V pátek, těsně před židovským svátkem Pesach, došlo v pásmu Gazy k nejostřejším střetům s izraelskými vojáky od války v roce 2014. Podle palestinských zdrojů si vyžádaly 16 mrtvých a přes tisíc zraněných. Rychlostí, jaká neprovázela ani chemické útoky v Sýrii, se sešla Rada bezpečnosti OSN, aby zásah Izraele odsoudila, ale rezoluci vetovaly Spojené státy. Palestinská samospráva kritizovala „vraždění pokojných Palestinců“ i americké veto a požádala OSN o ochranu „bezbranných civilistů“; generální tajemník António Guterres vyzval k „nezávislému vyšetření“ izraelského postupu a ministryně zahraničí Evropské unie Federica Mogherini jako vždy vybídla Izrael k „přiměřené reakci“. A turecký prezident Erdogan nazval izraelského premiéra Netanjahua „teroristou“ a „okupantem“, přestože sám okupuje severosyrský Afrín a vraždí jeho obyvatele.

„Oni si snad myslí, že Hamás uspořádal festival jako ve Woodstocku a Izrael měl účastníkům rozdávat květiny,“ okomentoval reakci izraelský ministr obrany Avigdor Liberman. Prohlásil, že Izrael nebude s žádnými vyšetřovateli spolupracovat ani neprovede vlastní šetření, a OSN vzkázal, ať raději prověří, proč je půl milionu mrtvých v Sýrii.

O co ve skutečnosti šlo? Teroristické hnutí Hamás, které pásmo Gazy ovládá, si vymyslelo takzvaný „pochod za návrat“ palestinských uprchlíků do Izraele. Zorganizovalo protesty, které mají probíhat každý pátek až do 15. května, dne 70. výročí založení Izraele, jemuž Arabové říkají „Nakba“ („katastrofa“) a u jehož příležitosti chtějí Spojené státy přestěhovat velvyslanectví z Tel Avivu do Jeruzaléma. Hamás na akci vyčlenil deset milionů dolarů, dal podél hraničního plotu postavit pět stanových táborů a rozhlásil, že protesty bude doprovázet kulturní program, tanec a jídlo a pití zdarma. Jeden mladý pár se tam dal ve čtvrtek dokonce oddat.

V pátek výzvy Hamásu vyslyšelo na 30 000 Gazanů, včetně žen a dětí, které na místo dovezly autobusy. Přišli je dokonce pochválit dva nejvyšší vůdci hnutí, Ismaíl Haníja a Jahjá Sinwár. Potom Palestinci útočili kamením, praky a zápalnými láhvemi na izraelské vojáky a pokoušeli se prorazit hraniční plot. Armáda byla připravená – Gazany předem varovala shazovanými letáky, aby se k hranicím nepřibližovali, a rozmístila u plotu početné jednotky. Podle armády došlo k šesti násilným pokusům o proražení hranic. Bezpilotní letouny rozháněly protestující slzným plynem a ostřelovači mířili pouze na osoby, které vojáky přímo ohrožovaly, snažily se proniknout do Izraele nebo kladly u plotu výbušná zařízení. Když dva Palestinci začali na vojáky střílet, podniklo letectvo i několik náletů na cíle Hamásu.

V pátek večer Hamás demonstranty odvolal. Nepokoje však v menší míře pokračují stále; v úterý byl podle nepotvrzených informací Hamásu zastřelen další Palestinec, desítky lidí byly zraněny a armáda zadržela tři muže, kterým se podařilo proniknout do Izraele. Z Gazy také někdo odpálil tři rakety, ale všechny skončily v pásmu.

K pokusům o narušení hranic a násilným protestům docházelo už řadu dní předtím. Tehdy izraelští vojáci na násilnosti reagovali jen slzným plynem a gumovými projektily, ale před páteční masovou akcí dostali kvůli obavám z hromadného průniku Gazanů do Izraele rozkaz střílet naostro – Haníja před akcí řekl, že Palestinci „zbourají plot a půjdou do Jeruzaléma“.

Na základě fotografií, uniforem a vojenských pohřbů armáda identifikovala jedenáct z pátečních obětí jako členy Hamásu a dalších teroristických skupin. Hamás dokonce šest mrtvých bojovníků potvrdil a vysloužil si za to kritiku palestinských „aktivistů“ – podle nich byla chyba přiznávat, že v řadách útočníků byli ozbrojenci, když mají protesty vypadat před světem jako „pokojné“.

Hnutí svou akci vymyslelo chytře. Vyvolat válku nechce, ale snaží se chaosu u hranic využít ke kladení bomb a vniknutí do Izraele. A kdyby se to nepovedlo, úplně postačí mezinárodní rozhořčení z údajného izraelského „nadměrného užití síly“ jako vždy, když se Izrael brání proti terorismu. Vedení Hamásu se ani netají skutečným cílem – Sinwár prohlásil, že protesty budou pokračovat, dokud demonstranti hraniční plot nezničí, a Haníja upřesnil, že demonstrace jsou začátkem „návratu Palestinců do celé Palestiny“.

Páteční nepokoje byly teprve začátek. Při následujících demonstracích lze očekávat ještě větší troufalost účastníků, víc násilností a koordinovaných útoků na hraniční plot i další mrtvé. Hamás vydává pokyny demonstrantům, jak ztížit orientaci ostřelovačů zrcátky a pálením pneumatik a jak se maskovat. Slibuje „překvapení“ a izraelská armáda razantnější zásahy. O jejich oprávněnosti však bude muset přesvědčovat mezinárodní společenství. S tím má Izrael dlouhodobé potíže a důkazy o odůvodněnosti svých zásahů většinou předkládá příliš pozdě, kdy už si svět vytvoří vlastní názor a odmítá ho změnit. Bylo to tak v roce 2014, kdy mezinárodní společenství přehlíželo pozdní svědectví o tom, že Hamás v době izraelské odvetné operace používal civilisty jako lidské štíty, i v případě propalestinské flotily v roce 2010, kdy ignorovalo příliš pozdě zveřejněnou videonahrávku obsazení jedné z lodí izraelským komandem, které aktivisté napadli předem připravenými zbraněmi. Ani teď izraelská armáda nenabídla přesvědčivé videonahrávky, které by oprávněnost zásahu ospravedlnily, a dočkala se proto kritiky i na domácí půdě.

To ovšem nic nemění na tom, že Izrael střety nevyvolal a jen bránil nedotknutelnost svých hranic. Akci organizuje Hamás s plným vědomím, co demonstranty čeká.