Ani slova vědců paniku kolem epidemie neuklidní

Vyspělá civilizace přiznává vědcům vysoký status. Řekne-li se o něčem, že je to doloženo vědci, získá to cejch nezpochybněné skutečnosti, pravdy. Jen nemnozí namítnou, že vědecký neznamená pravdivý, ale ověřitelný, a vědecká hypotéza je ta, kterou lze testovat. Ano, vědci a jejich postoje mají vysoký společenský status, ale problém může nastat v případě epidemie typu Covid-19.

Od vědců se očekává hlas rozumu a uklidnění. Ale povaha problému epidemie je taková, že i střízlivý pohled vědců – aniž si to sami připustí – může paniku spíše přikrmit. Není to úplně tak, že argumenty vědců krotí alarmisty a populisty.

Příklad. Ve světových médiích jsou citováni virologové jako Marc Lipsitch z Harvardu či Christian Drosten z berlínské nemocnice Charité. Vyjadřují se způsobem, který považují za racionální, střízlivý a nic neskrývající. Třeba že infekce Covid-19 postihne 40 až 70 procent světové populace (Lipsitch). Nebo že v Německu to může být až 60 procent lidí (Drosten) a při této hodnotě již bude k dispozici dostatečný počet imunizovaných jedinců, který umožní přerušit infekční řetězec a tím i ukončit epidemii. A i když dodají, že myslí širokou časovou škálu, na řadu lidí to může působit apokalypticky.

Zkuste si představit, že by politik voličům řekl: „Možná se nakazí 60 procent populace, ale pak začne blahodárně působit imunita.“ Uspěl by, nebo by byl vypískán za alarmismus? Nečekají se od něj spíše slova typu „Zvládneme to“?

Vědci též pozorně sledují Čínu. Pro Marca Lipsitche byl zlomem 3. březen, kdy Čína poprvé zaznamenala méně úmrtí na Covid-19 než „zbytek světa“. Zdá se, že Čína už je za vrcholem epidemie a Evropa je ve fázovém posunu zhruba dva měsíce za ní. Zásadní otázka zní: bude i Evropa za dva měsíce za vrcholem? Pokud ano, bude moci říci, že v podmínkách občanských svobod dosáhla toho, k čemu Čína potřebovala totalitní omezení. Pokud ne, propagandistické body získá Čína za to, že její metody se ukázaly jako účinné.

LN, 7.3.2020