6.12.2019 | Svátek má Mikuláš


SVĚT: Putin u Macrona

22.8.2019

Ruský prezident Vladimir Putin vážil před zasedáním skupiny G7 cestu za francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem. ČT hodnotila pokus o nalezení nadstandardních vztahů Macrona s Putinem pozitivně.

Je vždycky dobré, pokud spolu státníci významných států, v tomto případě členové Rady bezpečnosti OSN, jednají a snaží se najít východiska z výbušných konfliktů ve světě. Cestu ruského prezidenta Vladimira Putina do Francie lze proto jistě hodnotit ve světle konfliktu v Sýrii či íránského jaderného programu jako krok správným směrem. Nicméně, nelze přejít jen tak fakta, která svědčí o tom, že co je dovoleno Francii, není dovoleno Maďarsku nebo Itálii či Rakousku. I to jsou státy EU, které v posledních měsících Putin navštívil či které se vyjadřují kriticky k sankcím EU proti Rusku.

Macron si Putina docela „vychutnal“, když ho společně se svou ženou přijal na nádvoří hradu, kam za ním Putin musel vystoupat řadou schodů. Putin to zvládl jako sportovec. Při jednáních se podle zpravodaje ČT diskutovalo a zásadních bezpečnostních hrozbách, jakým je stále situace v Sýrii či Írán. K setkání Macrona a Putina došlo jen pár dní před summitem vrcholných představitelů skupiny států G7, z níž bylo Rusko vypuzeno po anexi Krymu a podpoře ruských separatistů na Donbasu. Macron má podle ČT projednat vše, kde se stýkají zájmy Ruska a USA a Západu obecně a referovat o tom při setkání G7.

Nelze si v této souvislosti nevšimnout, že zatímco snahy maďarského premiéra Viktora Orbána o „nadstandardní vztahy“ s Ruskem a Putinem osobně se vždy na ČT neobejdou bez jízlivých komentářů o maďarském „nadbíhání“ Rusku, v případě Macrona se jedná o „správnou věc“ jak zlepšit vztahy mezi Ruskem a Západem. Ve vztahu k Rusku se přitom média zaměřují i na informace, které mají dokreslit ruský „nezájem“ o ochranu klimatu, protože se vůbec nehasí požáry lesů na Sibiři. Straší se obrovským dopadem těchto požárů na klimatické změny. Jako zpráva z jiného světa, v dobrém slova smyslu, pak byla reportáž zpravodaje ČT z Ruska o návštěvě ruských hasičů, kteří požáry na Sibiři hasí. ČT ukázala způsoby, jakým se proti lesním požárům dá bojovat. Pokud si uvědomíme obrovskou rozlohu Sibiře a stále ještě nedostupnost míst požárů jinak než letecky, lze před výkonem ruských hasičů jenom smeknout. Kromě toho, rozsáhlé každoroční požáry lesů ve Španělsku nebo Portugalsku či v Řecku doposud nikdy nikdo nekomentoval stylem, že se těmito požáry změní klima planety.

Co se sankcí proti Rusku za anexi Krymu a podporu povstalců na Donbasu týče, mnozí ekonomové očekávali, že zejména sankce v oblasti dodávek potravinářských výrobků Rusko donutí dát si do pořádku své vlastní potravinářské podniky. A podle všech známek ruské potravinářské firmy začínají na sankcích profitovat a ruští spotřebitelé jejich výrobky kupují.

Lze jen znovu konstatovat, že asymetrická reakce Západu po anexi Krymu (vyhlášení ekonomických sankcí) ruskou politiku nijak nezměnila. Kritikové sankcí tohoto typu i samotní ekonomičtí experti přitom jejich účinnost označili jako poškozující zájmy evropských exportérů do Ruska a to se potvrzuje. Mnohem lepší reakcí na ruské vojenské kroky měla být symetrická reakce, tj. významné posílení států sousedících s Ruskem ve vojenské oblasti rozmístěním lepších zbraňových systémů. K tomu teď za administrativy Donalda Trumpa stejně dochází (rozmístění amerických jednotek v Polsku).

Kromě toho jsou sankce vůči Rusku de facto polovičaté, protože si Německo vymohlo pokračování projektu plynovodu Nord Stream II. Před volbami do europarlamentu sice německý „spitzenkandidat“ tvrdil, že je pro skončení projektu, pak ale systém „spitzenkandidátů“ skončil v odpadkovém koši a jede se vesele dál.

Je čas, aby Francie a spolu s ní i Německo vzaly situaci se sankcemi na vědomí jako nic neřešící a poškozující zejména evropské exportéry, kteří v Rusku ztratili svá odbytiště. Hovořilo se i o obnovení normandského formátu k situaci na Ukrajině. Francie a Německo se ukázaly být ve vztahu k Rusku jako nerovnocenní partneři a Rusko závěry jednání této skupiny nikdy nenaplnilo. Naopak, Ukrajina je udržována ve stavu permanentního konfliktu a destabilizace, což se promítlo i do nedávných voleb ukrajinského prezidenta i parlamentu. Staré strany propadly a do popředí se dostaly zcela jiné síly, které opět slibují nalezení míru na východě Ukrajiny. Bez velkých ústupků Rusku se to však neobejde a je otázkou, zda je k takovým krokům nová ukrajinská administrativa připravena. Anexe Krymu je skutečně věcí, kterou bude muset Ukrajina „spolknout“, a zda za to získá kontrolu nad celým Donbasem, je otevřená otázka.

Bylo by proto velmi rozumné, kdyby Západ přestal Rusko považovat ve stylu politiky amerických demokratů za největší hrozbu a vzal na vědomí, že tím zásadním vojensko-ekonomickým problémem se stala více než miliardová Čína s komunistickým vedením, které má dnes k dispozici takové ekonomické a vojenské zdroje, jaké Rusko není schopné vygenerovat. Zejména lidský potenciál Číny je nesmírný a její vliv na světovou ekonomiku naprosto dominantní. I díky politice Západu je dnes Čína dílnou světa, která dodává spotřební zboží do celého světa. Teprve Trumpova administrativa se pokouší nastavit s Čínou nové obchodní podmínky, které zlepší postavení amerických firem na čínském trhu. Jde to ale ztuha, i Čína má k dispozici mocné ekonomické nástroje jak to Trumpovi zkomplikovat.

I o tom se zcela jistě bude na nadcházejícím summitu G7 diskutovat a Macron bude mít pro Trumpa i další představitele států G7 spoustu informací od ruského prezidenta.

Převzato se svolením autora z JanBarton.blog.idnes.cz








 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.