Jsou věci, které všechny lidské bytosti na světě dělají stejně. Takové ty základní, potřebné k životu. Stejně dýcháme, pijeme, běháme a chodíme, stejně jíme a vylučujeme a stejně… stejně se rozmnožujeme. Místní odlišnosti, jako že Etiopané a Keňané mají lepší předpoklady k běhu než třeba Japonci, vynechme.

Velkou část těch shora jmenovaných věcí bereme, jako že jsou významově stejné, ale ony nejsou. Tak třeba není možno se škrcením vlastníma rukama uškrtit. Bez nějaké pomůcky. Mačkáte krk, omdlíte a krkavicemi zase začne proudit krev a -jste zase živí. Ani zadržováním dechu se nelze samoudusit.

Co lze, je možné vědomě si odpírat potravu, až zemřeme hlady. Podobně je to u pití. Ale tam už je to složitější, když dehydratací omdlíte, stačí infuze a jste zase na světě.

Rozšířená je také pověra, že lze odstranit pohlavní pud. My křesťané bychom o tom mohli vyprávět! Jak se ukazuje, často to úplně nejde ani kastrací. To spíš jen kastráti a impotenti vymýšlejí podivné a často nechutné praktiky, které jim sex nahrazují. Organismus lidí žijících v celibátu, pokud jsou to odolní muži, zařídil noční poluce. No a jiní, často kněží, jsou holt na chlapečky. Žádné vznešené ideály sex nikdy neodstraní.

Ostatně anglické internátní školy byly přímo semeništěm intenzivních homosexuálních vztahů a kdejaký středověký klášter jeptišek měl v zahradě, jak potvrzují archeologové, tajný hřbitov narozených plodů hříšné lásky.

Potlačení pohlavního pudu bylo podle mnohých také v pozadí velké části evropských středověkých čarodějnických procesů. Útrpné právo výslechu žen obviněných z čarodějnictví vypadá jako popis sadistických sexuálních praktik spojených s mimořádně vynalézavým týráním obnažených žen. Jedním z popudů reformace a reformy naší civilizace bylo tak zabránění tomu, aby církev používala sex, tedy jeho zákaz, jako silný mocenský nástroj na ovládání myslí, a tedy i těl lidí.

Zatímco u nás jsme dospěli do stadia, kdy jediným majitelem jen lehce zahaleného či úplně holého těla je vždy žena, a muži vědí, že se na nezahalené ženy nemohou vrhat jako zvěř, islám je ještě daleko. Každá nezahalená muslimská žena je označována jako "lehce dostupná". Ale ani ženy pod hidžáby, burkami a čádory nejsou ušetřeny sexuálního harašení, jak plácají bílé intelektuálky. Často jsou ve skutečnosti vystaveny na veřejnosti osahávání, štípání a jiným nepříjemným dotykům, neboť islámští muži jsou "sexem posedlí" stejně jako všichni jiní muži. No, kdyby nebyli muži hormony nuceni k sexu, lidstvo by vyhynulo. Nebyl by žádný důvod uvazovat si na krk ženu a děti. Jak praví stará moudrost: "Muži platí manželstvím za sex, a ženy platí sexem za manželství."

(Pokud by nějaká feministka při četní právě omdlela, nechte ji ležet a nasahejte na ni. Mohla by vás žalovat.)

Většina obyčejných Evropanů zná muslimské země ze svých dovolených, které se odehrávají většinou v jakýchsi obrácených zoologických zahradách. Kdy relativně svobodní lidé jsou venku a uvnitř oplocených "zlatých klecí" jsou na slunci se opékající bílí bohatí špekouni. Se svými polonahými ženami a ječícími nevychovanými dětičkami. Obsluha je pečlivě vybraná z domorodců, před kterými, většinou věřícími muslimy, se povaluje hromada téměř nahatých ženských. Místní obsluha je vstřícná a dělá jako že nic. Je vycvičená.

Ale stačí zajet do jiného místa, než jsou tyhle opékány evropského masa, a vše je jinak. Prvně jsem si toho všiml v Turecku. Courali jsme v Taurusu, v horské oblasti tak chudé, že i balkánské hory vypadají vedle toho jako Kalifornie. Popili jsme ayran (mně nechutná, mé importované ženě ano), pojedli placky pečené na ohni namáčené v ajvaru, navštívili džamíi i mešitu.

Bezvadné. Na pobřeží jsme se ubytovali v hotelu v subtropické zahradě. Jednoho dne se u bazénu objevila muslimská rodina. Muslimská. Tradiční anebo pravověrná , jistěže ne turecká. Obtloustlý padesátník s knírem, jeho asi šestiletá dcera a desetiletý kluk a manželka. Tedy pravděpodobně manželka. Cosi celé zahalené v bílé lehké látce, z pod čehož jen občas při sezení ve stínu pod palmou vykoukla noha. Spíš jen chodidlo.

Tatínek se ráchal radostně v klasických plavkách spolu s dcerou oblečenou do běžných dětských plavek, chlapeček však místo koupání raději chodil na obhlídku.

Evropanky a mladé Turkyně v plavkách jej fascinovaly. Až tak, že velice často "trčel dopředu" a pak odbíhal mezi keře a pod sprchy kárán tatínkem a ječivým hlasem zpod - snad čádoru, což z dálky vypadalo, jako když přes skříň hodíte endeerácké záclony.

Chlapec byl z těch ženských v plavkách skoro šílený. A to, aby bylo jasno, na deset důchodkyň připadaly tak dvě mladší ženské a rozhodně žádná sexbomba. Turkyně mají často knírek. Chudák kluk.

