Ladislav Jakl se v politickém komentáři Institutu Václava Klause v nadpise ptá, zda jsme ve válce s Íránem. Ano, jsme. Ve válce trochu jiné než klasické (horké). Jsme ve válce proti terorismu, jehož je Írán hlavním sponzorem.

Rozumí se: v široké oblasti Středního východu.

Píšu o článku LJ Jsme ve válce s Íránem?, který 24/1 přinesl IVK a 27/1 Neviditelný pes a blog pana Jakla na iDNES.

Jde o druhý článek o Íránu, který v poslední době autoři IVK publikovali (ten předchozí – Jiří Weigl: Írán si zasluhuje naši pozornost; 15/1). V obou chybí to, co můžeme nazvat „izraelskou dimenzí“ íránské politiky, která je ovšem pro pochopení vztahu USA a Izraele vůči Teheránu klíčová.

Tuto absenci lze přirovnat k psaní o situaci v nacistickém Německu po lednu 1942 (konference ve Wannsee), aniž by přitom bylo zmíněno „konečné řešení“.

Byl jsem nemile překvapen, že v Jaklově politickém komentáři jsem se ani jednou nesetkal s termínem „Izrael“. Jeho textu tudíž cosi zásadního chybí.

Nicméně mě zaujala tato pasáž Jaklova komentáře:

Máme snad někde žebříček států podle toho, jak utiskují svůj lid a jak jsou nebezpečné svému okolí, a s těmi státy, které jsou v onom žebříčku podle nás nahoře, nevedeme diplomacii, neobchodujeme, nesportujeme, nemáme kulturní výměnu, ale pouze se je snažíme oslabit, poranit, zničit, zadržovat, izolovat, rozvrátit? Ne, takový žebříček nemáme.

My (na Západě) takový žebříček nejspíš nemáme (kdo ví?), nicméně on přesto existuje. Není to sice žebříček v pravém slova smyslu: figuruje na něm totiž jen jedno jméno. IZRAEL (v íránské verzi „sionistická entita“). Ano, je to „žebříček“ vytvořený íránským totalitním režimem. To co s ním souvisí pak více méně přesně odpovídá tomu, co pan Jakl napsal:

Írán nevede s Izraelem diplomacii, neobchoduje s ním, zakazuje svým sportovcům soutěžit s reprezentanty Izraele, nemá s Izraelem kulturní výměnu, pouze se snaží Izrael oslabit, poranit, zničit, izolovat, rozvrátit.

A to prostřednictvím teroristických organizací, jmenovitě palestinskoarabských, které to otevřeně přiznávají.

Není mnoho nejvyšších představitelů jakékoli členské země OSN, kteří by vyhrožovali likvidací jiné členské zemi – výjimkou je Írán; vyjádření jeho lídrů vůči Izraeli jsou dostatečně známá. Už to samo o sobě znamená jakési neoficiální vyhlášení války. A pokud se takovýto režim všemožně snaží získat jadernou zbraň, jen pošetilec by to přezíral.

Vždy jsem byl toho názoru, že Institut VK sestává z inteligentních osobností (v čele s jejich šéfem). Jsem proto udiven, že v aktuálních článcích o Íránu chybí ona „izraelská dimenze“. Ptám se: Proč?