Pozdě, ale přece – tak by se dalo shrnout pondělní rozhodnutí Evropské unie, která po dlouhém váhání konečně zařadila libanonské šíitské hnutí Hizballáh na seznam teroristických organizací. Jen s jedním háčkem – nezapsala je tam celé, ale jen takzvané "ozbrojené křídlo".

Tlak na unii se zvýšil po loňském teroristickém útoku na izraelské turisty v Bulharsku, při kterém zahynulo pět Izraelců a bulharský řidič. Hizballáh je považován za teroristickou organizaci ve Spojených státech, Kanadě, Izraeli, Austrálii, Bahrajnu, Egyptě i v Nizozemsku a Británii, ale Evropská unie přes dvacet let vzdorovala tlaku zařadit jej na svůj seznam. Hlavním důvodem byl strach, že začne útočit i v Evropě. Loňský útok v Burgasu byl však první v členské zemi a Bulhaři – a s nimi Europol – přinesli dostatek důkazů, že jej Hizballáh provedl. K rozhodnutí přispěl i březnový rozsudek nad členem Hizballáhu na Kypru za plánování útoků na izraelské cíle nebo jeho zapojení do syrské občanské války na straně prezidenta Asada. Vydatně přispěl také Izrael, který unii předal zpravodajské informace o spících buňkách Hizballáhu v Evropě, praní špinavých peněz a pašování drog. Působí zde tisíce agentů, kteří především shánějí peníze na teroristickou činnost hnutí. Nejaktivnější jsou v Německu, kde shromažďují prostředky pod zástěrkou charitativní činnosti.

Dost je i důkazů o teroristických útocích – 36 sebevražedných atentátů na americké, francouzské a izraelské vojáky v Libanonu v letech 1982 – 1986, při kterých bylo zabito 659 lidí; nejméně 30 dalších unesených a zavražděných; dva pumové útoky na izraelské cíle v Argentině v letech 1992 a 1994 se 114 oběťmi; pokus o útok na americké a izraelské lodě v Singapuru v roce 2002 a na americké diplomatické vozidlo v Bejrútu o šest let později; nezdařené útoky v Egyptě a na Kypru; osm mrtvých Turků v Istanbulu v roce 2011; chystané atentáty v Thajsku, Keni, Indii, Ázerbájdžánu a Gruzii; a v neposlední řadě vražda bývalého libanonského premiéra Rafíka Harírího v roce 2005, kterou prokázal i tribunál OSN.

Unie by teď měla zmrazit bankovní konta ozbrojeného křídla Hizballáhu v členských zemích, těm zakázat finanční transakce s tímto křídlem a schůzky s jeho zástupci a umožnit širší výměnu a sdílení zpravodajských informací. Má to jen zmíněný háček – nikdo nepozná, co je "ozbrojené křídlo" a co ne. Žádné ozbrojené křídlo Hizballáhu totiž neexistuje; hnutí je jednotná organizace, která funguje jako politická síla zastoupená v libanonské vládě a zároveň jako ozbrojená milice. To ostatně potvrdil i druhý nejvyšší vůdce Hizballáhu Naím Kásim, když před čtyřmi lety řekl deníku Los Angeles Times, že "džihád proti Izraeli plánuje stejné vedení, které řídí parlament a vládu". Také libanonský ministr zahraničí Adnán Mansúr komentoval pondělní evropský krok slovy, že "Hizballáh nelze rozdělit na politické a vojenské křídlo".

Hizballáh je prodlouženou rukou Íránu, který ho financuje a dodává mu zbraně a jeho prostřednictvím exportuje terorismus do celého světa. Hnutí vzniklo v roce 1982 s cílem "ochránit Libanon před Izraelem" a od té doby vytvořilo tak velkou armádu ozbrojenců s tak obrovským zbrojním arsenálem, že je de facto státem ve státě. Na Izrael má namířeny desetitisíce raket rozmístěných v jiholibanonských vesnicích, a používá tak civilisty jako lidské štíty. Několik rezolucí OSN mu nařídilo odzbrojení, ale nikdo se o ně ani nepokusil.

Experti se shodují, že Hizballáh svůj nový status v Evropě příliš nepocítí. I když je ale rozhodnutí Evropské unie polovičaté, snad aspoň trochu omezí manévrovací prostor Hizballáhu a přispěje k jeho další izolaci. Lepší něco než nic.

Vysíláno na ČRo Plus, publikováno na www.rozhlas.cz/plus