Polsko tuto neděli čekají parlamentní volby. A byť je polská společnost konzervativnější než česká, v čele kampaně dvou nejsilnějších stran stojí ženy.

Premiérka Ewa Kopaczová se snaží zachránit chřadnoucí liberálně-konzervativní Občanskou platformu, jejíž preference šly především od porážky v květnových prezidentských volbách dolů. Platforma je u moci už osmým rokem a nesporně doplácí i na únavu Poláků z tak dlouhého vládnutí.

Polské hospodářství sice za tu dobu rostlo a v zemi se ledacos nového vybudovalo, leč z hospodářského růstu se netěšily všechny sociální skupiny rovnoměrně. Významná část Poláků pracuje v zahraničí, a věta o tom, že by se měli vracet a nalézat uplatnění doma, patří do povinné výbavy snad každého polského politika už pěknou řádku let.

Jedno z hlavních témat voleb, podobně jako skoro všude jinde, představují i u našich severních sousedů sociální či zaměstnanecká práva a výhody, zejména u takových skupin, jako jsou například horníci. A byť by potřeba snižování veřejného dluhu měla velet spíše k jejich omezování, v Polsku, kde se zrodilo odborové protikomunistické hnutí Solidarita, jde o záležitost velmi emotivní i z historického hlediska.

Z rozpaků či přímo z nespokojenosti, které osmileté panování Občanské platformy vyvolalo, zvláště ve venkovských oblastech, ale rovněž z obav polské veřejnosti z migrantů a uprchlíků, se snaží těžit opoziční sociálně-konzervativní strana Právo a spravedlnost (polskou zkratkou PiS).

Její kandidátkou na předsedkyni vlády, a tedy hlavní soupeřkou premiérky Kopaczové, je místopředsedkyně strany Beata Szydłová. Do popředí ji katapultovalo i vítězství kandidáta PiSu Andrzeje Dudy v prezidentských volbách, neboť působila jako šéfka jeho kampaně.

Jarosław Kaczyński, zakladatel a předseda strany, zároveň ale politik, jenž význačnou část polské společnosti odpuzuje, tak podobně jako v prezidentském klání popostrčil místo sebe někoho jiného.

PiS sice v poslední době výrazně vede v průzkumech veřejného mínění, nicméně zdaleka není jisté, zda sama získá nadpoloviční většinu v parlamentu. Pokud vůbec ano, tak nejspíše v tom případě, že řada menších stran nepřekoná volební klauzuli, pětiprocentní pro strany a osmiprocentní pro koalice, v důsledku čehož propadne velká část hlasů.

Přirozené koaliční partnery PiS v podstatě nemá – i proto usiluje o jednobarevnou majoritu.

Polské volby tudíž do značné míry rozhodne výsledek dalších účastníků zápasu: Sjednocené levice, jejíž kandidátku vede další žena, informatička Barbara Nowacka; hnutí rockera Pawła Kukize, jenž skončil třetí v letošních prezidentských volbách; liberální strany s názvem „Moderní“ i některých dalších.

Teprve přesné složení parlamentu odhalí, jaké koaliční kombinace jsou vůbec matematicky možné a reálně proveditelné. Dokud ho neznáme, jsou všechny předběžné odhady příslovečným věštěním z křišťálové koule.