Ve státě Izrael se toho času veškeré dění odehrává ve znamení „60 let“. Modré logo s rozevlátou šedesátkou je všudypřítomné. Při příležitosti 60. státního jubilea se konají hromadné bar-micva, hromadné svatby a hromadná kněžská požehnání u Západní zdi. President Šimon Peres pozval všechny, kdo se spolu s moderním izraelským státem narodili 5. ijaru 5708, na hromadnou narozeninovou párty ve své jeruzalémské rezidenci. Milovníci pochodů si mohou společně obejít Genezaretské jezero a na oběžnou dráhu kolem země se vydává komunikační družice Amos 3.

Pod titulkem „60 let izraelské krásy“ tvrdí deník Jedioth Achronot, že izraelská móda je odrazem toho, „jak vidíme sami sebe, jaké hodnoty zastáváme, jaký postoj zaujímáme k životu a jak se představujeme světu“. Ilustrace ke článku zobrazuje pána, kterého drží v poutech tři černě oděné dámy. Izrael si ke svým 60. narozeninám zvolí svého národního ptáka a nejoblíbenější hebrejskou lidovou píseň všech dob. Pouze u národního jídla nemůže být sporu: zůstává jím i nadále humus, kaše z drcené cizrny a olivového oleje. Izraelská společnost propadla šedesátkovému opojení.

Otisky kultur celého světa jsou v Izraeli nepřehlédnutelné, rozmanitost jazyků, mentalit a způsobů myšlení je ohromující. Nehledě na skutečnost, že v této zemi se setkává Západ s Východem, Orient s Okcidentem, od založení státu v r. 1948 se sem přistěhovaly skoro 3 milióny Židů z nějakých 145 zemí. Třetina jich přišla v 90. letech z rozpadlého Sovětského svazu. V poslední době se do Izraele vystěhovávají židé hlavně z USA, Kanady, Francie, Austrálie, Nového Zélandu, Anglie, Argentiny, Brazílie, Jižní Afriky a Itálie.

Němečtí politikové, kteří vystoupili jako gratulanti k narozeninám židovského státu, překvapeně zjišťují, že na světě existuje země, kde se právě hovoří o „evropské slabosti“. Izrael má stabilní hospodářství, nad nímž bledne závistí nejedna průmyslová země. Na to jsou Izraelci pyšní. Jejich země zaujímá celosvětově vedoucí roli v zemědělství, vědě, moderních technologiích a lékařství. Na 10 000 obyvatel zde připadá 145 vědců a techniků – v USA je to 85, v Japonsku 70 a v Německu sotva 60. Více než 3000 světových špičkových firem má v Izraeli zastoupení. Tím se židovský stát v koncentraci vyspělých technologií dostává na druhé místo hned za kalifornské Silicon Valley. V r. 1948 dokončilo vysokoškolské studium 208 studentů na dvou univerzitách ve státě, který leckomu nepřipadal životaschopný. Před dvěma lety zde na 62 vysokých školách získalo akademický titul 53 000 studentů.

Ve všeobecné slavnostní náladě proto působí rozladění, hlavně v ortodoxně židovských kruzích, že jednou ze čtveřice soutěžících, kteří mají Izrael zastupovat v mezinárodním biblickém kvizu, je šestnáctiletá Bat-El Levy. Problém je (hlavně pro ortodoxní židy) v tom, že dívka věří v Ježíše. Protimisionářský aktivista rabi Tuvia Singer nazval židovské misionáře „duchovním Hamásem“, „protože prý chtějí židovský národ zlikvidovat duchovně, stejně jako Hamás usiluje o jeho likvidaci fyzickou“. Antimisionářské aktivity v minulých měsících skutečně vedly k tomu, že jsou mesiánští židé pravidelně zmiňováni v izraelských médiích, a tím se k nim obrací stále větší pozornost izraelské veřejnosti. Ministryně školství Juli Tamirová odmítla požadavek na vyloučení Bat-El ze soutěže kvůli její víře s tím, že je přihlášena jako židovka, a má tudíž právo na účast. Ostatní účastníci prozatím odmítli ustoupit ortodoxnímu tlaku, aby ze soutěže odstoupili.

Nejsou to však jen střety mezi ortodoxními a mesiánskými židy, které odrážejí různorodost a široké spektrum obyvatelstva, jež činí Izrael pro vnějšího pozorovatele tak zajímavým a vnitřně tak rozporuplným. President Peres je na jedné straně hrdý na to, čeho národ šedesátiletým budováním dosáhl. Současně je však znepokojen jeho vnitřní rozervaností, demoralizací, ztrátou židovských hodnot a nedostatkem vzájemné úcty v izraelské společnosti. Náboženští židé nedokážou tolerovat své sekulární spoluobčany a naopak. Nejsou tu jen konflikty mezi Židy a Araby, ale také mezi aškenázskou a sefardskou zbožností. Peres tyto problémy veřejně pojmenoval a přihlásil se k zodpovědnosti za budoucí dědictví společnosti. „Patrně se ve vás probudil Žid teprve tehdy,“ nadhodil jeden novinář provokativně, „když jste zůstal jako poslední z generace obrů!?“

© Johannes Gerloff, Křesťanský mediální svaz KEP
přeložil Pavel Mareš
www.israelnetz.com