskot. Ten tu má ateliér a malou výstavní síň. Naproti jsou konstruktivistické činžáky Rudolfa Winternitze a taky prázdná díra na pozemku, kde se mělo cosi stavět, ale nestaví se nic.

Nebohý Materna

Vnitroblock 1

Zahnuli jsme do Tusarovy a tady je průchod továrním areálem, kde vznikl velmi podařený podnik Vnitroblock, kterým jsme prošli do Dělnické ulice. To je výborný příklad, jak využít staré objekty a oživit je. Podobných je v okolí více. V Dělnické jsme si prohlédli mj. sídlo firmy Kapsa a Müller, dále funkcionalistický činžák architekta Chochola s reliéfem sochaře Jiřího Ducháčka nad vstupem a podivili se, co se to stalo nebohé Maternově továrničce – pozdně kubistické stavbě Rudolfa Stockara z roku 1919. Z ní zbylo jen průčelí obestavěné novostavbou – mimochodem ne moc povedenou. Tak to nebylo hezké…

Administrativa Kolařík

Administrativa CMC

Zbytek ulice na jižní straně zabírá obrovská betonová budova Vodních staveb (později Metrostavu) od Karlů Filsaků seniora a juniora, která dokládá, jak se měla svérázná čtvrť proměnit za komunistické éry. Na domě je velký reliéf Josefa Klimeše. My se ale vydali kolmou Osadní ulicí do ulice Tovární, v níž jsou bloky malobytových domů ve stylu národního dekorativismu od Rudolfa Hraběte. Nakonec jsme došli až do Argentinské, kde jsou nové administrativy od studia CMC. Naproti se rozkládá rozsáhlé území nádraží Bubny. Tam se má stavět nová koncertní síň a – doufejme - i další kvalitní objekty. Potom už zpět na Vltavskou.

Psí vycházníci

Foto autor