1.7.2022 | Svátek má Jaroslava


RUSKO: Neuvěřitelná pitomost!

7.4.2022

Rusko obviňuje Ukrajinu a Česko z podpory nacismu

V dnešní době bychom těžko hledali více nadužívanou nálepku, než je fašista nebo nacista. Tvoří nedílnou součást slovního arzenálu pro co největší dehonestaci politických oponentů.

Užívají ji s oblibou třeba jedinci hlásící se ke krajní levici k označení všech, kteří stojí jen pouhý milimetr napravo od nich. Nyní ale slýcháme toto označení především z úst prezidenta Putina a jeho exponentů a obecně z ruských propagandistických zdrojů a propagandou zmasírovaných Rusů. Ruská (a předtím ani sovětská) propaganda s tímto označením v poválečné době nikdy nešetřila.

V očích Ruska se nacistou stane velmi snadno každý, kdo je velmocí vnímán jako nepřítel. Ostatně není náhoda, že jako záminku k napadení Ukrajiny si Rusko vzalo její „denacifikaci a demilitarizaci“, jak to řekl Putin ve svém projevu při zahájení invaze. Ukrajina má být podle Putina zemí „narkomanů a neonacistů.“

Často propíraná jednotka Azov

Jako jeden z hlavních důkazů toho, jak je Ukrajina skrz na skrz prolezlá nacisty, bývá veřejnosti po celém světě předhazovaná jednotka Azov, zvláště ona známá fotka s příslušníky útvaru, kde se v pozadí vyskytuje i vlajka s nacistickým hákovým křížem.

V době svých počátků měla jednotka skutečně problematické pozadí, protože její kořeny musíme hledat v ukrajinských krajně pravicových kruzích. Původně měla jednotka ve znaku například takzvaný vlčí hák, který používaly některé jednotky Wehrmachtu či SS.

Jednotka vznikla v roce 2014, kdy se Ukrajina ve snaze zadržet separatistické povstání v Donbasu začala více spoléhat i na dobrovolníky. I díky praporu Azov získala Ukrajina v roce 2014 Mariupol zpět pod svoji kontrolu.

Kdo založil Azov?

Za vznikem praporu Azov stál Andrij Bileckyj, známá postava ukrajinské krajně pravicové scény. Nijak se netajil sympatiemi myšlenkám blízkým nacismu. Ve volbách v roce 2014 byl ale zvolen do parlamentu a z velení jednotky odešel. V roce 2016 založil stranu Národní korpus usilující o obnovu jaderného statusu Ukrajiny a prosazuje myšlenku Mezimořské unie států střední a východní Evropy.

Později v roce 2014 byl ale Azov spolu s dalšími dobrovolnickými prapory integrován do Ukrajinské národní gardy. Odstřihl se od původní organizace a změnil se i celkový charakter jednotky. Jak připomíná bezpečnostní a vojenský analytik Vladimír Bednár, jednotka prošla výraznou očistou.

Podle jeho slov museli lidé spojovaní s neonacistickou ideologií Azov opustit a současný Azov proto nelze s tím z roku 2014 vůbec spojovat. V roce 2017 se útvar rozrostl na pluk.

Populární jako u nás DSSS

Jakou ale mají mezi Ukrajinci podporu strany hlásící se k radikálnímu nacionalismu či dokonce neonacismu? A jak silnou pozici mají neonacisti na ukrajinské politické scéně? Jako vcelku spolehlivý indikátor (ne)popularity nám může posloužit výsledek v posledních parlamentních volbách.

Ty se konaly v roce 2019 a strana Národní korpus zde kandidovala v koalici s dalšími třemi krajně pravicovými stranami v bloku „Svoboda“. Ten získal pouhých 2,15 % hlasů a jediné křeslo v ukrajinském parlamentu. Radikální nacionalisté mají tedy v ukrajinské společnosti jen minimální podporu a Národní korpus můžeme považovat za naprosto marginální politickou sílu.

Pokud někdo posuzuje Ukrajinu podle jedné ozbrojené jednotky, respektive její minulosti, dává tím najevo, že pro pár malých keříků není schopný nebo dokonce ani nechce nevidět les. Je to stejně hloupé jako tvrdit, že Česko je nacistickou zemí kvůli DSSS stojící na politické periferii.

K údajnému nacismu v Česku se ale ještě dostaneme. Nebude zde příliš velká nadsázka tvrdit, že neonacisté mají na Ukrajině podobné postavení jako u nás Dělnická strana sociální spravedlnosti. Na Ukrajině nenajdeme ani více, ani méně lidí hlásících se k neonacismu než jinde. Lidí s pomatenými názory najdeme všude.

Co má Ukrajina společného s Izraelem?

Na absurditě dodává ruským osočováním Ukrajiny z nacismu i skutečnost, že prezident Volodymyr Zelenskyj je sám židovského původu a jeho dědeček bojoval v řadách sovětské armády proti nacistům. Důsledkem nacistického řádění skončil tragicky jeho pradědeček, který se spolu s třemi bratry zmíněného dědečka ukrajinského prezidenta stal obětí holokaustu.

Židovskému původu ukrajinského prezidenta byla v poslední době věnovaná poměrně velká pozornost, přestože on sám o svých kořenech příliš nemluví. Méně se ale ví, že Ukrajina měla v letech 2016-2019 dokonce i židovského premiéra Volodymyra Hrojsmana.

Pár měsíců tak měla Ukrajina ve dvou nejdůležitějších funkcích lidi židovského původu, což je ve světě věc prakticky nevídaná. Jedinou další takovou zemí na světě je, jak asi správně tušíte, Izrael. Člověk by čekal, že se vyrojí konspirační teorie o Ukrajině ovládané Židy. Opak je ale pravdou.