Když jsme jindy projížděli po Západním břehu Jordánu, po tzv. okupovaných územích, zažil jsem cosi podobného. Silnice je sice střežena izraelskou armádou na jedné straně a jordánskou - většinou beduíny - na druhé straně, ale velkou část farem předala izraelská strana Palestincům. Ponechme stranou, že je hned vidět, kde hospodaří jedni a kde druzí. Kus cesty mezi "hnízdem hadů" (jak jej nazývají Izraelci) Ramalláhem a Mrtvým mořem stáli na silnici dva izraelští vojáci. Tedy správně voják a vojačka. Bylo vedro a dívka měla vepředu rozepnutou vestu i košili a z té vykukovalo na svět mladé poprsí. Oba měli samozřejmě automatické pušky tak, aby se mohli kdykoli bránit. Od doby lynčování v Ramalláhu jsou všichni ostražití.

Z přilehlého pole šli dva mladí palestinští kluci. Na hlavách typické čepičky, a něco jako galábie, prostě silné košile až na zem. Uprášení a upocení nesli cosi v koších. Kluci se zastavili a koukali na oba vojáky s otevřenou pusou. "Očumujou tu holku," pravila dáma, co nás provázela. Nebyl jsme si tak jistý. Na palestinských územích si není Evropan nikdy moc jistý. I když se mi nikdy nic nestalo a vůči nám byli Palestinci vstřícní. To je pravda.

Ovšem dole v Ejlatu už to bylo jasné. Město na břehu Akkabského zálivu je vyhlášené rekreační středisko. Po promenádě se procházejí houfy mladých lidí, dívky v krátkých tričkách s hlubokými výstřihy, kalhoty "hot pans" anebo proklatě nízko zavěšené bokovky. Pobřežní promenáda vede skoro až k jemenskému městu Aqaba - též Akkaba -, kde se však už po ulicích pohybují jen ženy zahalené od hlavy k patě. Ti muslimští kluci, co se dostanou přes hranice, musí být a také jsou jako mladí samci hormonálně a sexuálně úplně šílení. Dalekohledem můžete z Akkaby koukat na pláže plné "mladého masa" (dámy prominou) a kolem vás chodí jen černé mumie!

V Evropě žijící mladí muslimové na tom nejsou o nic lépe. Možná hůře. Žijí podle své víry uzavřeni v myšlenkovém schématu, že jakákoliv veřejná nahota je morálně nezákonná a bohem zakazovaná, rodiče a imámové jim tlučou do hlavy "odpornost sexu" každý den a kolem je tolik a tolik nemravných lákadel.

Žen nabízejících zdánlivě na potkání skoro vše, co mají. Bílým mužům, kteří se s těmi ženami přátelí a dělají, že nevidí ty hluboké výstřihy. Předstírají, že si nevšimli, co je pod tou superkrátkou sukní. Všude kolem nich sebevědomí a nad muslimy povýšení muži, před nimiž si holky a ženy přehazují nohy přes sebe tak, že je jim, dle českého nekorektního výrazu, "vidět zespoda mandle". A oni předstírají, že jako nic. A přitom, určitě něco! Holky necudný, vyzývavý, určitě ochotný k neuvěřitelným nemravnostem… Viz internet! To je k zbláznění!

Šéf alkajdistického útoku na newyorská Dvojčata měl takový problém se svým tělem, ženami a vírou, že dokonce vypracoval přesný návod, co s případnými zbytky jeho těla. A hlavně s jeho přirozením, kterého se vůbec ani trošku nesmí dotknout žádná ženská ruka! Potřebujete ještě nějaký důkaz?

Četl jsem udivené přiznání intelektuálů, že levicí a přáteli muslimů hlásané heslo o tom, že atentáty dělají mladí chudí muslimové, je naprosto falešné.A poznání, že chudé muslimy ze zapadlých krajů vedou proti nám ti muslimové, co dobře znají naši civilizaci. Co na Západě studovali, žili, pracovali a většinou úspěšně. Důvodů, proč tihle bohatí - z hlediska chudého muslima určitě -, námi vzdělaní a námi vyškolení nás tak palčivě nenávidí může být také v tomhle. Ostatně, neměli Hitler a Stalin také přísně tajené, ale dnes známé sexuální frustrace?

Neukojení mladí muži, a těch je dnes v muslimských zemích většina, miliony a spíše stovky milionů, jsou hnáni, mimo jiné, k nenávisti vůči všemu a všem "bílým" - jak říkají "křesťanům, židům a křižákům" - také potlačovaným a neukojeným sexuálním pudem.

Ale jak tohle vyřešit, nevím. Vím, že ti kluci, co se chtějí dostat holkám pod sukně a ony jim to dovolí, nebývají agresivní. Viz naši hololebci, co nakonec lezou po sobě, neb je dívky většinou ignorují.

To vědí ale i muslimští fundamentalisté, a proto bijí mladé Íránky za nedovolené oblékání, bičují Saudky, co si sednou do auta s jiným mužem, vraždí moderní Iráčanky a zabíjejí školačky v Afghánistánu. A vychvalují hrdinskou smrt pro Alláha a slibují posmrtně zástupy pannen. Všimněte si, pannen co hrdlo - tedy spíš jiný orgán - žádá.

Jak praví ono staré francouzské přísloví : "Za vším hledej ženu."

A podívejte se na tohle video - správně se říká, že je lepší jednou vidět než stokrát slyšet: