Ti, kterým záleží na stabilitě evropské demokracie, by se měli katarských aktivit ve Francii obávat. Leta letoucí byl Katar v důsledku jeho islámského fundamentalismu cílem kritiky a byl obviňován z údajné podpory Muslimského bratrstva, Íránu, ISIS, jednotek Al-Káidy, Hamásu, Talibánu a dalších islámských extremistů.

Katarský emír Tamím ibn Hamad Al Sání nedávno ukázal, že pro Katar, který již rok čelí tvrdému bojkotu ze strany svých sousedů v Perském zálivu, je Francie důležitým polem působnosti. Červencové setkání katarského emíra s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem v Paříži bylo již třetí během několika měsíců. Již byly podepsány kontrakty za více než 12 miliard eur, čímž se stal Katar třetím nejvýznamnějším francouzským obchodním partnerem v Perském zálivu po Saúdské Arábii a Spojených arabských emirátech. Katar však nevrhá svůj stín jen na francouzskou ekonomiku.

Katarské peníze financují ve Francii stavbu mnoha „mega-mešit“. Jsou to rozsáhlé stavby s minarety – nejedná se o improvizované mešity, které vyrostly v garážích, skladech a kulturních centrech. Například Velká mešita v Poitiers byla postavena v blízkosti místa konání bitvy u Tours, kde v roce 732 Karel Martel, vládce Franků, zastavil postupující muslimskou armádu emíra Abd al-Rahmana.

Současný imám v Poitiers, Boubaker El-Hadj Amor, oznámil, že mešita se sálem pro 700 věřících a s 22 metrů vysokým minaretem byla postavena díky penězům od organizace „Katarská charita“. Ve videu imám z Poitiers připouští, že čerpal z katarských fondů, aby mohl pokračovat ve stavbě mešity, přerušené na několik let kvůli nedostatku peněz od místních věřících. „Za to, co jsme postavili, vděčíme Alláhovi a pomoci organizace ‚Katarská charita‘.“

Podle deníku Libération:

„Aktuálně jsme svědky zmenšování vlivu Maroka a Alžírska, to je zemí, které jsou historickými partnery islámu ve Francii. Ačkoliv zůstávají bohatými dárci, udržují těsné vazby s první generací imigrantů a drží klíčové pozice uvnitř Francouzské rady pro muslimskou víru (CFCM, Le Conseil français du culte musulman), tyto dvě země vidí, jak se jejich vliv u nejmladší generace zmenšuje.“

„... Katar provádí zákeřnou, ale konsensuální infiltraci pomocí Unie islámských organizací Francie (UOIF, L’Union des Organisations Islamiques de France), zástupce Muslimského bratrstva ve Francii.“

Georges Malbrunot, zpravodaj deníku Le Figaro a spoluautor knihy „Nos très chers émirs“ (Naši drazí emíři) o vztazích mezi Francií a Katarem říká: „Cílem Kataru je převzít kontrolu nad islámem ve Francii prostřednictvím UOIF.“

Jednou z mešit štědře financovaných katarskými penězi je mešita Assalam v Nantes.

Svým 17 metrů vysokým minaretem, 14 metrů vysokou kopulí a vnějším nočním osvětlením mešita Assalam „osvětluje město Nantes“. Mešita zjevně odpovídá skutečným potřebám muslimů ve městě. Věřící se dříve modlili v mešitě Arrahma a El Forqane (dříve Kaple svatého Kryštofa, než byla přestavěna na islámskou modlitebnu), ale lídři muslimské komunity prohlásili, že jsou příliš malé pro potřeby jejich komunity.

Mešita Assalam v Nantes. (Foto: Belgacem Ben Said/Wikimedia Commons)

Katarské peníze také plynou do alsaského města Mylhúzy (Mulhouse), kde Katarská charita pomohla postavit kulturní a náboženské centrum An Nour Center, které zahrnuje i velkou mešitu – „jednu z nejimpozantnějších v Evropě“. Katarská média popsala tento projekt takto:

„Centrum je strategicky umístěno na hranici Francie, Německa a Švýcarska, ve městě, ve kterém muslimové tvoří více než 20 % z celkových 256 000 obyvatel. Z tohoto projektu bude mít prospěch více než 150 000 lidí z těchto tří zemí.“

Katarské peníze financují také budoucí Velkou mešitu v Marseille, která má pojmout deset až čtrnáct tisíc věřících – ve městě, v kterém je podle Místní rady pro muslimskou víru již asi 70 mešit a oficiálních modliteben. Navíc katarská vláda již dala miliony eur na Velkou mešitu v Paříži.

Ze států Perského zálivu se zdá být Katar nyní nejaktivnější v tvorbě islámské historie Francie. Bernard Godard, který pracoval dlouhá léta na ministerstvu vnitra jako odborník na islám, řekl: „Nelze říci, že islám ve Francii je financován hlavně Saúdskou Arábií. Ta přispívá jen trochu, ale mnohem více přispívají takové země jako Katar či Kuvajt.“ Francouzský badatel Bérengère Bonte napsal minulý rok knihu s názvem Katarská francouzská republika (“La République française du Qatar“).

Katar také údajně pomáhal financovat Evropský institut humanitních věd (IESH, Institut Européen des Sciences Humaines) v Saint-Denis. Tato soukromá „Muslimská univerzita“ nabízí postgraduální studium, kurzy arabštiny a teologie pro muslimské studenty. Během patnácti let se zvýšil počet zapsaných studentů ze 180 na téměř 1 500.

Katar také stojí za první státem financovanou náboženskou islámskou školouLycée-Collège Averroès. Škola se stala centrem polemiky před několika lety, když jeden z jejich učitelů rezignoval poté, co napsal, že tato škola je „semeništěm antisemitismu a podněcuje v žácích islamismus“. Tato škola je financována vládou, školným a dary muslimské komunity. Podle deníku Libération:

„Když ale bylo nezbytné koupit a opravit novou budovu, tak Saúdskoarabská rozvojová banka přislíbila, že zaplatí 250 000 eur a nezisková organizace Katarská charita 800 000 eur.“

A potom je tu ještě „Velká mešita v Saint-Denis“, umístěná na pařížském předměstí Saint-Denis, ve kterém je vysoká koncentrace muslimských imigrantů. Ahmed Jamaleddine, pokladník asociace Amal, která stojí za stavbou mešity, říká: „Máme peníze ze zahraničí... Všechno je transparentní: peníze pocházejí od věřících ze Saúdské Arábie a z Kataru.“

Shodou okolností je ve čtvrti Saint-Denis známá katedrála, bazilika Saint-Denis – v níž je královská nekropole, kde je pochováno mnoho francouzských králů, včetně již dříve zmíněného Karla Martela, který zastavil postup muslimské armády v roce 732.

Zdá se, že katarský emír zná francouzskou historii lépe než mnoho Francouzů. Demokratické země by udělaly dobře, kdyby byly vůči zemím, jako je Katar, ostražité.

Autor je kulturní redaktor deníku Il Foglio, italský novinář a spisovatel.

Překlad původního textu:Qatar: France’s Generous Financer of Mosques
Překlad: René David