Mnohem silnější jsou hlasy vinící Ukrajinu z podpory nacismu. Vážně si někdo rozumný může myslet, že země, jejíž občané si zvolili židovského premiéra i prezidenta, je zároveň zemí plnou nacistů? Podezírat z podpory nacismu zemi, která měla Židy ve dvou nejvyšších funkcích, je chucpe.

Absurdní obvinění od ruského spisovatele

Tím výčet absurdních obvinění ze strany Ruska ještě nekončí. Ruskému obvinění z nacismu neušlo ani Česko. Ano, čtete správně. Z Ruska zaznělo z úst ruského spisovatele fantasy literatury Sergeje Lukjaněnka, že Česko má sklony k nacismu.

Pasáž, ve které svůj postoj vysvětluje, zní opravdu neuvěřitelně: Česká republika je země, která svého času zaujala velmi aktivní protiruský postoj. Zdůrazňuji, že ne protisovětský, ale protiruský! Všichni si pamatujeme, jak nám tam bourali pomníky, vzpomínáme si, jak se zacházelo s hroby našich vojáků. Ale upřímně řečeno, dalo se to od nich očekávat. Tamní projevy nacismu zapustily kořeny a dál vzkvétají!“ Takže můžeme očekávat, že Česko bude hned po Ukrajině další na ráně.

A o pár řádků se ještě dozvíme následující: „Češi patrně nejsou schopni být vděční těm, kteří je zachránili před okupací! Nebo to možná nepovažovali za okupaci. Ve skutečnosti se jim v nacistickém Německu dobře žilo a vyráběli vybavení pro Wehrmacht.“

Ruský spisovatel musí mít mozek dokonale vymytý ruskou propagandou nebo jet na něčem hodně silném, aby dokázal vyplodit takovou pitomost. Češi by byli především raději, kdyby Prahu a velkou část našeho území osvobodila už o pár dní dříve americká vojska. Jenomže to by sovětská strana nesměla bránit přechodu amerických vojsk přes vytyčenou demarkační čáru.

Neznalost dějin neomlouvá

Sergej Ljukaněnko také ukázal svoji zatemněnost mysli přesvědčením o ruské výjimečnosti, když zapomněl na to, že Československo se stalo první Hitlerovou obětí, a ještě pár měsíců po jeho obsazení se SSSR s německými nacisty dohodl na rozdělení sfér vlivu a rozporcování východní části Evropy.

První, co pak Sovětský svaz udělal, je to, že vrazil Polsku bojujícímu s nacisty dýku do zad, když ho napadl ještě z východu. Na konci války navíc nechal Stalin vykrvácet varšavské povstání a bránil pomoci povstalcům. Není divu, že v Polsku si v květnu na rozdíl od většiny Evropy žádné osvobození nepřipomínají.

Vraťme se ale zpátky k Česku. Lukjaněnkovi také zjevně vůbec nedochází, že mnohem čerstvější vzpomínku na sovětskou armádu mají lidé v Česku v souvislosti s 21. srpnem 1968, kdy sovětská vojska vtrhla do Československa jako okupanti.

Abychom nějak shrnuli postoje Sergeje Lukjaněnka, nacistou je v očích tohoto ruského autora fantasy literatury zjevně každý, kdo neprojevuje nadšení z velkoruské imperiální politiky. Ostatně velmi podobně to vnímá i prezident Vladimir Putin, u něhož bych se rád zastavil.

Putin smýšlí jako Hitler

Ruský prezident napsal během svého pobytu v izolaci v době, kdy celý svět řešil především pandemii covidu, esej, který nám může alespoň trochu pomoci nahlédnout do jeho myšlení. Nese název O historické jednotě Rusů a Ukrajinců.

Z názvu a celkového vyznění eseje je patrné, že Putin je přesvědčený o tom, že Ukrajinci byli vždy součástí jednoho ruského národa a veškeré rozdíly byly jen uměle vytvořené. Neříká to sice přímo, ale zcela určitě by nejraději byl, kdyby samostatná Ukrajina vůbec neexistovala.

Dlouhodobý postoj Putinova Ruska by se nejlépe dal charakterizovat tak, že „neonacistou“ je každý, kdo se staví proti velkoruskému nacionalismu a přiznává Ukrajině právo na vlastní svébytnost. Jenomže sám Hitler uplatňoval politiku velkoněmeckého imperialismu, který taktéž potlačoval snahu menších národů o samostatnost, a zastával tak přístup podobný tomu současnému ruskému.

Obvinění jsou nehorázná

Nacismus se vyznačoval tím, že považoval jiné národy za méněcenné a upíral jim možnost si vládnout a přesně totéž nyní dělá i Putin.

Všechna ruská obvinění z nacismu mají jedno společné: Jsou naprosto absurdní a nehorázná. Byla by snad i směšná, kdyby nezaznívala zrovna od představitelů země, která se podle dostupných důkazů sama dopouští válečných zločinů na civilním obyvatelstvu srovnatelných s těmi, jichž se během druhé světové války dopouštěli nacisté.

Převzato z blogu s autorovým souhlasem

Autor je europoslanec za KDU-ČSL, místopředseda Výboru pro zaměstnanost a sociální věci a člen Výboru pro rozpočtovou kontrolu Evropského parlamentu



SOUTĚŽ: Vyhrajte zásobu Nutrilonu 2 Profutura CESARBIOTIK™
SOUTĚŽ: Vyhrajte zásobu Nutrilonu 2 Profutura CESARBIOTIK™

Odpovězte na jednoduchou otázku a vyhrajte krabici plnou pokračovacího kojeneckého mléka Nutrilon 2 Profutura CESARBIOTIK™. Zbrusu nová receptura...