Hamas „vzal Izraelcům víru“ v mírový proces s Palestinci, řekla izraelská ministryně pro absorpci přistěhovalců Pnina Tamano-Šataová v rozhovoru ze dne 19.1.2024 pro švýcarský zpravodajský server NZZ.

„Před [pogromem Hamásu ze] 7. října mělo mnoho lidí naději na mír,“ řekla Tamano-Šataová serveru NZZ. „Nyní je to spíše zoufalství nad tím, jakou cestu si Palestinci zvolili.“.

V rozsáhlém rozhovoru na okraj výročního zasedání Světového ekonomického fóra ve švýcarském Davosu u jídla s sebou z košer restaurace v Curychu hovořila Tamano-Šatová o vzrůstající vlně antisemitismu ve světě, o pohledu Izraelců na zvěrstva Hamásu a o tom, jak jako černoška reaguje na obvinění, které často vznášejí stoupenci Hamásu, že Izrael je státem „apartheidu“.

Tamano-Šata poznamenala, že v mnoha kibucech poblíž hranic s Gazou, na které zaútočili teroristé Hamásu, chtěli obyvatelé „žít v míru, zaměstnávali lidi z Gazy, aby jim poskytli perspektivu“. Mnoho z těchto zaměstnanců z Gazy, jak se později ukázalo, však špehovalo pro Hamás a pomáhalo mu připravit se na útok.

„Nejen teroristé Hamásu ten den napadli Izrael, [byli] tam i civilisté, kteří všechno ukradli, televizory, ledničky, oblečení,“ řekla. „Když se teroristé vrátili s rukojmími,s izraelskými dětmi a krvácejícími ženami, jásali nad tím. Je to ostuda. Teď si to mnoho lidí v Izraeli uvědomuje: Chtějí nás hodit do moře. Chcete Tel Aviv. Chcete Jaffu. Chcete všechno.“

Na otázku ohledně četných pro-hamasovských demonstrací ve městech po celém světě byla Tamano-Šata jízlivá.

„Příběh Davida a Goliáše, který vyprávějí obhájci Hamásu, je nesmysl,“ prohlásila. „Na světě je 1,9 miliardy muslimů, nás Židů je jen 16 milionů. V Izraeli žije sedm milionů Židů. Jsme malá země, ale jsme silní. A věříme v naše přátele.“

Tamano-Šatová přijela do Davosu, aby upozornila na utrpení zatím neurčeného počtu izraelských žen, které zažily znásilnění a sexuální zneužívání ze strany teroristů Hamásu.

„Chceme ukázat, co se v ten hrozný den skutečně stalo,“ řekla. „Že ženy byly mučeny, znásilňovány a upalovány zaživa před očima svých manželů. Že se děti musely dívat, jak jsou jejich rodiče mrzačeni a zabíjeni. Získáváme další a další důkazy a svědectví. Mnohá pocházejí od teroristů, které jsme zatkli. Bohužel jen málo obětí může mluvit, mnohé byly brutálně zabity.“ Ostře odsoudila mlčení mnoha mezinárodních ženských organizací k těmto zvěrstvům, „zejména v OSN“.

„Jako žena mám pocit, že #MeToo platí všude - pokud nejste Židé,“ prohlásila.

Tamano-Šataová také povyprávěla o své zkušenosti etiopské židovské imigrantky, která přišla do Izraele jako dítě.

„Černoši mají bohužel problémy jako všude na světě,“ řekla. „Celý život jsem bojovala proti rasismu a diskriminaci. Proto jsem se dala na politiku. Ale v posledních letech došlo k velkému pokroku, ve vzdělávání i v armádě. A mezi etiopskou menšinou v Izraeli a Afroameričany je podstatný rozdíl: nebyli jsme uneseni, ale vrátili jsme se do své vlasti - poté, co Židé žili v Etiopii tisíce let. Armáda nás zachránila.“

Na otázku ohledně obvinění z apartheidu označila Tamano-Šataová toto obvinění za „jednu z nejcyničtějších věcí, které jsem kdy slyšela“.

„Vezměte si mě jako příklad,“ pokračovala. „Byla jsem migrantka, uprchlické dítě z Etiopie. A víte, proč jsem to udělala? Protože jsem dostala velkou podporu od vlády a nebyla jsem jediná. V Izraeli jsou podporovány menšiny, včetně Arabů. Dostávají stipendia, studují na univerzitě, mají stejná práva, jsou v bezpečí.“

https://www.nzz.ch/feuilleton/pnina-tamano-schata-israel-hamas-terror-apartheid-rassismus-ld.1774672